Otázka - Odpověď z e 6.2.2023
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 6.2.2023. Minulý týden se v našem státě, a nejen v něm, slavilo osmdesáté výročí vítězství ve Stalingradské bitvě.
Minutku, já se hned zeptám a v jakém jiném státě?
Například v Kyrgyzstánu...
To mi promiňte, ale to je náš stát.
Já to říkám, jak se o tom mluví oficiálně, ale ano...
Nicméně je to náš stát.
Možná, že v USA také probíhaly nějaké akce. Jak je známo, tak do Stalingradu... Protože přesně takto se v tyto dny to město nazývalo, dokonce ho přejmenovali natolik oficiálně, že změnili silniční cedule na vjezdu do města, takže toho dne Stalingrad navštívil Putin, kde měl mimo jiné projev na slavnostním koncertu věnovaném osmdesátiletému výročí porážky Rudé armády německých fašistických vojsk ve Stalingradské bitvě.
RudOU armádOU!
A jmenovitě vás Valeriji Viktoroviči prosí okomentovat určitý, nu, citát, který teď z jeho dlouhého projevu přečtu. A konkrétně Putin na tom koncertu prohlásil: "Je to neuvěřitelné, neuvěřitelné, ale fakt. Opět nám vyhrožují německými tanky Leopard, které mají na bocích kříže! A opět mají v úmyslu válčit s Ruskem na ukrajinském území rukama Hitlerových následovníků, rukama banderovců! Ale ti, kteří zatahují evropské státy, a to včetně Německa, do nové války s Ruskem, nebo o tom dokonce nezodpovědně mluví jako o dokonané skutečnosti, ti, kteří si myslí, že nad Ruskem vyhrají na válečném bojišti, si očividně neuvědomují, že současná válka s Ruskem pro ně bude zcela jiná! My své tanky k jejich hranicím neposíláme, ale i tak máme čím odpovědět! A použitím obrněné techniky to neskončí! To si všichni musí uvědomovat!"
Ano, tady v podstatě není co komentovat. To, co řekl gosudar, je fakt. Ta otázka spočívá jinde, jak je to realizováno v konkrétní politice? Je nesporné, že my své tanky k jejich hranicím neposíláme, zatímco jejich tanky už se ve velkém prohánějí po našem státě. Nyní mají v úmyslu vyslat tanky Leopard, na jejichž boku jsou namalované kříže! A nejde o to, že by ty teutonské kříže na německých tancích Leopard mohli přetřít, jde o to, že taktickým znakem té ukrajinské ozbrojené sebranky se dávno stal kříž. Velice často kříže, které kreslí na tancích a další technice, kreslí přesně ve stylu německých teutonských křížů. Takže už je ani není nutné přetírat, mohou přijet tak, jak jsou, ty tanky.
Zároveň si velmi dobře uvědomujeme, jaké ideologie jsou ty tanky nositeli. 3. února, den Stalingradské bitvy, jejího únorového ukončení. 2. února, omlouvám se, to byl den ukončení Stalingradské bitvy, a co se stalo potom? Samozřejmě, že 2. února! A následně se stalo to, že německý kancléř prohlásil, že na Ukrajinu k již schváleným 14 tankům Leopard 2, bude odesláno dalších 88 tanků Leopard 1.
Zdálo by se, že na tom není nic zajímavého, vždyť mají v úmyslu poslat tam těch tanků Leopard 1 více než dvě stovky, no dvě stě určitě. A první zásilka má být výslovně v počtu 88. Kdyby to mělo být všechno, tak by se ještě dalo argumentovat, že prostě vyčlenili právě těch 88 tanků. I když by to stejně vyvolalo otázku, jak přišli právě na to číslo 88?!
Všechny nacistické skupiny na světě vnímají čísla 14 a 88 jako velmi symbolická! Napřed se objevilo to číslo 88, a to už v roce 1945. Na zdech bylo zakázáno psát Heil Hitler. Za to mohla okupační vojska, sovětská nebo americká, britská, francouzská potrestat. V Hitlerjugend proto vymysleli východisko. Začali psát 88, protože H je osmé písmeno v latinské abecedě. To znamená, že se jako ničím neprovinili, a přesto takto hajlovali, řekli tím Heil Hitler. A ta čtrnáctka označuje čtrnáct slov manifestu o nadřazenosti árijské rasy, vše je v tom sloučeno.
Takže když Scholz oznámil, že bude odesláno 88 tanků Leopard 1, tak velmi dobře věděl, co dělá! V Německu není jediný člověk, který by neznal symbolický význam těch čísel, toho čísla 88. Všichni to znají! A on také velmi dobře věděl, že my si ten signál přečteme správně. Navíc ani nemluvil o tom, kolik tam těch Leopardů 2 a dalších zbraní pošlou, kolik jich nakonec pošlou. To je zatím věc diskuse, stejně počet těch Leopardů 1.
A čím se navíc vyznačuje Leopard 1? Je to logické pokračování tanku Tygr, je vyprojektovaný v logice 2. světové války. To až Leopard 2 je hlavní bojový tank nového pokolení, zatímco ta jednička je přímým pokračovatelem tanku Tygr. Ano, toho Tygru, který naši ničili na bojištích za Velké vlastenecké války, když bránili naši vlast a ničili fašistickou stvůru v jejím doupěti. To znamená, že poslal konkrétní vzkaz i touhle linií.
Takže nám vyhrožují totální likvidační válkou. V tomto ohledu už 1. února Naryškin, šéf ruské Služby vnější rozvědky, prohlásil: "NATO zvyšuje na Ukrajině sázky a stále doufá v porážku Ruska." To znamená, že stále zvyšují své sázky. Ale zvyšovat sázky můžete jen tehdy, když víte, že se váš protivník zhroutí.
Už celý měsíc Johnson, Boris, bývalý britský premiér, všude vykládá, že Rusko je paralyzováno, Putin se bojí a Západ se nemá čeho obávat, že může proti Rusku použít jakékoliv prostředky a Rusko ničím neodpoví. "Putin jaderné zbraně nepoužije. To je jasné, Rusko ničím neodpoví," všude rozhlašuje.
My už jsme v minulém pořadu mluvili o tom, jakou reakci vyvolalo prohlášení Poljanského, zástupce představitele Ruska v OSN, když fakticky prohlásil, že Západ může narušovat jakékoliv červené čáry, vůbec nebrat žádné ohledy na ruské zájmy, a Rusko na to ničím neodpoví. A okamžitě se rozpoutaly úplné bakchanálie. Na Západě žijí v euforii vítězství. Oni se přesvědčili v tom, že jim Rusko ničím neodpoví. Tohle jim bylo řečeno a oni se o tom denně přesvědčují.
A když polský prezident ohlásil brzkou kapitulaci Ruska, že přileze na kolenou prosit o mír... Cožpak to na bojištích s námi vypadá tak špatně?! Té speciální vojenské operace? Vůbec ne! Na Ukrajině i na Západě jsou v panice, jak se jim to tam hroutí. A přitom neustále prohlašují, že to oni vyhrají! A kdy tohle prohlásil? Po tom prohlášení Poljanského. To jeho prohlášení jednoduše otevřelo všechna stavidla. Na Západě už žijí v euforii vítězství, že se blíží konec, Putin bude svržen, a ti, kteří ho ve vedení nahradí, podepíší kapitulaci.
