Probíhá připojení k serveru. Prosím, počkejte.

Nedaří se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Nepodařilo se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Otázka - Odpověď z 19.9.2022

Datum: 19.9.2022 | Autor: Pjakin Valerij Viktorovič | Značky: Otázka - Odpověď | Jazyky: Český

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 19.09.2022. A tou hlavní otázkou, kterou vás prosí okomentovat, je událost, která se konala 15.-16. září v Samarkandu. Jednalo se o zasedání hlav členských států Šanghajské organizace pro spolupráci v rozšířené sestavě.

Ano, to byla patrně ta nejklíčovější událost tohoto týdne. Ale je nutné si uvědomit tu jednoduchou věc, že tuto událost je nutné posuzovat výlučně v rámci vedení speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině. Právě tato speciální vojenská operace Ruska na Ukrajině předurčuje a bude určovat budoucí uspořádání světa. A jak bude ukotveno, jakými takříkajíc "Jaltskými dohodami", to je otázkou. A v jakém formátu to bude ukotveno. Takže jestliže se někomu zdá, že Šanghajská organizace pro spolupráci, ŠOS - je pro něj Šancí Obstát (zůstat) Suverénním, to je nový výklad té zkratky, že jsou tam určovány obrysy budoucího světa, tak se mu to zdá správně.

Ale jaké to budou obrysy, jak ten svět bude v budoucnu vypadat, je zatím všechno velice problematické, a to z jednoho jednoduchého důvodu, že ten boj Ruska a kolektivního Západu na ukrajinských bojištích a na bojištích studené války, ještě nebyl dobojován. Jde o válku na všech šesti prioritách zobecněných prostředků řízení, to je tou hybridní válkou. Tento název se nyní upozadil, protože do popředí vystupuje válka na šesté prioritě ve speciální vojenské operaci. Ale vždyť tu jsou další kroky Západu proti Rusku, například ty sankce, diplomatické demarše, různé ty summity a schůzky organizované Západem, to už je součástí té takzvané "hybridní" války. Dotýkají se vyšších priorit zobecněných prostředků řízení.

A co je to vlastně ta ŠOS? Je to mezinárodní organizace. A bude-li účast Ruska v této organizaci formální, povede to k jednomu výsledku, jestliže Rusko na zasedání této organizaci odsoudí za to, jaké je agresivní, když zaútočilo na Ukrajinu a tak dále. Tedy v tom diskurzu, jak to požaduje kolektivní Západ a jmenovitě USA, bude to znamenat jiný výsledek. A bude-li se Rusko chovat suverénně a jeho účast na summitu této organizace v Samarkandu bude subjektní, tak už to znamená zase něco zcela jiného.

Na Západě samozřejmě mohou lhát, že ten summit ŠOS v Samarkandu byl pro Rusko neúspěšný, že mu tam uspořádali obstrukce, že ho všichni odsoudili. Jenže fakticky, ve své podstatě tato organizace a přesněji tento summit ukázal, že se žádná izolace Ruska ve světě nekoná. Putin měl tolik schůzek, kolik jich neměli všichni ostatní lídři dohromady. Na Putina tam stáli frontu, měl schůzku za schůzkou! A jak podotknul Erdogan...

Tady se dostáváme k té otázce, zda je ta organizace ŠOS tou organizací, jejímž prostřednictvím by Rusko mohlo dosahovat nějakých svých zájmů. Tady nám tvrdí, že ŠOS je fakticky nástrojem uplatňování čínské politiky ve světě, a to prý vyplývá už ze samotného jejího názvu! Vždyť je šanghajská a ne třeba moskevská! S takovou logikou je těžké se přít. Tito lidé asi nevědí, že tu například byla Varšavská smlouva, obranná, ve které byl klíčovým hráčem, subjektem Sovětský svaz/Rusko? Takže ta logika jejich úvah je přímo fenomenální.

A co podotknul Erdogan? Teď se k tomu dostáváme, že pracovním jazykem summitu v Samarkandu byl ruský jazyk! A dokonce i v případě, kdy měli komunikovat dva nositelé jiných jazyků, kteří... Nu, něco se vysílalo v televizi, jak se například mongolský prezident nemohl, teď už nevím s kým, domluvit, a zprostředkováno jim to bylo přes ruštinu. A to bez ohledu na to, že mongolský prezident musel zopakovat otázku v angličtině. Nicméně ta komunikace probíhala přes ruštinu. Napřed překladateli položili tu otázku a on ji už dále předával v ruském jazyce. V ruštině zopakoval znění té otázky a takových případů tam bylo hodně. Takto tedy rozmlouvali, prostředkem domluvy, i přes neznalost ruštiny, stále zůstávala ruština. A žádná angličtina, nebo dokonce čínština. Dokonce i Číňané byli nuceni s jinými členy organizace komunikovat výslovně přes ruštinu. A to je velice důležitý ukazatel. Je to velice důležitý faktor subjektnosti.

Opakuji, že do revoluce roku 1917 se ve světě nikdo nezajímal o výuku ruštiny. Vůbec nikdo, nebyla zajímavá. Rusko nebylo na světové aréně přítomno v podobě subjektu, který by uplatňoval svou suverénní, globální politiku. Rusko tam fakticky v této podobě přítomno nebylo! Proto se "elita" Ruska učila cizí jazyky. Ne, to vůbec neznamená, že bychom se měli přestat učit cizí jazyky. To je naopak zapotřebí, ale je to ukazatel toho, že se náš stát jako subjekt, jako globální subjekt na planetě Zemi nevyskytoval. Když se nám snaží namluvit, o jakéže to Rusko jsme prý přišli a tak dále... Tady to je konkrétní příklad toho, kdo udělal z Ruska superstát číslo jedna. Bolševici!

Velká říjnová socialistická revoluce a vítězství nad fašismem ve 2. světové válce a přesněji ve druhé etapě světová války 20. století. Klíčovou věcí této války... Fakticky ta válka byla rozpoutána jen s jedním cílem, kvůli válce s Ruskem. Takže naše válka, Velká vlastenecká válka je klíčovou složkou této druhé etapy světové války 20. století, 2. světové války.

A výsledkem našeho vítězství se stalo nejen to, že se SSSR/Rusko stalo světovým státem, subjektem globální politiky se vším všudy, ale zformovalo si i vlastní systém dvojstranných státních vztahů s takzvanými státy se socialistickou orientací. Potom se objevily státy, které se nepřipojily k Západu ani k socialistickému bloku. Objevily se dekolonizované státy. To znamená, že SSSR, Rusko uplatňovalo globální politiku. A to vyvolalo v celém světě potřebu učit se ruský jazyk.