No, že to bude stejné jako v únoru roku 1917!!! Rusko bylo na prahu vítězství, oni svrhli cara a už v létě roku 1917 se v Rusku rozpoutala občanská válka. Obviňují bolševiky z toho, že to oni rozložili armádu, že tak znemožnili letní vítěznou útočnou ofenzívu... Vždyť těch bolševiků bylo v srpnu roku 1917 ve státě pouhých 50 tisíc! I kdyby ti všichni byli v té třímilionové armádě, tak je to přece o ničem! Bylo jich 50 tisíc!
A kdo navíc tvořil jejich hlavní část? Z toho jich více než 30 tisíc do strany vstoupilo na revoluční vlně od března do srpna, to byli lidé, kteří o bolševismu, o ideologii strany věděli jen z doslechu a teprve do toho začínali vnikat. Zatímco například eserů byl milión a všichni političtí komisaři byli eseři. U velitelů všech úrovní byla po Únorové revoluci zavedena hodnost politického komisaře a těmi byli eseři! Pronikali úplně všude. To eseři potom bojovali za zájmy zahraničních interventů v řadách Bílé armády proti Rusku. To oni rozkládali armádu!
Takže to jsme se dostali k dějinám, nejednou jsme o tom mluvili. Ta otázka je podrobněji probrána v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, právě v tom dílu Bolševismus. Takže počítají s tím, že v důsledku spiknutí v nejvyšších špičkách, se stát, který je na prahu vítězství, zhroutí a bude moci být rozdělen, aby ho zase mohli drancovat. Toto mínění teď převládá tam u nich na Západě.
A další věc, polský prezident vykládá: "Ti přilezou po kolenou, a ať potom tu kapitulaci podepíší v Perejaslavi." Takže ten proces slučování ruských území musí být zvrácen, matričně. Aby v Perejaslavi byl naopak zpečetěn rozpad Ruska. Ale tohle jejich přesvědčení se přece na něčem zakládá, že se Rusko připlazí na kolenou.
Podívejme se tedy na jakékoliv zpravodajství, a začněme shromažďovat informace o různých událostech a činit si z nich závěry, zda se na těch kolenou připlazíme nebo ne. Mám na mysli jako stát, ne Rusové jako takoví. Ta politická "elita", prodejná skrz naskrz, ta vlasovská "elita", která má tu svou trikolóru...
K té se ještě vrátíme, protože to bylo velice symbolické z hlediska oslav toho osmdesátého výročí vítězství ve Stalingradské bitvě. Jak se tam trikolóra vůbec ocitla. K tomu se vrátíme.
Takže Lotyšsko tento týden prohlásilo: "Jsme připraveni odblokovat 30 tisíc tun ruského hnojiva, až nám zaplatí za jeho skladování." A Uralchim se okamžitě ozval: "Kolik? My jsme připraveni to zaplatit."
Minutku! Lotyšsko zcela protizákonně porušilo své smluvní závazky tranzitního státu, způsobilo Rusku ekonomickou, politickou a reputační škodu, protože jsme nedodali toto zboží svým zákazníkům. Zmocnilo se toho nákladu, zadržovalo ho, a potom řeklo: "Takže to bude tak, ty dobytku! Ty nám zaplatíš, a potom jsme ochotni vám dovolit, abyste to bezplatně předali nejchudším státům. Jak jste to oznámili, jak to plánujete." A u nás "elita" okamžitě zapanáčkovala: "Dobrá, páníčku. My s tím souhlasíme! S radostí s tím souhlasíme!"
Co je zač to Lotyšsko? Takový stát nikdy neexistoval, neexistuje a nebude existovat! Už z principu! Je to projektově zkonstruovaný stát vytvořený jako nárazník, jako maňásek, aby ohlašoval vůli svého pána. Aby si to v případě nějaké odvetné reakce odnesl lokaj a ne pán. Jen si to vezměte, jaký je teď Lotyšsko oblíbený lokaj, i když tedy není až tak oblíbený jako Ukrajina, před kterou se celá naše "elita" plazí. To proto Zelenskij vykládá: "Já s nimi nebudu jednat. Oni o to nežádají dostatečně poníženě, neprokazují mi úctu." A ti už nevědí, jak by se před ním ještě více plazili, co nejponíženěji, aby se za ně u páníčka přimluvil.
Takže Lotyšsko, které můžeme bez jakéhokoliv problému zmáčknout, které žije z ruských zdrojů a přesto že je má od nás, tak nám provádí špinavosti... Rusko ho jednoznačně vydržuje. Nejsou to USA, kdo vydržuje Lotyšsko, Estonsko a Litvu, ale Rusko! A přitom si Estonsko dovolí prohlašovat, jak nám zablokuje přístup do Baltského moře, jak bude prohlížet lodě... A u nás všichni: "Oj, dobře páníčku, budeš nás kontrolovat! My jsme připraveni ti ve všem vyjít vstříc!" Litva: "Koho nebudeme chtít, toho do Kaliningradu nepustíme!" A na jakém základě? A u nás opět žádný problém...
Jen si vzpomeňte, jak jim dodali ještě více zdrojů jen proto, aby urazili nás, ruské lidi tím, že boří památníky vítězům nad fašismem. To zcela přímo souvisí se Stalingradskou bitvou. Zcela přímo! Ti, kteří porazili fašismus... Snaží se zlikvidovat paměť o nich. A jakmile ty Pobaltské "vymiráty", protože ty výslovně pracují na tom, aby nezbyli žádní Estonci, Litevci ani Lotyši. Oni vymírají!
To v Rusku se můžou (jako národ) zachovat, zatímco tam mají reálný výhled stát se posledním Mohykánem. Ale oni si to přejí! Sní o tom, protože slouží páníčkovi. Neměli nikdy svůj stát, nemají ho a nikdy mít nebudou. Proto jsou také v čele těchto projektově zkonstruovaných států takoví lidé jako Zelenskij, které vůbec nic nespojuje se svým národem, se svým státem, s národní kulturou.
Oni jsou všichni Evropané, všichni uznávají ty homosexuální hodnoty. A Miller, šéf Gazpromu, který tady řádil a neustále požadoval, a také odpojoval plyn od těch věčných ohňů u památníků našim vítězným vojákům, kteří porazili fašismus. Tak tento Miller jim za to, že ty památníky boří, s plnou parádou dodává plyn, těm pobaltským "vymirátům". Taková je ta "naše" "elita"!
A jak to tedy bude? Poplazíme se na kolenou k Západu nebo ne? Když se po břiše plazíme před těmi třemi pobaltskými "vymiráty"? Dívá se na to celý svět, nejen Západ. Jakou má Rusko šanci vyhrát, když má takhle prodejnou "elitu"? Která sní o tom, jak svůj stát zničí?
Dále. Mezinárodní olympijský výbor dovolil Rusku a Bělorusku účastnit se olympijských her s podmínkou, že to bude pod bílou vlajkou. Jaká vlna "patriotismu": "Vidíte to? Dosáhli jsme toho, dovolili nám soutěžit pod bílou vlajkou! Hurá! Vítězství!" Takže kluci tam obětují své životy v boji za vlast, za suverenitu, válčí jako naši otcové, dědové a pradědové na bojištích, která jsou pokračováním Velké vlastenecké války a tihle vlasovští zmetci nám říkají: "My jsme zrazovali vlast, zrazujeme a budeme ji zrazovat. A vy nám za to ještě koukejte platit!"
Mluvil ten, jak se jen jmenuje. Pozdňakov, prezident Olympijského výboru Ruska: "Takové velké štěstí, že nám to páníček dovolil. Jak můžeme kvůli tomu, že si ta Raška činí nárok na jakousi suverenitu, obětovat kariéry sportovců?!" Sovětští sportovci šli jako dobrovolníci do speciálních oddílů NKVD, formovaly speciální oddíly a umírali na bojištích Velké vlastenecké války. A tihle zmetci: "My svůj stát zradíme a vy nám za to ještě koukejte platit! Že máme trvat na vlajce naší vlasti? Zbláznili jste se?"
I když je to teď ta trikolóra. Proto se nám ostatně teď snaží vnutit ještě horší vlajku... To je samozřejmě vyzdvihování trikolóry, když na ní jako útočí ta bílo-modro-bílá vlajka. Takto na tom pracují, abychom neměli jiné postavení než postavení kolonie. A všichni sportovci radostně zvolali: "Hurá, páníček nám to dovolil, zradit stát. My ho vždy zrazovali, to zasrané Rusko."
A když vidíme celou řadu takových událostí, tak to hned vyvolává otázku. Proč by měl Západ pochybovat o tom, že se jim povede zopakovat ten řídící manévr s únorovou revolucí z roku 1917? Znovu! A znovu uvrhnout Rusko do kataklyzmat? Protože se na ní podívejte, na veškerou tu "elitu". Podívejte se na to, co provádí náš finančně-ekonomický blok, který dělá všechno pro genocidu ruského národa. Všechno pro to, aby zlikvidoval ekonomiku našeho státu. Všechno pro to, abychom svými zdroji zachránili Západ.
Západ nemůže bojovat proti Rusku, aniž by dostával ruské zdroje. A Rusko mu ty zdroje dává, aby mohl vítězit, tedy přesněji ne vítězit ale bojovat. Oni se zatím tady vynasnaží zlikvidovat naši ekonomiku, aby Západ vyhrál. Ti lidé prostě Rusko nenávidí. Oni za to, aby mohli pít kávu v Palermu, zaletět si na týden módy v Milánu nebo na shopping na Elysejská pole do Paříže, náš stát potopili už v devadesátkách a teď chtějí to samé. Pro ně jsou ty devadesátky svatá léta. Jenže si neuvědomují jednu věc, že tenkrát je Západ potřeboval, ale teď už ne. A důsledky budou zcela jiné.
A opět se vracíme k oslavám toho největšího vítězství ve Stalingradské bitvě, toho velkého vítězství ve Velké vlastenecké válce, 2. světové válce. A to vyvolává otázku, jak se vlastně toto vítězství odráží na státní politice Ruska? Nyní svět stojí na hraně jaderné války. Putin už říká, zcela konkrétně říká, že jen obrněnou technikou to neskončí. Bude to vypadat zcela jinak.
Západ Putina samozřejmě slyší, jenže slyší a vidí také Gerasimova, Nabiullinovou, Siluanova a mnohé další. Oni tam vědí, že se Putin opírá o lid, jenže ta elitářská mezivrstva udělá všechno pro to, aby Západu nebyl zkřiven vlásek. To, že potom tato takzvaná "elita" sama shoří v jaderném požáru při likvidaci ruského národa, Západu nijak nepřekáží: "Přece si nebudeme dělat hlavu s takovým dobytkem!"
Bylo by to snad poprvé, kdy ponechávají své lidi osudu? Vzpomeňte si třeba na Vietnam, na nedávný útěk z Afghánistánu a tak dále. A vzpomeňte si, jak Američané likvidovali své vlastní dosazené lidi. Mimochodem, Zelenského to už čeká, a on to zřejmě začíná chápat, že ten konvoj, který k němu přistavili jeho anglosaští páníčkové, bude zároveň i popravčí četou. A důvod, že Zelenskij ještě žije, je ten, že je třeba zajistit, aby to vypadalo, že ho zabije Rusko.
A Rusko přímo prohlašuje: "Ne, my ho zabíjet nebudeme. My ho chceme vidět na lavici obžalovaných! A jestliže ho někdo zabije, budete to vy, protože za sebou musíte zamést stopy." Zatím je to tedy na vážkách, a to Zelenskému zachraňuje život. Ten ovšem oddaně líže zadek svému páníčkovi a myslí si, že ho to zachrání. Nezachrání! Nikdy to ještě nikoho nezachránilo. Nikdy to nikoho nezachránilo!
Takže kde je zaznamenáno toto velké vítězství? Vždyť to je velice důležité! Chceme, aby to skončilo jadernou válkou nebo ne? Je jasné, že tohle nechce nikdo. To ale musíme projevit svou rozhodnost! Musíme ukázat, že žertování skončilo, a že vždy budeme bránit své zájmy a suverenitu vlastního státu. Musíme to přece projevit. A to se dělá především prostřednictvím symbolů státní politiky.
Vyrýsovalo se nám skvělé datum, osmdesátileté výročí Stalingradské bitvy. Stalingradská bitva, která pro celý svět znamená konkrétní převahu Ruska nad celým souhrnným Západem, rozhodnost Ruska bojovat za své zájmy bez ohledu na to, že proti němu stojí sjednocený Západ, a že to dokáže překonat. Za tu Stalingradskou bitvu král Jiří V. poslal ruskému národu, obyvatelům Stalingradu, vedení Ruska/SSSR, meč. A meč, to je zbraň rozlišení, viz práce Ruslan a Ludmila. Všem doporučuji si ji přečíst, tu práci vnitřního prediktoru SSSR nazvanou Ruslan a Ludmila. Je to o odhalení druhé smyslové řady Puškinovy poémy Ruslan a Ludmila. Tam se to všechno probírá.
Západ, jako připomínku pro sebe samotného všude zafixoval Stalingradskou bitvu. Ve Francii jsou v mnoha městech Stalingradské ulice. V Paříži není jen ulice, je tam i náměstí a stanice metra Stalingrad. A co máme tady v Rusku? V Rusku trockisté a chruščovci, když začali pracovat na potopení velkého státu, na tom, jak ho proměnit ze suverénního státu v kolonii vzkvétajícího Západu, tak první co udělali, bylo, že Západu vyslali signál: "My už nikdy nebudeme bojovat za zájmy Ruska tak, abychom zkrušili Západ.
To právě Stalingradská bitva znamenala zkrušení Západu. Po vítězství u Stalingradu, v bitvě, které se účastnily mnohé z Hitlerových satelitů, začaly tyto satelity hledat možnosti, jak se nějak vyvléknout z té války, aniž by ztratili svou tvář, nebo s minimálními ztrátami. Odtud ten státní převrat, který do té chvíle nebyl možný, v Rumunsku. A král Michal II. (byl to I.) byl dokonce vyznamenán řádem Vítězství. Odtud pramenily rozbroje ve vyšším vedení Maďarska. Odtud pokus Itálie vystoupit z války. Ta Stalingradská bitva otřásla Západem, pochopili, že Rusko odolá, že si své zájmy uhlídá.
A tím přejmenováním Stalingradu na Volgograd byl světu vyslán signál: "To je konec. Západ už se nemusí víc obávat nového Stalingradu, jestliže vpadne do SSSR, Ruska. Už se to víckrát nestane, protože už neexistuje takové místo jako Stalingrad. Neexistuje samotný pojem Stalingradská bitva! Její existence už je jen prchavá.