V posledních třiceti letech se samozřejmě počet nositelů ruského jazyka, lidí se znalostí ruského jazyka ve světě snížil. Nicméně jak ukázal uplynulý summit, což je pravda anglické slovo pro tu schůzku hlav států, nicméně šlo o schůzku na nejvyšší úrovni. Přebírání slov tam, kde je to odůvodněné, je přijatelné, takže je možné používat i summit. Ten summit tedy ukázal, že Rusko je subjektem globální politiky, zatímco Čína na to ještě tak úplně nemá.

Takže klíčovým subjektem je Rusko. A právě proto byl také Si Ťin-pching nucen vycestovat z Číny, kterou neopustil už dva roky. Přece tam mají koronavirus, i když my teď všichni víme, Biden přece ohlásil: "Je konec, pandemie koronaviru skončila!" Ovšem takoví podpindosníci jako Muraško, Gincburg, Popova to asi neslyšeli a opět vykřikují o jakési strašné pandemii v Rusku. Opět by všem rádi nasadili roušky. Opět potřebují vyvolat ve společnosti napětí. Právě teď! Destabilizovat týl! Zasít nespokojenost.

V Číně všechna ta zdravotní opatření slouží jako prostředek meziklanových potyček. Je to tam velice vážné, připravují se ke 20. sjezdu. Aby právě v tomto okamžiku odjel, muselo to mít opravdu velmi vážný důvod. On si potřeboval promluvit s Putinem, osobně si s ním promluvit. Také si musel určitým způsobem ukotvit své místo v Šanghajské organizaci. To je velice důležité, proto tam přijel. Na tento summit Šanghajské organizace pro spolupráci se připravovali všichni.

Ovšem připravovali se i nepřátelé! Ti k tomu určitě nepřistupovali stylem: "Oni se tam sejdou, pokecají, to se nás netýká." Týká a to pořádně. Jak budou nastavena různá spojenectví, s jakým renomé přijede Putin na tento summit ŠOS. A v tomto ohledu se kolektivní Západ velice vynasnažil zajistit, aby Putin vypadal co nejhůř. Spolupracovala na tom s ním veškerá podpindosnická "elita" v Rusku.

Západ potřebuje vyčerpat ruské zdroje. Už o tom mluví zcela přímo. Vůbec je nezajímá, co bude s Ukrajinou, ať bojují co nejvíc a co nejdéle, aby vyčerpali ruské zdroje. Západ potřebuje, aby Rusko co nejvíce svých vojsk muselo vrhnout na Ukrajinu či do druhých výbušných oblastí. A když se jim to na Ukrajině stále nedaří a Rusko tam bojuje velice omezeným kontingentem svých vojsk, své armády, tak to znamená, že je zapotřebí vytvořit takové napětí po obvodu ruských hranic, kde by Rusko muselo zasáhnout.

A co vidíme? Že i bezprostředně při přípravě a v průběhu toho summitu došlo k vyostření arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Tak pěkně příhodně k tomu došlo. Došlo k vyostření kyrgyzsko-tádžického konfliktu. Došlo k vyostření na hranicích Afghánistánu a Pákistánu. Jen si to vezměte, vždyť toho summitu ŠOS se účastnil Kyrgyzstán, Arménie, Tádžikistán, Ázerbájdžán i Pákistán. A najednou dochází všude k vyostření situace právě mezi těmito státy.

Kdepak se to asi vzalo? Pojďme se na to podívat z trochu jiné strany. Zde to pravidlo opět platí, komu to přináší výhodu? A koho začínají podporovat USA? Koho USA v těchto konfliktech podpořily okamžitě? Podpořily Kyrgyzstán a Arménii. To prý jsou oběti agrese, které je třeba ochránit a tak dále... Takový nekompromisní postoj vždy vede jen k posílení daného konfliktu.

Putin se naopak vždy snažil, aby se posadili k jednacímu stolu a našli společný jazyk. Je lepší několik dní jednat, než jeden den střílet a zabíjet lidi. Pamatujete přece, jak na začátku 21. století došlo ke konfliktu Indie a Pákistánu. Svět byl vyděšený, všichni už si mysleli, že to je konec, že to skončí jadernou válkou, a potom se už sesype úplně všechno. Všichni to odmítali jít řešit, celá západní diplomacie v tom selhala a Putin posloužil jako prostředník mezi Indií a Pákistánem a dokázal ten konflikt uhasit. Na začátku se mu nepovedlo ani usadit je za jeden jednací stůl! A tak jezdil sem a tam, od Indů k Pákistáncům a od Pákistánců k Indům. Vyjednával s oběma stranami a nakonec se mu takto celkem rychle povedlo usadit je za jeden jednací stůl. A teď se na to podívejte, i přes všechno to napětí mezi Indií a Pákistánem, přes všechno to napětí jejich vztahů už nehrozí válka a tím spíše jaderná válka. Jako tenkrát, urovnalo se to.

Když urovnává konflikt v Náhorním Karabachu, nebo kyrgyzsko-tádžický konflikt, postupuje Putin stejně. Velmi dobře si uvědomuje celou tu složitost vyřešení těchto problémů, protože jak ve Střední Asii, co se týče Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, tak i těch vztahů mezi Ázerbájdžánem a Arménií, všechno je tam velice propleteno. Je nutné to řešit na jiné úrovni. Ale pro začátek je nutné se uklidnit a přestat střílet.

A USA pracují na přesném opaku, okamžitě někoho podpoří. A tak si připomeneme, co se vlastně stalo. O Kyrgyzstánu mluvit nebudeme, to není vůbec žádný stát. I když z hlediska státnosti je na tom o něco lépe než Kazachstán, mám na mysli z hlediska dějinné státní kultury. Takže jak vzniknul ten konflikt? Přece víme, že předtím tam přijel šéf CIA Burns. Začaly třenice, ale zatím z toho nic nebylo. Už jsme o tom mluvili.

Bezprostředně před tím vyostřením situace v Arménii pobýval zvláštní zmocněnec prezidenta USA. A okamžitě po jeho odjezdu se zvýšilo napětí a začalo docházet k bojovým střetům mezi Ázerbájdžánem a Arménií, okamžitě po jeho odjezdu. V Arménii je největší velvyslanectví USA. A okamžitě po odjezdu toho zvláštního zmocněnce prezidenta USA se v Arménii znovu začala pozvedat vlna rusofobie, která teď vrcholí tím: "Rusko, ty okupante, táhni!" Zdálo by se, že právě teď potřebují ochranu Ruska, ale ne! Nebude-li tam Rusko, nebude ani Arménie. To je jasné úplně všem. A právě tuto vlnu rusofobie teď roztáčejí v Arménii. A také právě Kyrgyzy a Armény podporuje i ukrajinská banderovská banda. S plnou silou je podporuje, že to na jejich straně je právo, a takto je k tomu třeba přistupovat.

To znamená, že se vůbec nezohledňují zájmy obou stran. A ta situace je tam velice složitá! Jak na tádžicko-kyrgyzské hranici, tak i v zóně toho arménsko-ázerbájdžánského konfliktu na Náhorním Karabachu. Je třeba tam jednat s největší opatrností, zatímco tohle ten konflikt jen rozdmýchává.

Je to snad náhoda, že došlo k útoku na ázerbájdžánské velvyslanectví v Paříži? Ne. A kdo to provedl? Arménská diaspora. Ale někdo to zorganizoval, někdo ji k tomu podnítil. Pelosiová přiletěla do Arménie. Kam ona přiletí, všude se situace vyostřuje. Přiletěla na Tchaj-wan, vyostření, přiletěla do Arménie, vyostření. A ona ho dál udržuje a ještě přilévá oleje do ohně daného konfliktu. USA zcela cílevědomě vytvářejí Rusku ohniska napětí, ve kterých bude nuceno zasahovat svými ozbrojenými silami, aby odvrátilo velkou válku, aby tu válku úplně odvrátilo, aby se ti lidé posadili za jednací stůl. A aby spolu lidé nejednali, neřešili konfliktní situace diplomatickou cestou, ale vzájemně se ve jménu amerických zájmů zabíjeli, tak proto přijíždějí američtí emisaři do regionů a pracují s národními "elitami".

Ale kromě všeho ostatního... Tohle je jakoby vnější obvod, tam ještě existují diplomatické způsoby vyřešení konfliktu, a tak dále. Zatímco speciální vojenská operace na Ukrajině běží s plnou silou. Takže tam už není jiná alternativa než bojové akce. A s vědomím toho, že se nepřátelé připravovali na provedení toho zasedání ŠOS, je zapotřebí posuzovat ty události probíhající na Ukrajině výslovně z této pozice. Z té globální politické, protože...

V čem je problém? Jestliže Putin získá spojence a vybuduje mezistátní vztahy, tak získá oporu ve vnějším světě, a potom těch 15% obyvatelstva planety Země, které vyhlásily Rusku likvidační válku, nedokáže dosáhnout svého. Protože Rusko podpoří 85% obyvatelstva s velice silným podílem světové ekonomiky. ŠOS nyní zahrnuje i členy BRICS, ty, no... Čínu a Indii. Rusko, to je velice důležitá komponenta, která ekonomicky překrývá tu takzvanou sedmičku, G7 a přesněji J7.

Oni potřebovali, aby Putinovi nic nevyšlo. Aby tam přijel a všichni mu oznámili: "My pro vás nehneme prstem. Ano, my víme, že až páníček, USA zničí Rusko, tak si to pořádně odneseme. Dojde i na nás. Jenže když se teď za vás postavíme proti páníčkovi a vy to prohrajete, tak budeme právě my tím dalším odstrašujícím příkladem, a to nám nebude jen zle, zlikvidují nás exemplárně, aby odstrašili ostatní. Aby už si nikdo nic nedovolil proti světovému páníčkovi. Takže bojujte zatím pěkně sami a my se podíváme, co bude." Takto to vypadá.

A proč se takto ty státy ve světě chovají? Protože vidí, jak vypadá naše řídící "elita", na koho se orientuje, jak se staví proti Putinovi a všechna jen volá na svého amerického páníčka: "My jsme vaši, američtí, buržousti, my to Rusko nenávidíme!" A jak má za těchto podmínek Putin vést jednání? A aby je přesvědčili, že Rusko nemá žádnou budoucnost, že v něm proběhne protistátní převrat v zájmu USA a kolektivního Západu, bylo vyvinuto gigantické úsilí, aby ukázali, že Rusko nedokáže vyhrát ve speciální vojenské operaci, a že to skončí protistátním převratem.

Tak především, když mluvíme o tom jejich "kontrnastupu", protiútoku v Chersonském a Charkovském směru, tak všichni vojáci rozkládají rukama: "My vůbec nechápeme, proč to dělají?! Proč to dělají? Proč takto? Vždyť z vojenského hlediska postupují absurdně!" Ale to je správně, jestliže události hodnotíme výlučně z pozice šesté priority zobecněných prostředků řízení, tedy jen z té vojensko-silové! Z vojenského hlediska skutečně všechny kroky kyjevské bandy, té banderovské pakáže vypadají absurdně.

Ale podíváme-li se na to z jiného hlediska a výslovně z politického, z úrovně globální politiky a mezinárodní, tak se vše zcela vyjasní. Je třeba si uvědomovat, že armáda je jen nástrojem politiky, politickým nástrojem na šesté prioritě zobecněných prostředků řízení. Ale politika se provádí i na jiných prioritách, na čtvrté ekonomické prioritě, na třetí ideologické, na druhé chronologické, dějinné i na první metodologické. Globální politiku je možné realizovat jen z první priority. Mezinárodní politiku s prvky globální politiky je možné provádět z druhé a o něco méně ze třetí priority zobecněných prostředků řízení. A když posuzujeme vedení bojových akcí z tohoto úhlu pohledu, tak do sebe rázem vše zapadne.

Uvedu klasický dějinný příklad vlivu politiky na vedení bojových akcí. Na konci roku 1944 sovětská armáda vyčerpala svůj útočný potenciál a potřebovala oddechový čas. Doplnit rezervy, zásoby, aby mohla pokračovat, přeskupit se, prostě to, co je vždy zapotřebí udělat. Doplnit munici. Armáda se unavila, potřebovala odpočinek, aby se za ní dotáhl týl. Až potom je možné začít útočit dál. A právě v této chvíli, s využitím klidu zbraní na našem frontovém úseku, hitlerovská armáda podnikla ten proslulý útok v Ardenách, ke kterému došlo ve druhé půlce prosince.

Co?

16. prosince

Ano, od 16. prosince do konce ledna roku 1945. A co se stalo? Hitler do toho útoku fakticky vrhl nebojeschopné jednotky v podobě Hitlerjugend a Volkssturmu, což byli jen mladíčci a starci. A několik divizí SS. Vrhl je do boje proti absolutně početnější přesile, která byla i lépe ozbrojená. A tato angloamerická armáda vzala do zaječích, až se jim za patami prášilo.

A tehdy se Churchill obrátil na Stalina: "Zachraň nás nebo nás utopí v Lamanšském průlivu. To je konec, katastrofa, všechno se tu hroutí! Nemáme žádnou obranu!" Jenže my jsme ještě nebyli připraveni k útoku. Přesto jsme byli nuceni předčasně začít útočit. Protože ty politické okolnosti byly důležitější než ty vojenské. Ano, mohli jsme počkat, až by plně uvázli, připravit se, a potom se jim vydat v patách. Všechno by to bylo snazší. Jenže by to vyvolalo zcela jinou politickou situaci v západní Evropě. A na to nebyl SSSR připraven.

A právě proto, i když měly sovětské divize možnost dojít až k Lamanšskému průlivu, dále nepostoupily, setkaly se s těmi takzvanými spojenci a rozdělily Německo. Přitom jsme mohli umožnit Třetí říši zahnat angloamerická vojska do oceánu a za nimi všechno to území obsadit. Mohli jsme to udělat, ale z politického hlediska by to bylo kontraproduktivní.