A jakmile odroste další pokolení, bude smazána samotná paměť o ní. U nás ve státě už probíhá revize, ve vzdělávacím systému probíhá revize Velké vlastenecké války. Bojovalo se hlavně na Západě a tady u nás byla jen jakási pomocná fronta. A bojovali jsme špatně. Těch obětí války bylo tolik, protože jsme je zavalili mrtvolami. To jsou absolutní lži, už nejednou jsem mluvil o tom, že těmi obětmi války byli ve své většině civilisté, kteří byli zavražděni v průběhu genocidy, a že naši bojovali daleko lépe proti tomu sjednocenému Západu, než vojáci sjednoceného Západu proti Rudé armádě, proti vojákům Rudé armády.
Když světu řeknete, je tu takové město Caricyn, tak co si pod tím svět představí? Vůbec nic! A když světu řeknete, je tu město Volgograd, tak co to bude pro ten svět znamenat? Vůbec nic! Ale když řeknete, že tu je město Stalingrad... Na Západě špatně znají zeměpis, mohou si poplést kde co. Třeba na mapě ani nedokážou najít Rusko, a mnoho dalšího, ale sám ten pojem Stalingrad pro ně symbolizuje katastrofu, výslovně katastrofu pro Západ, že nedokázal Rusko zlomit. To právě odtud započal náš vítězný pochod. Ano, vyhráli jsme bitvu u Moskvy v roce 1941 a další. Ale právě tady jsme jim to fakticky ukázali a zlomili jim páteř, jak to symbolizuje ten meč, který poslal Jiří V.
A to vyvolává otázku, proč v našem státě nemáme město Stalingrad?!!! A všechny pokusy spojovat nějak název města Stalingrad se Stalinovým jménem, a to i přes to, že byl vrchním velitelem ve Velké vlastenecké válce a už jen za to je mu třeba vzdát dík. Ale v daném případě ponecháme generalissima stranou a soustředíme se výlučně na zeměpisné místo, kde se odehrála ta bitva. Sama bitva proběhla jako Stalingradská! Výslovně Stalingradská!
Takže pokud takové místo jako Stalingrad existuje na politické, zeměpisné mapě světa a Ruska, tak to v politickém zdroji státního řízení Ruska zosobňuje veškerý bojový potenciál, politický potenciál vítězství u Stalingradu. Jestliže to tu není, tak ani Stalingradská bitva žádným způsobem nemůže Rusku posloužit jako zdroj pro uplatňování jeho vnější politiky. Vůbec nijak! My chceme ukázat světu rozhodnost, že bojujeme za svou suverenitu a u nás tuto největší bitvu 20. století, to místo jsme sami vymazali. A dále na tom trváme a ukazujeme jim: "Ne, ne, my tu už nikdy nebudeme mít ten Stalingrad. To je jen pro ten dobytek tady, který pořád chce jakousi suverenitu Ruska. Takže my ho pokrytecky na několik dnů nazýváme Stalingradem. Dokonce jim vyměníme i ty cedule. Ale zároveň bude ve všech reportážích uvedeno Volgograd.
A když budou souhrnné týdenní zprávy na informačních kanálech, dokonce i na tom státním! Kiseljov ani jednou nepronesl Stalingrad. Stále jenom mlel: "Ve Volgogradu, Volgogradu, Volgogradu..." To je ten ukazatel vlasovštiny! "Ne Západe. My tě neohrožujeme. Můžeš do našeho státu vtrhnout a nedočkáš se tu dalšího Stalingradu." Proto je také ta otázka přejmenování zásadní volbou budoucnosti Ruska a míry krvavosti těch událostí, které už probíhají na bojištích speciální vojenské operace.
A když nám VCIOM (agentura pro zjišťování veřejného mínění), a my víme, že je to tam samý pederast... Tam nejsou normální lidé, jsou tam samí pederasti! A pederast nemůže být ruským vlastencem. Ten nemůže být ničím vlastencem. Je to patriot svého zadku. Takže prý provedli anketu veřejného mínění a tvrdí, že většina obyvatel Volgogradu je proti přejmenování.
Jako bychom nevěděli, jak se takové ankety dají zmanipulovat. Jako bychom nevěděli, jak se dosahuje takových výsledků a obzvláště, jak v tom umí chodit VCIOM. Kde na nedůležitých věcech předvádějí svou zásadovost, ale jakmile se věc dotýká konceptuální volby, budoucnosti Ruska, vlastenectví, suverenity, tak vždy jen lžou!
A potom, tak dobře, obyvatelé Volgogradu jsou prý proti. A to zase vyvolává otázku, proč jsou proti? Jakému informačnímu působení byli vystaveni, že jsou proti? Že jsou proti SUVERENITĚ VLASTNÍHO STÁTU?! Proti OBRANĚ VLASTNÍHO STÁTU?! Já tomu nějak nerozumím, co dělá FSB? Když taková protiruská, rusofobní propaganda probíhá ve Stalingradu?!
A máme tu ještě jeden příklad, kdy se vynasnažili vymazat z paměti velké vítězství ruského, sovětského národa. A to je obrana Leningradu, blokáda. Za všech variant a při veškerém hrdinství projevovaném v carské době se tam nevyskytlo vůbec nic, co by se byť jen přiblížilo takovým hrdinským činů, síle vůle a ducha ruského národa jaký se projevil za blokády Leningradu a při bitvě u Stalingradu. Vůbec nic podobného, souměřitelného tehdy nebylo.
Ale Chruščovovi vlasovci a trockisti napřed vymazali z politické mapy světa, Ruska a Sovětského svazu město Stalingrad. Vynasnažili se dokonce, aby Stalingradská bitva vůbec nebyla zmiňována. Poté, kdy byl Stalingrad přejmenován na Volgograd, bylo všem, kteří psali paměti, doporučeno vyhýbat se pojmenování Stalingradská bitva.
A když jsem četl ještě v dětství ty paměti, tak jsem se neustále divil, co to má být? Ta bitva na Volze? Volžská bitva? Bitva ve městě na Volze? Neustále se tomu takto vyhýbali. Odstraňovalo se to, vymazávalo, trockisty! A Chruščov byl jasný trockista.
A mimochodem to, že se hitlerovcům vůbec povedlo probojovat ke Stalingradu, bylo přímou zásluhou Chruščova. Ten Rudé armádě hodně škodil. Dosáhl toho, aby byla poražena a hitlerovci se dostali k Volze, ke Stalingradu. On tak zakrýval ještě i své vlastní zločiny, kterých se dopustil za Velké vlastenecké války.
Takže ti vlasovci a trockisti Stalingrad vymazali, a potom se další vlasovci postarali o to, aby z mapy vymazali Leningrad. Napřed se začalo mluvit o tom, zda vůbec bylo účelné to město bránit, a potom se začalo mluvit o tom, aby se Piskarjovský památný hřbitov proměnil v nějaký obyčejný hřbitov, anebo byl nejraději zrušen úplně. "Vždyť to vůbec není politicky korektní vůči našim západním páníčkům."
Ano, nezaznělo to takto naplno, protože přišel Putin. Ale zaznívalo to ještě i za něho, to až on začal měnit stát. Když začaly s takovými anketami a řečmi o Piskarjovském památném hřbitovu, že by bylo dobré ho odstranit: "Vždyť k čemu je nám? To je přece tak strašná a nesprávná paměť. My musíme přece proklínat Stalina a sovětskou moc! Kdybychom se vzdali Hitlerovi, tak bychom teď pili bavorské pivo."
Skutečně? A těch 27 miliónů lidí, z nichž většina byli civilisti, ženy a děti, které nebojovaly... Babí Jar, to jako mělo být co? Tam snad v Kyjevě zabíjeli vojáky? V tom Babím jaru? A co Chatyň? Tam snad upálili vojáky? U nás vychovávají Ivany nepamatující svůj původ.
A hlavní roli v tom hraje státní vlajka v podobě trikolóry! To pod trikolórou bojovali vlasovci v průběhu Velké vlastenecké války proti své vlasti a za zájmy Třetí říše a Západu. A jakých zvěrstev se přitom dopouštěli, to ještě ani všechno nebylo odhaleno. Zdaleka ne všechno. Ty dokumenty stále ještě nebyly odtajněny. A proč? Protože tu máme tu trikolóru, kterou tu potřebují zachovat. A ta trikolóra byla přítomna na oslavách pořádaných na počest vítězství ve Stalingradské bitvě.
A já se tedy ptám, koho to vlastně oslavujeme? Ty, kteří svou zemi bránili, kteří bránili Stalingrad a zlomili tam fašismu páteř, nebo oslavujeme vlasovce, zrádce? A ta otázka Stalingradu, to vůbec není jednoduchá záležitost.
Pokud to někdo neví, tak já vám to povím, 6. armáda, jejímž velitelem byl napřed Reichenau a potom Paulus, se do značné míry skládala ze zrádců, vlasovců! V některých jejích jednotkách tvořili vlasovci až 80%! Chápete to? Z každých deseti jich osm bylo vlasovců! To bylo jen u některých jednotek. Ale celkově bylo v této armádě velmi mnoho vlasovců. Ty zrádce dávali dohromady a posílali je tam. Ano, nebylo jich tak moc v poměru ke všemu obyvatelstvu státu, ale v tomto konkrétním bodu se střetli vlastenci s vlasovci.
A teď tam ta vlasovská trikolóra na počest vítězství ve Stalingradské bitvě dominuje nade vším. A to přejmenování Volgogradu na Stalingrad se vůbec nenadnáší, je to tabu! To se nesmí! "Chcete snad Západ naštvat? Chcete snad hájit to zasrané Rusko? Chcete hájit jeho suverenitu? Chcete snad využívat celý ten potenciál Stalingradské bitvy? Aby bylo možné vždy ukázat, tady je náš Stalingrad?! Tady jsme vám zlomili páteř!"
A teď to probíhá naopak. Na jakémkoliv vyjednávání: "A kde máte ten svůj Stalingrad? Prosrali jste to své vítězství! Sami jste ho vymazali! Sami jste se toho vítězství vzdali. Tak co chcete? Máte jen jednu volbu, být otroky a otročit pro Západ! Vy sami jste vymazali tu Stalingradskou bitvu! Vy sami jste ji vykořeňovali! Nemáte žádný Stalingrad!"
Takže nic nepřekrucujte, zda by to měl být Caricyn nebo zůstat Volgograd. Jsme-li suverénním státem, tak tu musíme mít Stalingrad! Jako výstrahu všem nepřátelům! To je naše politické aktivum, se kterým můžeme předstoupit před celý svět. A potom bude mít Rusko moře spojenců.
Jenže to si uvědomují i vlasovci v mocenských kancelářích, v kremelských kancelářích! Ve vládních kancelářích! Proto tak bojují za to, abychom tu měli trikolóru a neměli Stalingrad. Viděli jste vystoupení Peskova? Vždyť téměř hysterčil: "Zbláznili jste se? Stalingrad? V žádném případě!" A přitom znovu opakuji, že i při veškerém pozitivu generalissima Stalina, díky kterému jsme vyhráli, Rusko zůstalo zachováno a náš stát se stal velmocí číslo jedna...
Když si odmyslíme jeho osobu a ponecháme to jen jako zeměpisný bod té největší bitvy dvacátého století, tak se jedná o otázku budoucnosti Ruska. Dokonce i v této malé věci, jako je zeměpisný název, se ukrývá naše budoucnost, zda Rusko bude či nebude suverénní!
A když vykládají, že pod trikolórou se dělají hrdinské činy, tak je to tak, že pod tou trikolórou dochází ke zradě a lidé potom musí svými životy, svou krví platit za to, aby udrželi suverenitu státu, aby tu nedominovala vlasovská ideologie. Daleko snazší by bylo vést vnější politiku, kdybychom tu měli Stalingrad a v naší historické minulosti ta Stalingradská bitva nebyla zmiňována epizodicky: "Jako daň dobytku, který brzo zmizí, vymře, zatímco tu zůstaneme my, Evropané! A budeme lízat zadek západnímu páníčkovi!"
Takže znovu zopakuji, že ta otázka přejmenování Stalingradu, tedy přesněji Volgogradu na Stalingrad, návrat toho slavného jména, které nás spojuje s vítězstvím... Ať už máte vztah k samotnému Stalinovi, jaký chcete, v daném případě to vůbec nehraje žádnou roli, protože jen samotný návrat zeměpisného bodu Stalingradské bitvy...
Byla bitva u Kann a Kanny tu jsou. Vždyť proč jsou všude tato místa zachovávána? Byla bitva u Trebbie, a Trebbie tam stále je. A tady u nás to má být vymazáno, aby Rusové neměli žádnou svou dějinnou paměť, aby neměli být nač hrdí, aby neměli co předkládat světu. Bez minulosti není žádná budoucnost. A pokud svou minulost takto pošpiníme, vzdáme se jí, nečeká nás žádná budoucnost. Všechny vlastence vybijí na bojištích a hotovo. Rusko i se svými zdroji připadne západnímu dobyvateli. Čeká nás osud indiánů, jestliže se vzdáme své minulosti.
A oslava osmdesátého výročí Stalingradské bitvy ukázala, že své minulosti, minulosti Ruska se "elita", ta takzvaná "elita" Ruska vzdala se vším všudy, protože sní o tom být otrokem, touží se připlazit po břiše. A je jí jedno, ke komu se bude plazit napřed, zda to budou Estonci, Lotyši, Litevci, mám na mysli jejich politickou složku, ne tu etnickou. K Polákům... To není důležité. K Ukrajině, k Zelenskému. Oni jsou připraveni plazit se ke komukoliv. A ta trikolóra a odmítnutí přejmenovat Volgograd a vrátit mu jméno Stalingrad je toho ukazatelem. Je to ukazatel!
A navíc se blíží datum 9. května! Opět se budeme dívat na triumf vlasovské ideologie?! Tak co potom chceme? Mírové nebe nad hlavou? Štěstí pro své děti? Když nám nad hlavami vlaje symbol koloniální nadvlády? Rusko je kolonie a má výlučně otročit Západu. Západ nám dal zcela konkrétní podmínky. Gérard Araud, bývalý představitel Francie v OSN, zcela jasně řekl: "Nemůžeme připustit vítězství Ruska nad Ukrajinou, protože jeho vítězství nad Ukrajinou bude znamenat porážku Západu. Musíme zcela zlikvidovat Rusko a Rusy!"
Oni si vytyčili úkol naší plné likvidace. A my se ve své politické činnosti vzdáváme takového mocného nástroje, jakým je Stalingradská bitva. Nebudeme mít žádné spojence, budeme-li takto přistupovat ke svým dějinám: "Tomu dobytku, který tam umírá, těm vlastencům, to teď hodíme, jako kost psovi. A jako na chvíli vrátíme název Stalingrad."