Ale tím nejvýraznějším příkladem vlivu politiky na vedení bojových akcí byla Vlastenecká válka v roce 1812. Pro všechny badatele je doposud záhadou, proč se Napoleon vydal proti Moskvě, když hlavním městem Ruského impéria byl Petrohrad! A v tehdejších válkách znamenalo obsazení řídícího centra fakticky okamžitě znemožnění vedení dalších bojových akcí ve válce mezi dvěma státy. Byl to konec. Jakmile jste se zmocnili hlavního města, vyhráli jste válku! Napoleon obsadil Moskvu, chvíli tam pobyl a dosáhl tím něčeho? Ne. Potom z ní odtáhl a hotovo. Moskva nebyla hlavním městem. Tak proč se tam vlastně vydal? Z vojenského hlediska to vypadá absolutně absurdně. Ale z politického hlediska měl Napoleon zcela přesný plán. Bylo to totiž tak, že Alexandr I. ....

Stejně jako tu teď máme podpindosníky, stejně tak byl on zcela podřízen anglické koruně. Ten nepřijal jediné rozhodnutí, které by snad mohlo poškodit britskou korunu, ale bylo by v zájmu Ruska a v neprospěch britské koruny. Ale zato přijal hromadu rozhodnutí, která poškozovala Rusko, ale byla v zájmu britské koruny. A Napoleon, který byl řízen bezstrukturně, protože on sám byl také kreaturou britské koruny...

Napoleon je fakticky Hitlerův předchůdce. Kdy je zformován sjednotitel Evropy, který ji soustředí pod jednotné vedení, a potom tohoto sjednotitele, který se vyčerpá bojovými akcemi, porazíte ve válce a převezmete hotovou sjednocenou Evropu. Takto si vypěstovali Hitlera stejně jako Napoleona. Ale Napoleon se pokoušel hrát svou hru. Nebyl anglickým agentem jako takovým, byl jen mírně řečeno užitečným idiotem britské koruny. Dosadili si tam potřebného člověka.

Zda měl skutečné kontakty s Velkou Británií, není vůbec důležité. Hitler ty kontakty měl, tam div neprobíhala koordinace toho všeho, protože už se jednou spálili s Napoleonem, přistupovali k tomu trochu jinak. Napoleon hrál svou hru a pokoušel se spřátelit s Alexandrem I. On potřeboval Rusko jako zásobárnu zdrojů a velice silného vojenského spojence. Jenže Alexandr I. jednal výlučně v zájmech britské koruny, pro něj ruské zájmy neexistovaly, prostě neexistovaly!

A tak se Napoleon rozhodl, že udělá tah koněm. Nač je mu v Rusku ten Alexandr I.? Dobýt Rusko přece není žádný problém. Obsadit Petrohrad? To také není žádný problém. A to tím spíše, že si tam naši naběhli špatným rozestavením vojsk. Ale to si mohou historici a nejen oni snadno dohledat. Jak byla rozmístěna naše vojska, proč byla nucena ustupovat, než se vůbec spojila a jak se je Napoleon snažil porazit po částech. Vždyť tohle rozmístění našich vojsk nebylo náhodné, jednalo se o vnadidlo, návnadu, aby tam uvázl.

Ale Napoleon si nebezpečí toho uváznutí uvědomoval. Mohl porazit armádu po částech, mohl obsadit hlavní město, ale ta válka by tím neskončila. Měl před očima konkrétní příklad Španělska, kde vzniklo partyzánské hnutí. A v Rusku by to bylo ještě horší a daleko tvrdší, to si velmi dobře uvědomoval. Takže vymyslel jednoduchý a ideální plán. Romanovci na trůně jsou parvenu. V té době byli na trůnu jen 200 let a všechna starobylá šlechta je považuje za parvenu. Neberou je! Sice na ně berou ohled jako na cary, nicméně opozice proti carovi, proti Romanovcům, je v Rusku neustále přihřívána. Všechny rodové dvory musí poslouchat jakési parvenu Romanovce a sloužit jim. A hlavním městem, místem sjednocení této opozice zůstala Moskva. Petr přenesl hlavní město do... ...Petrohradu a Moskva zůstávala místem, kde byly opoziční nálady vůči domu Romanovců.

A Napoleon se rozhodl, že to využije: "Já teď rychle zajistím sesazení Romanovců tak, že svou silou pomohu opozici. Není důležité, kolik bude mít car vojsk, ty já porazím po částech a moje okupační armáda se stane armádou opozice proti Romanovcům. Já těm bojarům ze starých rodů poskytnu armádu, posílím je, dosadím je k moci, a oni se za to stanou mými spojenci. A kvůli tomu se musím vydat do Moskvy! Aby pochopili, že já svými bodáky ochráním jejich hlavní město."

Myslel si, že se mu povede přimět ruskou šlechtu zradit svůj stát. To byla ta jeho hlavní chyba. Proto seděl a čekal, až za ním přijdou a řeknou mu: "Pomoz nám a my..." A kvůli tomu, aby Napoleon zůstal pro britskou korunu hrozbou, bylo pro naše státní řízení, a to nemluvím o Alexandrovi I., ale o státním řízení! V zájmu našeho státu bylo, abychom Napoleona nerozprášili, jen ho vytlačili a on si, pokud možno, zachoval svou vojenskou sílu a svou politickou moc v západní Evropě, aby v tom Angličané pořádně uvízli.

A ať se vztekal anglický velvyslanec, jak chtěl, vzteky poskakoval Bennigsen a další, tak Kutuzov Napoleona jen vytlačoval. Nechtěl ho úplně dorazit, proto také ta Borodinská bitva byla tak podivná, a vůbec podivné chování Kutuzova.

Ale my jsme to dost podrobně popsali ve 2. dílu třídílné knihy Válka. Já teď mluvím o něčem jiném. Podívejte se, zdálo by se, že bylo nutné rozdrtit armádu agresora, a zatím ji Kutuzov vytlačoval, aby se vrátila do Evropy a bojovala proti Angličanům. A jen zrada ruských zájmů Alexandrem I. donutila Rusko bojovat pod cizím velením...

Vždyť proč by tam dosazoval ruského generála? Nač? Nějakého vidláka?! Kutuzov si poradil s Napoleonem, toho tedy opominout nemohl. Jmenoval tam potom Wittgensteina, a jaký ten měl mít vztah k Rusku? Takže celá ta Vlastenecká válka byla pod Kutuzovovým velením politická.

To znamená, že politické cíle diktovaly formu vedení bojových akcí proti interventovi. Ale i v případě Napoleona byl jeho vpád podmíněn politickými cíli. Napoleon potřeboval, aby Rusko bylo na jeho straně, jinak by riskoval, že skončí jako Švédská říše. Kdy Velká Británie částečně pomáhala Švédské říši a částečně Rusku...

A přitom právě Velká Británie opět pozvedala proti Rusku na Západě neuvěřitelnou vlnu rusofobie. Británie zkrušila... Tedy přesněji Rusko zkrušilo Švédskou říši výslovně v zájmu Británie, a přitom díky tomu fakticky nic nezískalo. Maximum, co dokázal Petr I. získat v tom stavu státnosti, v jakém se nacházelo Rusko, také získal. Ale bylo toho velmi málo v porovnání s tím, čeho Rusko dosáhlo. A Británie v podstatě chtěla, aby se Napoleon pustil do křížku s Ruskem a zcela ho to odrovnalo. Británie by tak po něm shrábla sjednocenou Evropu.

Napoleon si tuto hrozbu uvědomoval, a proto chtěl získat Rusko jako svého spojence, a tak udělal tento svůj tah koněm a vsadil na Moskvu, na moskevské bojarstvo, na opozici starobylých rodů proti povýšeneckému rodu Romanovců. Jenže mu to nevyšlo.

A Britům po Kutuzovově smrti, který zemřel za podivných okolností, všechno opět vyšlo. Rusko se znovu účastnilo války proti Napoleonovi a zkrušilo ho v zájmu Britského impéria, takže by se zdálo, že je to vyřízeno a je možné slavit vítězství. Jenže se to jen zdálo...

Ta skutečnost, že byl Napoleon poražen až na evropském území, díky Kutuzovovi (že ho tam vytlačil), donutila Británii i nadále hrát se "suverénními" evropskými státy, které si i přes svou účast ve válce proti Rusku v Napoleonových řadách do značné míry zachovaly své armády, o které měly zcela přijít v tom široširém Rusku.

Zabředli jsme do tohoto tématu trochu moc podrobně, ale bylo to nutné pro správné pochopení. Celý ten ukrajinský protiútok byl výlučně jen politickým aktem, výlučně politickým aktem! Západ klidně Ukrajince obětuje a navíc měl tento politický akt vést k tomu, aby Putin utrpěl zdrcující porážku právě na tom summitu ŠOS, aby tam od něj dali ruce pryč, aby tam zůstal opuštěný, aby všichni viděli jeho slabost. Ale hlavní bylo vytvořit předpoklady k podepsání... ...kapitulace. K podepsání kapitulace. V podstatě je cíl celého toho jejich "kontrnastupu" snadno čitelný.

A s čím konkrétně souvisí ten takzvaný úspěch u Charkova? Měli převálcovat ta slabší vojenská opevnění, za kterými mohli pochodovat desítky kilometrů, aniž by narazili na nějaké nepřátelské vojenské jednotky. Měli tedy projít jako nůž máslem touto slabou obranou a nejen proniknout až k ruské hranici, ale vtrhnout na území Ruska přinejmenším v Belgorodské oblasti, přinejmenším tam.

Takže jedna část by vtrhla do Ruska a druhá se stočila k jihu a odstřihla Doněckou a Luhanskou republiku průnikem do jejich týlu s tím, že by tam rozpoutala totální genocidu ruského obyvatelstva v dobytých obcích, stejně jako obyvatelstva Luhanské republiky. To mělo vytvořit podmínky absolutního krachu, aby se okamžitě přistoupilo k dalšímu Chasavjurtu. Vůbec ne k dalším Minským dohodám, ty nesmí být špiněny, to byl náš vítězoslavný diplomatický úspěch! Jinou věcí je, že podpindosníci stát zradili a nezajistili jejich plnění. Ve výsledku to potom vypadalo tak, že Rusko je vším vinno...

Já chápu, když tohle říkají na Západě, že to Rusko za všechno může a sami... Třeba Německo dodává zbraně, stejně jako Francie kyjevské bandě, vytvářejí tam svá zpravodajská centra, působí tam jejich speciální jednotky na území Luhanské a Doněcké republiky. Konkrétně francouzské speciální jednotky. A přitom je neustálý křik, jak Rusko neplní Minské dohody. Ty Minské dohody nedosáhly svého cíle v důsledku rozsáhlé zrady uvnitř řídících "elit" v Rusku, to je třeba si uvědomovat a oni je potřebují pošpinit. Proto teď s despektem říkají: "Jde o uzavření Minsku tři..." Nešlo by o žádný Minsk tři. Minské dohody byly diplomatickým vítězstvím Ruska a oni nám připravují totální kapitulaci v podobě Chasavjurtu číslo dva před mezinárodním terorismem. A tohle všechno mělo zaznít.

A co se dělo dál? Nedařilo se jim. Oni museli už první den vrhnout do boje rezervy, tedy ty jednotky, které měly jít dál do průlomu, musely zajistit samotný průlom. Nic jim nevyšlo. Protože i přes to všechno zrádcovství, které je i v řadách armády v podobě vlasovských generálů, mluvili jsme o tom v minulém pořadu Otázka-Odpověď, bylo naše velení na tento jejich manévr připraveno, takže jim to nevyšlo.

Tímto útokem ničeho nedosáhli. Takže ani takticky... ...to vlastně nebyl takový úspěch, jednalo se o opičí pracku, kdy je průvodní škoda několikanásobně vyšší než dosažený prospěch. Ale oni se pokusili tento taktický úspěch proměnit v Putinovu porážku.

14. září navštívil Izjum Zelenskij a nic se mu nestalo, vlásek mu z hlavy neupadl. Zdálo by se, to nemáme takové síly, které by ho dokázaly zlikvidovat? Já řeknu rovnou, že jsem kategoricky proti tomu, aby byl zlikvidován a teď vysvětlím proč. Přece si pamatujete, jak se za války 08.08.08 panicky schovával za těly své ochranky chrabrý Saakašvili, který potom tak udatně žvýkal svou kravatu. Dalo se to zajistit? Dalo. A dalo se zajistit i to, že Zelenskij do Izjumu vůbec nepřijede, protože bojové akce by byly tak silné, že by to znemožnily.

Ale on tam přesto přijel a předvedl své rádoby vítězství nad Putinem. Ano, oni nedosáhli žádných svých cílů, to jim přece ale nebrání demonstrovat své "vítězství". A proč tam tedy přijel a nic se nestalo? Tak především, Zelenskij nesmí být zabit, kategoricky nesmí.

Do roku 1942 naše rozvědka aktivně pracovala nad plánem, jak zabít Hitlera. Byli jsme ve velmi těžké situaci a dezorganizace řízení ve Třetí říši by pro nás byla velice výhodná. Ale jakmile jsme začali tu situaci obracet, ještě jsme to ani úplně neotočili, nezlomili, zatím proběhla jen Stalingradská bitva, tak Stalin okamžitě nařídil, aby všechny projekty s cílem zabít Hitlera byly ukončeny.