A tady nejde o peníze. V tomhle nejde o peníze. Myslíte si, že to je náhoda, že se na Ukrajině tak vrhli na likvidaci všeho sovětského? A my se potom divíme: "Jak to, že s námi bojují? Jak jim tak mohli vymýt mozky?" Takto jim je vymyli! Když jsou nyní i u nás proti návratu historického názvu Stalingradu. Žádného Carycinu, pod tímto jménem se ve světových dějinách nic nezaznamenalo. Tento název nikomu nic neříká! Volgograd? Nu něco málo, z hlediska politické aktivity. Zatímco Stalingrad znají všichni!
Takže se od nás na Západ vysílají velice silné signály, a to neustále! Od naší "elity": "My jsme připraveni se vzdát!" A jedním z takových prvků se stal summit Ukrajina Evropská unie ze 3. února. Do Kyjeva, aniž by se jakkoliv ostýchali, si v klidu přijeli političtí činitelé Západu, aby tam provedli summit. Možná má Kyjev tak silnou protileteckou obranu? Nemá, to už bylo předvedeno, že tato jejich obrana nezmůže vůbec nic.
Možná Ukrajina tedy vítězí na bojištích? Vůbec ne, prohrává. Tak kde se v nich bere takové přesvědčení o vítězství, a že bez následků mohou Ukrajinu takto politicky podpořit, aby dál válčila s Ruskem, aby bylo zabito co nejvíce ruských vojáků, aby bylo zničeno co nejvíce infrastruktury, aby civilní obyvatelstvo co nejvíce trpělo? Vždyť ta návštěva má přesně takový cíl, protahovat válku, mám na mysli vojenské akce, aby bylo zabito co možné nejvíce Rusů.
Zdálo by se, že je to přece velice jednoduché, je zapotřebí ukázat rozhodnost. Nemusí být vybombardována tato sešlost, to ne. Stačí předvést něco jiného. Vzpomínáte, jak Angelina Jolieová sehrála, že probíhá vzdušný útok a ona se musí před ním ukrýt a běžela tak, že až ztratila střevíček... Obyvatelé Lvova se tam klidně procházeli, dívali se na ni: "Zbláznila se, nebo co? Co to dělá?" Ona prostě hrála, že probíhá vzdušný útok. To byla taková doba, kdy bylo zapotřebí ukázat: "Já jsem byla ve frontovém pásmu." A byla také doba, kdy všichni z Kyjeva bleskurychle odjeli, aby se schovali.
A proč právě do Lvova? Protože dobře věděli, že tam budou v bezpečí. A jak dlouho nechávali tu západní Ukrajinu na pokoji? Velmi dlouho! A kdo se o to postaral? To je přece jasné, ten, kdo vydával rozkazy, kdo měl za to, že kvůli tomu může zahynout libovolné množství ruských vojáků, ale ničit Ukrajině týl je prostě nepřípustné. Ať tam manévrují, ať tam opravují svou techniku, ať tam formují jednotky, ať tam odpočívají, ať tam zkrátka mají úplný klid, aby týl nepřátelské fašistické armády, ukrajinské ozbrojené sebranky posbírané z celého světa pracoval jako hodinky.
A nyní je to zajišťováno úplně stejným způsobem, železniční stanice jsou nechávány na pokoji stejně jako železniční přejezdy. A tady nám vykládají, že musíme vyhodit do povětří mosty. No to se na to podívejme, nákladní vlaky s technikou si jezdí bez jakéhokoliv maskování. Přijíždějí do Arťomovsku, kde jsou deset kilometrů od něj v klidu vykládány a nikdo na ně neútočí. Jednoduše neútočí. A když se ty zbraně dostanou na linii bojového střetu, tak tam je mají vojáci svým hrdinstvím ničit.
A co se teď děje? Proč bychom měli zničit mosty? V poslední době bylo zabito několik symbolických fašistických, nacistických figur úrovně Korčinského, které působily v médiích jako političtí komisaři. Už i oni umírají, už i je vtáhl ten mlýnek na maso. A oni si potřebují tyto politické komisaře zachovat, tyto ideové banderovce, kteří jsou naladěni jen na jedno, na zabíjení Rusů. Ty si musí zachovat. Potřebují je vyzbrojit a umožnit jim, aby se někde mohli vzpamatovat.
A za této situace, aby je to nevtahovalo do toho víru bojů u Arťomovsku, potřebují zajistit, aby tam nemohli dojet. Takže musí být zničeny mosty a kdo to má udělat? Ruská armáda. Ty, co zůstanou na druhé straně Dněpru, ruská armáda zlikviduje, a potom se střetne už s novou, připravenou armádou, ve které budou zachovány všechny ty ideové kádry pro vymývání mozků, kde týl pracuje jako hodinky, která bude zásobena novými západními zbraněmi, kde bude vše přeskupeno. A potom bojujte s čerstvými jednotkami, útočte, pokoušejte se zdolat Dněpr. Teď máte možnost ho překročit přímo na zádech protivníka, ale ne, musíte se sami připravit o tuto možnost. Ať raději střely zničí most, než aby pozabíjely teroristy z té ozbrojené sebranky. A já říkám naopak, oni...
V banderovské kultuře zcela chybí městská složka, chybí jim pro to cit. Právě proto bojují ve městech, právě proto se kryjí civilním obyvatelstvem. Oni sami budou likvidovat veškerou infrastrukturu. Všechnu! Tak ať raději jejich raketa HIMARS zaútočí na ten most, než aby přiletěla na civilisty v Doněcku, než aby přiletěla na naše vojáky. A naši ještě budou muset provádět různé diverzní operace, aby se zmocnili různých strategických objektů, možná právě těch mostů, možná jiných strategických objektů, jako tomu bylo v době Velké vlastenecké války.
Ať svou munici raději vypotřebují na likvidaci těchto cílů, než aby zabíjeli naše lidi. A naše střely musí ničit protivníka. A čím více protivníků, těch fašistických prevítů bude zlikvidováno, tím méně toho bude zničeno, tím méně bude nutné potom obnovovat a tím méně zahyne našich lidí.
Takže se ptám, proč přijeli na ten summit? Vždyť jen abychom předvedli vůli k tomu, že hodláme vyhrát, a jsme rozhodnuti vyhrát a ukončit tu válku, abychom Západu dali signál: "Přestaňte pumpovat Ukrajinu zbraněmi, ten banderovský režim!" stačilo poslat jednoduchý signál. Bezprostředně před tím, než by ty vlaky vyjely na Ukrajinu... Nu, třeba den předem. Proč hodinu? Třeba i den předem. Přece je známo kdo a kam má přijet. Jsou to všechno mediální osoby, které jsou sledovány. Nemusíme přece útočit na ně, ale na železniční uzly, přejezdy a tak podobně, zablokovat je. Ano, oni to potom obnoví, ano, zase se rozjedou... Ale právě teď, v tomto okamžiku, nebudou moci přijet, a celá ta jejich píár akce, ten zviditelňovaný summit EU-Ukrajina se zhroutí, jednoduše zhroutí.
A oni se zamyslí, zda mají skutečně poslat 88 Leopardů 1 na pomoc Ukrajině. Starý tank je starý tank, ale když nemáte vůbec nic, jen vojáky s neprůstřelnými vestami, a jede na vás tank, je to už něco úplně jiného. Nebo máte-li obrněné auto proti takovému tanku, je to zcela jiný poměr. Záleží tedy na tom, kdo bude váš protivník na bojišti.
Vždyť ne náhodou v době Velké vlastenecké války, 2. světové války existovaly různé tanky, lehké, střední a těžké, nebo třeba tančíky. To znamená, že každý z nich má svůj účel. Takže takový signál vyslán nebyl. Což znamená, že byl vyslán signál opačný: "Jsme pořád připraveni poskytnout vám přestávku, abyste mohli obnovit své síly a dál efektivně válčit proti Rusku." TENTO signál vyslán byl.