Pro nás začalo být zásadně důležité soudit Hitlera jako zločince s vědomím, že v dané situaci už nepředstavuje nebezpečí jako člověk, který by svým řízením mohl dovést Německo k vítězství nad Sovětským svazem, nad Ruskem. Navíc odstranění Hitlera by vedlo k tomu, že by vznikla situace, za které by se mocenské kruhy Německa pokusily uzavřít separátní dohodu s Velkou Británií a USA, a utvořily s nimi protistalinskou koalici pro společný boj proti SSSR.

To pro nás bylo kategoricky nevýhodné, jednoduše kategoricky! Proto jsme si potřebovali uchovat Hitlera. A právě kvůli tomu se pokusili o ten atentát proti němu 20. července 1944. O ten se pokusily právě ty kruhy, které sázely na uzavření té separátní dohody. Ale problém byl v tom, že v té době už to pro globální řízení také nebylo výhodné.

Já sám si myslím, že Hitler při tom atentátu zemřel, a potom už působil jeho dvojník. A mám důvody si myslet, že Stalin byl stejného názoru. To proto neustále hledal důvěryhodné potvrzení, zda Hitler zemřel a kdy. Fakticky je to téma na samostatnou práci a možná někdy bude napsán Globální pasiáns roku 1944. Je to rozpracované, ale kdy by to mohlo být sepsané, nemám teď představu a zda vůbec. Nu dobrá, to je teď vedlejší.

Prostě tenkrát nebylo výhodné zbavit se Hitlera. A tak tam zůstal až do vítězství nad Německem. A až potom byl spuštěn ten plán operace Nemyslitelná (Unthinkable): "My teď zkoncentrujeme ty poražené německé divize a zaútočíme na Sovětský svaz/Rusko." Vzpomínáte na ten seriál Sedmnáct zastavení jara? Tam přece figurují reálná jednání, která byla vedena ve Švýcarsku, už tehdy se pokoušeli otočit na druhou stranu. Jenže to nebylo výhodné pro globální řízení, protože by to posílilo státní elity, které by tak nedovolily přeformátovat Britské impérium a zformovat z USA světového četníka. Rozběhly by se jiné procesy, proto to pro ně nebylo výhodné, a tak tam zůstal Hitler. Přehráli je výslovně na této úrovni.

Uvedu jiný příklad. Kdy byl zlikvidován Stěpan Bandera? Vždyť ho mohli zlikvidovat, když probíhala ta teroristická válka, po vítězství ve Velké vlastenecké válce na Ukrajině. Politické vedení k tomu ale nedalo pokyn. Stalin ho možná dal, protože si dobře uvědomoval, že když bude Bandera zlikvidován, tak se to všechno rozpadne a začistit ty úlomky bude daleko jednodušší, než se za nimi honit, když jsou jednotně organizovaní, když manévrují na jiné úrovni, na té nadnárodní, s pomocí západních tajných služeb.

Když by se tak odstřihly západní tajné služby od řízení těch teritoriálních banderovských/benderovských band. Tenkrát to bylo zapotřebí. Ale zlikvidovali ho až tehdy, kdy Chruščov vyhlásil... ...amnestii všech banderovců/benderovců a začali je protlačovat do partajních sovětských orgánů. Potom už Banderu přestali potřebovat. Nastoupila už jiná etapa rozkladu SSSR, kdy šlo o vytvoření "samostijné" Ukrajiny, zformování nové národnosti - Ukrajinec.

A sem už Bandera nezapadal, ten řídil teroristickou operaci v době, kdy tam byl Stalin, se kterým se dohodnout nedalo, proto museli vést teroristickou válku. A naše tajné služby z nějakého důvodu tehdy Banderu nezlikvidovaly, přestože mohly. Všechno na to bylo připraveno, a potom najednou dostaly zelenou a Banderu zlikvidovaly. Z Bandery tak vytvořili kult mučedníka, ze kterého potom vyrostla banderovská protiruská ideologie!

Kdyby teď zabili Zelenského, tak bychom jen vytvořili další kult a pozvedli bychom ten střet na novou úroveň. Pozvedl by se na novou úroveň konfrontace s jinými státy. A my ho potřebujeme dostat a posadit na lavici obžalovaných, my ho potřebujeme ideologicky demaskovat. Je nutné ideologicky demaskovat ideu ukrajinství a banderovštiny. Musíme lidem ukázat, co je to zač, provést otevřený soud za přítomnosti mezinárodní veřejnosti.

Uvědomuje si to Západ? Velmi dobře! Právě proto k Zelenskému přistavili vlastní ochranku, která není žádnou ochrankou, ale stráží, která Zelenského zlikviduje, jakmile k tomu dostane ze Západu pokyn. Ale pokud se nám nepovede ho posadit na lavici obžalovaných, protože ho zlikviduje sám jeho páníček, tak nám to také hraje do ruky, protože to všem ukáže: "Lidičky, vy jim sloužíte a oni vás zlikvidují, kdykoliv se jim zachce" a Zelenskij toho bude důkazem. To bude naše výhra, zase naše.

A k tomuto krajnímu případu likvidace Bandery, oj Zelenského oni přistoupí tak jako tak. Už se na to začali připravovat. Clintonová už si posteskla: "Hm, ten Zelenskij nebyl špatný, ale co se dá dělat, už tu není." Všichni už se s ním tak trochu začali loučit. Ale nikdo tak otevřeně, jak se s ním rozloučila Hillary Clintonová. Ona nad ním fakticky pronesla pohřební řeč, že už tu mezi námi není, ten Zelenskij.

A ten to nechápe, myslí si, že mu usiluje o život kde kdo, ale neví, že ho zlikvidují vlastní páni, kteří mu napsali ten scénáře, podle kterého je takový "samostijný" hrdina! Tak proč toho Zelenského v Izjumu nezlikvidovali? Já to vysvětlil, protože to není v zájmu našeho řízení. Putin si to velmi dobře uvědomuje. Ale mohli zajistit, aby se tam Zelenskij tak vítězně nepromenoval, po tom Izjumu. To se zajistit dalo!

Problém je v tom, že se o to nepostaralo naše politické vedení a ti vlasovští generálové, kteří jsou na generálním štábu a ministerstvu obrany. 14. září byl u nás v Moskvě zvláštní zmocněnec USA, amerického prezidenta, bývalý vyslanec v OSN, bývalý vyslanec Spojených států v OSN Bill Richardson, který přijel, aby zajistil pompézní a bezpečné vystoupení Zelenského v Izjumu. Aby zajistil, že z naší strany, ze strany Ruska Zelenského neohrozí vůbec nic, že se neobjeví ani jedno letadlo, že se nebude muset ukrýt pod těly své ochranky, že tam bude moci v klidu dělat ramena a vykřikovat, jaký že on je velký vojenský stratég a státní činitel.