A neposlal ho jen tak ledaskdo, teď už můžeme zcela jasně mluvit o tom, že to byl osobně velitel speciální operace Gerasimov. Bylo to jeho rozhodnutí, zda zcela znemožní ten summit, nebo je donutí jako v tom vtipu: "Má babička měla sedm záchodů, ale když do Berlína vstoupili Rusové, tak se podělala přímo na chodbě." Takže to bylo o tom, nakolik se podělají, zda zruší ten summit EU, zda ho přenesou... To byl ukazatel. Signál nebyl vydán, je fakt, že nebyl vydán.
A to znamená, že byl vydán jiný signál. A v tomto ohledu vzniká otázka, jaké jsou varianty budoucnosti Ukrajiny? Varianty budoucnosti Ukrajiny budou záviset na tom, nakolik úspěšně skončí speciální vojenská operace. A nejchytřejší vlasovci si to uvědomují, a proto už teď mluví o tom, že v žádném případě nesmíme dobývat Halič. To znamená, že ta banderovská líheň musí zůstat zachována, musí být zachována neustálá hrozba pro Rusko.
A nejen hrozba, aby se Rusko zalévalo krví v důsledku teroristických akcí, které bude organizovat tento kvazi stát krytý deštníkem západních států, které ho budou vydržovat jen z jednoho důvodu, pro válku s Ruskem. A to vyvolává další otázku.
Dokonce i v případě, že tohle všechno bude vyčištěno, jaká budoucnost čeká Ukrajinu? Ukážu to na příkladu. Když v době občanské války interventi zásobovali bělogvardějské armády ve válce proti bolševikům, tak poté, kdy byli bělogvardějci poraženi, tito interventi zcela bezostyšně předložili účty za zásobování bělogvardějských armád bolševikům: "Zaplaťte to!" Cožpak to Lotyši neudělali stejně s těmi (památníky)... Nejednali ve stejné logice? Bolševici je poslali tam, kam slunce nesvítí a řekli: "Vy jste financovali naše protivníky, to bylo vaše politické riziko. A že se vaše investice nevyplatily, je váš problém." A tímto to skončilo.
A nyní vyvstává otázka: Kdo bude platit za ten "banket" na Ukrajině? A u nás už se tady formuje silné vlasovské hnutí, aby za to měl kdo zaplatit. To rozdělení Ukrajiny podél Dněpru přesně odpovídá všem těmto plánům. Jen si to vezměte, Ukrajině přece nic nedodávají jen tak, všechno se to dodává za peníze, ale platit se bude až potom.
Například za Lend Lease Act... Ten jsme doplatili v roce 2006! A měli jsme platit až do roku 2030, ale Putin se postaral o to, abychom se s těmi dluhy vypořádali co nejrychleji. I když s tím Lend Leasem je to tak, že se poststalinské vedení fakticky dopustilo vlastizrady, když znovu akceptovalo ty dluhy.
Tak kdo bude platit? A proto je velice důležité vytvořit takový subjekt, který by válčil s Ruskem, přenechával všechny své zdroje Západu a vynahrazoval tak to financování, které dostala Ukrajina za to, že teď válčí za zájmy Západu. Oni si potřebují zachovat takový subjekt, který by jim to vynahrazoval, ale ne penězi, ale černozemí. Putinovi vyprávěli historku o tom, jak si přivezli černozem z Ukrajiny a našli v ní vyznamenání Za odvahu. Už tam tu černozem dodávají! Aby jim to vynahrazovali potravinami, aby otroci pracovali za drobné, za jídlo. A Ukrajina je stále bohatá přírodními zdroji, které jsou na Západě již vyčerpané a západní ekonomice by se velice hodily. O to jde.
A u nás už tu opět vlasovci vykřikují: "Všechno si to vezměte! A za to, že budete moci drancovat Ukrajinu, nám zajistíte mírovou budoucnost. Podívejte, kolik vám přenecháváme Ukrajiny. Kemská volosť? Jen berte!" A co? Cožpak kdy nějaká smlouva se Západem byla naplněna? Jestliže druhá strana neměla dost sil, aby Západ donutila plnit jeho závazky z ní? Kde je konec těm početným smlouvám, které byly uzavírány s indiánskými náčelníky na území Spojených států? A jak to dopadlo se smlouvami se Sovětským svazem? A co ty sliby NATO, že se nebude rozšiřovat na východ? A všechno to ostatní? Západ jednoduše neustále lže!
A co na to naše "elita"? "Ach, nemusíte mne obelhávat, já se rád sebeobelhávám!" To je chování naší "elity". A potom vykládají: "Oni nás s těmi Minskými dohodami podvedli!" Oni nás s nimi nepodvedli. To vlasovci se tady uvnitř státu aktivizovali do té míry, že Putin nedokázal zmáčknout naše oligarchy a donutit je pracovat pro zájmy státu. Potom by nebyla nutná ta speciální vojenská operace, banderovci by byli vyčištěni policejními způsoby na té Ukrajině, kterou bychom zformovali. Ty Minské dohody se mohly stát základem pro zformování nové Ukrajiny a oni nám teď tvrdí: "Oni by je splnili a potom by..." Ten, kdo tak uvažuje, že by napřed ty Minské dohody vyplnily, a potom by se vypořádali s Luhanskem a Doněckem, ten vychází z jednoho stanoviska, z jednoho postoje: Rusko nemá právo na uplatňování své aktivní politiky s ohledem na své zájmy. Nemá na to právo! Musí přenechat všechno Západu, aby ten rozhodoval.
A potom to dopadá tak, že Rusko je agresorem. U nás už, jen si to vezměte... Fašisty byli ti, kteří na nás zaútočili v době Velké vlastenecké války, a teď z fašismu obviňují Stalina a SSSR a tihle jsou čistí. Jak to charakterizoval americký tisk, analytici? "Německo se zbavilo komplexu viny za 2. světovou válku." To oni nás obviňují z fašismu! Myslíte si, že by to s Minskými dohodami nedopadlo stejně? Takže když vystupuje jeden takový režisér, tak vykládá: "Oni by splnili své závazky..." Oni by je splnili pouze v tom případě, kdy by bílé nazvali černým a černé bílým, tedy pokud by otočili jejich smysl. Ve své čisté podobě Minské dohody pracovaly výslovně pro zájmy Ruska a míru v celém světě. Výlučně takto.
To si uvědomovali všichni protivníci Ruska! A proto se tak bránili realizaci těch Minských dohod. Kdyby to pro ně bylo výhodné, tak by je plnily, provedli čistku a zaútočili na Rusko. To je v jejich logice, to je jejich cílem. Všechna ta ukrajinizace a banderovština je zaměřena jen na jedno, aby existoval Rus, který by zabíjel Rusy. Vždyť to je ten program ukrajinizace na západní způsob. Takže ta varianta byla jen jedna. Kyjevský režim prohlásit za teroristický, osvobodit celé území Ukrajiny, a potom jakékoliv vznášené nároky... "Obraťte se s nimi na toho, koho jste sponzorovali!"
Ten nový státní subjekt, který zahrnuje území Ukrajiny, je zcela jiný subjekt, proti kterému bojovali ti, které jste sponzorovali, takže se obracejte na ně. A Ukrajina nebude platit žádné takové dluhy, není povinna platit katům, kteří snili o tom, že ji zahubí." A potom: "Nepovedlo se nám tě zahubit? Tak nás teď budeš vydržovat!" Co je to za postoj? Jak to udělali bolševici? Přesně takto. Nesmí se dát ani kopějka na úhradu těch dodávek, které teď dostávají banderovci za to, aby vedli válku v zájmu Západu.
V roce 1925 byla zveřejněna dobrá kniha: Kdo je dlužníkem? To je právě o těch vyjednáváních se Západem. Jsou tam velice zajímavé vzpomínky, včetně generála Slaščova, jak bojoval za zájmy Trojdohody, napřed jak to bylo za Děnikina, a jak potom za Wrangela. Je to zajímavá kniha, velice zajímavá.
Už pracujeme více než hodinu. Tak ještě jednu otázku. Ale velice v krátkosti. Také se vlastně jedná o symbolickou událost, která všechny zaujala minulý týden a konkrétně jde o ten incident s čínským meteobalónem ve vzdušném prostoru USA. Co to mělo být?
Co to bylo? Byl to meteobalón. Co v něm bylo za aparaturu, to je otázka na ty, kteří ho vyráběli. Každou aparaturu je možné prohlásit za špiónskou, nebo určenou pro sběr meteorologických údajů. Takže teď jedni budou trvat na tom, že to byl meteobalón a druzí, že měl špionážní účel...
Tady je důležité něco jiného, co tento incident vytáhl na světlo. Od 31. ledna, kdy byl ten balón zpozorován nad Montanou, se Amerika utápěla v divoké hysterii. Biden nařídil sestřelit balón 1. února a sestřelili ho až 4. února. Takže si to vezměte, ten balón se nacházel nad územím USA od 28. ledna, letěl nad Aljaškou, postupně se pozvedala vlna rozhořčení a 31. ledna už to byla jednoduše hysterie, že letí už nad Montanou. Biden tedy nařídil, aby byl 1. února sestřelen a sestřelili ho až 4. února.
Proč? Je to zcela jednoduché. Američané ho prostě sestřelit nedokázali, nemají takové technické možnosti, prostě vůbec žádné. Sestřelení takových balónů je technicky velice složité. V padesátých a šedesátých letech 20. století takové balóny létaly přes SSSR. Část jich byla sestřelena, část jich doletěla a část jich sama spadla, aniž by doletěla do finálního bodu, kde by takový balón získali zpět i s jeho aparaturou, ale ta podstata je někde jinde.
USA ten balón sestřelily 4. února, když klesl do výšky asi 19 kilometrů. Výška dvaceti kilometrů je kritická. Od dvaceti do 50 kilometrů je to stratosféra. A tam ho USA ničím sestřelit nemohly, prostě vůbec ničím, nemají takové prostředky. Takže jim nezbývalo než čekat, až ten balón sám klesne. A ten klesnul čtvrtého, nu, měli štěstí, že toho čtvrtého klesl do výšky 19-20 kilometrů, kde už ho sestřelit dokázali.
Ale naši letci už v šedesátých letech sestřelovali balóny výslovně v této výšce. V šedesátých letech! A Američané na svých supermoderních letadlech, se svými supermoderními zbraněmi to nedokážou ani teď v 21. století! Degradace amerického státu, amerických ozbrojených sil je očividná. Museli počkat, až klesne. A co kdyby ještě letěl dál? Takže tohle je ukazatel stavu americké protiletecké obrany, amerických ozbrojených sil, toho, jaké mají zbraně a proč neměli takovou raketu, kterou by ten balón dokázali sestřelit, a takové rakety jsou. Ano, tyto balóny jsou velice složitým cílem, velice složitým. I přesto, že jsou veliké, tak jsou pro radar, jak bych to řekl...
Zkrátka málo viditelné a sestřelit se dají jen v případě, že to bude množstvím střepin, protože jsou vícesektorové a jen tak snadno se je sestřelit nepodaří. A Američané prostě neměli takovou protiletadlovou raketu, která by to dokázala ve stratosféře. A já vám připomenu, že nám vykládají, jak Američané umí sestřelovat družice. Je pravda, že na svou vlastní družici tu raketu sami navedli, takže tam letěla jak po kolejích, navigovala se příslušným signálem. Ale tento balón žádný signál nevydával, aby ta raketa třeba proletěla dál do vesmíru, ale vzala ho tam sebou... To je v krátkosti.
Jak jsem řekl, už pracujeme hodinu dvacet minut.
Tak už mi nezbývá než vám připomenout, že všechny otázky, které probíráme, jsou fakticky věci, které by měli chápat všichni lidé v rámci svých životních okolností. Řízení složitých sociálních supersystémů, kterými jsou státy... Abyste porozuměli takovým věcem, kterých jsme se nyní dotýkali v souvislosti se Stalingradskou bitvou, musíte chápat, jak pracují informace, jak probíhá řízení společnosti, jak jsou formovány informační platformy a tak dále. Všechny tyto informace jsou vyloženy pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR.
A já už vám dnes doporučoval jednu z těchto prací Ruslan a Ludmila, kde je odhalena druhá smyslová řada Puškinovy poémy Ruslan a Ludmila. A aktuální situaci, otázky budování států, jejich vzájemné součinnosti, co je státem a co není, metody a způsoby vedení války, a kde je pro Rusko východisko z tohoto kataklyzmatu, tak tomu je zasvěcena třídílná práce Válka, Stát a Bolševismus. A také kniha Státní symboly a státní suverenita.
Protože si lidé u nás myslí, že volba vlajky je něčím takovým... "Nu, co s tím? Nač je nám to? Nám stačí i ta trikolóra." Nebo jak prohlašují sportovci, prý "naši" sportovci: "My můžeme soutěžit i pod bílou vlajkou, přece jsme stejně vlastenci. A co, že tak zradíme stát?!" Státní symboly nejsou vybírány náhodně, jsou nositeli mnoha smyslových významů. A smyslem rudé vlajky je suverenita Ruska! Zatímco trikolóra označuje, že je Rusko objektem drancování, jakým bylo v devadesátých letech. To je ta volba. My už víme, že pod rudou vlajkou bojují na bojištích speciální vojenské operace za naši vlast a její suverenitu. A pod trikolórou všichni, kteří ji chtějí udržet, zaprodávají stát a zajišťují Západu zdroje, aby mohl proti nám bojovat, aby mohl zabíjet naše chlapce bojující na bojištích speciální vojenské operace. Nebýt té zrady páchané pod trikolórou, nebylo by zapotřebí tolika hrdinských činů, protože každý takový hrdinský čin napravuje chybu něčího vyššího řízení nebo důsledky zrady. V daném případě se jedná o důsledek zrady. Pod bílo-modro-červenou vlajkou Rusko vždy zrazovali. Jen se na to podívejte, Velká vlastenecká válka, Stalingradská bitva, vlasovci v řadách německé 6. armády a jejich vlajka na oslavách! Jejich vlajka! A ne ta vlajka, pod kterou bojovali a umírali za svou vlast vojáci Rudé armády. Takže ta symbolika, to nejsou jen prázdná slova.
Čtěte proto práce vnitřního prediktoru SSSR, studujte, stávejte se konceptuálně mocnými. A když budete hájit zájmy své a své rodiny na svých místech, dokážete tak uhájit i suverenitu státu, zajistit jeho bezpečnost a mírové nebe nad hlavou. Takže vám přeji mírové nebe nad hlavou a štěstí!
Do příštích setkání!