To mu zajistil Bill Richardson, který tady zmáčkl všechny podpindosníky a řekl: "Ať je tam úplný klid!" A vlasovští generálové stáli u řídících pultů, aby nedej Bože nějaký ruský vlastenec neudělal něco, po čem by si Zelenskij nadělal do kalhot, to by jim to všechno pokazilo, celý ten obrázek by se znehodnotil, a to přece ti vlastizrádci nemohli dopustit. Takto bylo zajištěno, že se mu tam nic nepřihodilo, že se neobjevilo žádné letadlo.

Kdybychom se chovali trochu jinak, jen trochu jinak, tak by Zelenskij jednoduše nerisknul tam letět nebo jet. Představte si, jak by to vypadalo, kdyby na trase jeho příjezdu byly stále likvidovány nějaké dopravní prostředky? Kdyby se tam objevilo letadlo a likvidovalo dopravní prostředky? Nebo je ničil třeba vrtulník? A co třeba dron? Myslíte, že by vyjel? Ani náhodou! Oni mu zajistili koridor, za který se zaručili: "Nic se ti tam nestane!" A zaručili mu to z Moskvy! A aby to vše bylo provedeno stoprocentně, tak se v té době v Moskvě nacházel zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Bill Richardson. Takto to provedli!

Museli celému světu předvést úspěšný útok. Ano, moc jim to nevyšlo, ale potřebovali úspěšnost toho útoku, aby Putinovi Si řekl: "Jak tě mám podporovat, když máš Moskvu plnou zrádců, co Zelenskému zajišťují bezpečnost? Tak co tam vlastně řídíš?" A Putin mu samozřejmě odpověděl: "Kdybych nic neřídil, a ti podpindosníci byli v Moskvě všemocní, tak by sem nemusel jezdit Richardson, nemusel by se tak namáhat. Nepřijel by."

A Zelenskij by nedělal ramena v Izjumu, ale někde v Belgorodu, kam už by začaly létat rakety, a byla by tam ukrajinská armáda, která je naopak skřípnuta a válcována. Všechny takové "nesmyslné" útoky jsou politicky motivované! To je třeba pochopit! A úroveň té motivace...

Víte, mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Takže si do těch pojmů musíte zařadit politické pozadí, politickou podstatu vedení bojových akcí. Jakmile si tohle uvědomíte, tak vše pochopíte, všechno bude zcela jasné a pochopitelné, proč došlo k tomu či onomu kroku. A proč se ukrajinská banda chová tak sebevražedným způsobem.

Oni potřebovali dosáhnout politického efektu! To právě kvůli tomu přiletěla Pelosiová hned po tom summitu Šanghajské... ...ó Bože, summitu ŠOS v Samarkandu. To právě kvůli tomu přiletěla Ursula von der Leyenová do Kyjeva, patnáctého, v den, kdy byl zahájen summit ŠOS.

A zde si je třeba uvědomit jednoduchou věc, kterou jsou ty červené čáry. Tento týden opět Zacharova prohlásila: "Budou-li dodány rakety dlouhého doletu, bude to znamenat překročení červené čáry." A co? Co řekne jakýkoliv pozorovatel? Jak začala ta speciální vojenská operace? Ta operace se připravovala podle plánu, že vojenské akce budou probíhat výlučně na Donbasu, na té obranné linii, kterou ukronacisté vybudovali, ti banderovci/benderovci vybudovali za těch osm let z ruského cementu pod vedením západních instruktorů.

Měli v plánu nám tu zařídit něco a la Verdun z války v roce 1914. Aby naše vojska útočila na obranná opevnění s převahou v letectvu, dělostřelectvu a tak dále, ale útočila čelně, nesla těžké ztráty a nijak zvlášť nepostupovala. Ukrajinci, ukrajinští náckové by také měli těžké ztráty při obraně těch opevnění, ale dokázali by je uhájit. Takže nám tu naplánovali takovou pěknou operaci Verdun.

Jenže Putin jim zamíchal všemi kartami. Ta speciální vojenská operace byla vedena ze třech směrů. A ve výsledku na to nebyli připraveni nejen naši podpindosníci, ale ani vnější řízení. Ale v míře toho, jak se rozvíjela speciální vojenská operace, se z toho prvotního šoku dostalo vnější řízení a k sobě začali přicházet i naši podpindosníci, kteří se zatajeným dechem sledovali, jakou má s tou operací Putin veřejnou podporu.

A začali plánovat, jak do záchodu spláchnout tu vlasteneckou vlnu a zmařit celou tu speciální vojenskou operaci. A tak se začala ozývat ta prohlášení o červených čarách: "Pokud zaútočíte, tak my zaútočíme na rozhodovací centra!" Ukrajinci okamžitě zaútočili a od nás ticho po pěšině! Další prohlášení: "Vy překročíte červenou čáru, když tohle uděláte, tak uvidíte, ojojoj!!!" Opět to demonstrativně udělali. A žádné ojojoj! No a ten jejich prvotní šok začal opadat.

Na začátku se všichni báli jezdit na ukrajinské území. Všechna západní velvyslanectví se stáhla do Lvova. Všechna setkání politických činitelů probíhala na polském území. Když se nic nedělo, tak začala ta setkání postupně probíhat ve Lvově. Potom... Rusko vždy strašně zahrozí: "Vy překročíte červenou čáru a my vám to spočítáme." A nikdy nic nenásleduje! Oni to pokaždé udělají a my v odpověď vůbec nic! Protože se jedná o politické rozhodnutí! To naši podpindosníci to všechno blokují. A fakticky se ta prohlášení o červených čárách, a že bude následovat nějaká odveta, proměnila v informaci, kterou začali číst takto: "Můžete udělat tohle a žádná odvetná reakce nebude!"

Oni už zcela běžně a neustále útočí proti Belgorodské a Kurské oblasti a nic nepřilétá v odvetu, prostě vůbec nic! Pokud k něčemu dochází, tak je to na jihovýchodě Ukrajiny. Na západní Ukrajině je pěkně klídek po pěšině, tam se zcela uvolnili. Já tím neříkám, abychom útočili na civilní objekty, je tam spousta vojenských objektů! Vzpomeňte si, jak tisíc žoldáků zlikvidovali na Javorovském polygonu. Oni se toho báli. Všichni seděli v bunkrech. Zelenskij vysílal z bunkru.

A teď nejenže se v klidu prochází po Kyjevu, navíc tam k němu jezdí různí zahraniční činitelé. A on si klidně zajede i do Izjumu na frontovou linii! Aby ukázal, jak je statečný. Už jsem řekl, jak mu tu bezpečnost zajistili. Ale nikdo z běžných lidí to neví, ti to vidí jinak: "My je prorážíme! My tu Rusňu teď zadupeme do země, porazíme je. Vyprášíme!" Tam je ideologicky všechno naladěno! Zatímco u nás pěstovali spotřebitelskou ideologii, tam vychovávali jenom bojovníky.

O té učebnici "Zachysnik vitčizni"/Obránce vlasti jsem už vyprávěl. Jak tam pěstovali nenávist k Rusům, aby bojovali v každém věku, šli a zabíjeli. A zabíjeli v první řadě děti, aby Rusko nemělo svou budoucnost. Připravovali se k vláce s veškerým svým úsilím. A nyní...

Jednou naši zaútočili na věž, tedy na vysílač v Kyjevě, a jaký to mělo okamžitý kladný účinek na Ukrajině. Když přišli o tu zombifikační bednu, lidé začali přicházet k sobě a myslet. Teď mají dost elektřiny, televize pěkně běží, internet je v pořádku a nic tam nepřilétá, prostě vůbec nic. Už se uklidnili do té míry, že žijí svým běžným životem: "Jihovýchod Ukrajiny klidně rozneste na kopytech, stejně jsme ho už odepsali. Vy ho chcete okupovat, tak ho budete i obnovovat!" Tato rozhodnutí jsou zajišťována řízením v Moskvě.

Chápete, že ta technika se dá zlikvidovat, ještě než dorazí k frontové linii? K linii bojových střetů. Je to možné, ale nedělá se to. Proč? Je to zakázáno. Na území západní a střední Ukrajiny se nesmí nic podnikat, tam musí být všude klídeček: "Chcete útočit na vojenské objekty, jako na Javorovský polygon, aby se zase ukryli ve všech škvírách? Blázníte? A jak potom budou válčit proti Rusům?" A kdo tohle zajišťuje? Podpindosníci v Moskvě! Zrádci v Moskvě to zajišťují!

A mezinárodní společenství tohle všechno vidí. A potom to vypadá tak, že to mezinárodní společenství získává dojem, že není proč přecházet na stranu Ruska: "Zítra tam může dojít ke státnímu převratu, Putina zastřelí, Rusko se zhroutí a bude. Já si to potom odnesu." Na to se připravovali, na porážku Ruska. Mám na mysli Západ, a ne ty třetí státy. Připravovali se na to, že Rusko nebude mít žádné spojence.

A my zatím vidíme, jak se rozvíjejí naše vztahy s Íránem. A co donutilo Si Ťin-pchinga v tak složitých politických podmínkách v Číně přijet na summit ŠOS? Vždyť se mohl účastnit přes internet. A nic by se nestalo, všichni by to pochopili, že je to ze zdravotních důvodů, to je jasné. Ale on přijel, protože si potřeboval promluvit s Putinem. A já opakuji, že Putin sám měl tolik schůzek s různými hlavami stát, kolik jich neměly všechny ostatní hlavy států dohromady.

Takže se připravovali, potřebovali politické prohlášení, potřebovali vítězství nad Ruskem. Ano, těm ukronáckům a cizím žoldákům se nepovedlo proniknout na ruské území, tak alespoň ohlásili své "vítězství" z Izjumu.

A co se dělo dál? Najednou z ničeho nic Borrell, který prohlašoval, že Rusko je fašistickým státem, že v Rusku je fašistický režim... Už jsme o tom mluvili. Jen se podívejte, jak stejně jako dřív všechnu tu fašistickou symboliku ukronácků zakrývají. Přišel Zelenskij do Izjumu a měl na rukávu nášivku smrtihlava... Nu dobrá, ten jeho smrtihlav nebyl v poli, byl samostatný, ale jeho ochránce měl smrtihlava přesně v podobě divize SS Totenkopf. To už je přece zcela jasné!

A co dělají naše média, včetně těch takzvaných vlasteneckých? Pečlivě to všechno zakrývají. Ano, v textu to popisují, ale neposkytují obraz. Nesmíme umět rozlišit nepřítele podle obrazu! Ale za dětmi pak přijdou s obrazem! S konkrétními obrazy a budou jim vyprávět: "Podívej, jak je to pěkné. Nakresli si tady svastiku a podívej, jaké to bude pěkné." A je jedno, že se bude jednat o nacistickou svastiku. "Ty máš smrtihlava? Oj, jak je to stylové!" Na koho tedy pracují tato naše média? Včetně těch takzvaně vlasteneckých? Když nestvůru zbavují obrazu. A proti komu bojujeme? Je to pan Nikdo! Jak ho máme rozeznat podle symboliky?

Takže Borrell, který ještě nedávno nazýval náš stát fašistickým, najednou povídá: "Musíme se urychleně posadit s Ruskem za jednací stůl." Co tak najednou? Kvůli tomu, že kdyby ukrajinská armáda vtrhla na ruské území, tak by nám to jednání vnutili. Tady by se rozpoutala taková divoká hysterie... "Armáda prohrála. Všechno je ztraceno, všechno jde špatně, musíme začít mírová jednání! Musíme podepsat Chasavjurt!" A Borrell by byl prostředníkem: "Nu dobrá, sice jste fašistický stát a my vás za to potrestáme... Ukrajina přece není žádný fašistický stát. Vy postupujete nelidsky, vůbec nemučíte zajatce, a proto jste fašisté! Zatímco Ukrajina zajatce mučí, to znamená, že jsou to demokraté! My jen budeme lidem tvrdit, že ty zajatce nemučí Ukrajina, ale vy!" Takže samotné to Borrellovo prohlášení počítalo s tím, že získají to vítězství.

A dokonce i to, že se jim povedlo to vystoupení v Izjumu, je nějaké to vítězství, které je zapotřebí zkusit využít, aby všechna ta podpindosnická elita zajistila kapitulaci. Alespoň to zkusit, co když to vyjde? Nu dobrá, s tím Borrellem je ta situace taková, že alespoň trochu ví, oč se jedná, že je nutné to alespoň zkusit a třeba to vyjde.

Ale ten bývalý rumunský ministr zahraničí Marga a Orbán nic o těchto problémech nevědí a prostřednictvím bezstrukturního řízení byli navedeni na jiné řešení toho ukrajinského problému. A na jaké? Že je zapotřebí Ukrajinu rozdělit. Je nutné začít vznášet své nároky na její území, protože Rusku nepřipadnou, Rusko kapituluje. A protože nevěděli, že se ten scénář zhroutil, tak vedli svou politickou činnost v rámci domnělé realizace tohoto scénáře. Oni nejsou zasvěceni do podrobností toho, že Rusko musí kapitulovat. Ale nároky na anexi ukrajinských území, našich ruských území vznesli.

Co jsou zač, aby rozčleňovali naše Rusko? My si to s tou banderovskou bandou vyřídíme sami! To je naše území, je to území Ruska! Je to náš okraj! Naše Ukrajina! Ale je tu ještě jedna taková okolnost, která... Nu napřed něco jiného. U nás zrádci pozvedají vlnu v tom smyslu, že to naše armáda nezvládá. Není to vina naší armády, že musí řešit takové dalekosáhlé úkoly s tak malým počtem vojsk.

A mezitím se u nás pozvedá vlna, provádějí se ankety. Dost velké médium provedlo anketu s pěti body, které byly všechny zavádějící, všech pět bylo lživých. A jeden z nich zněl následovně: "Za porážku u Charkova nese vinu naše velení, které je nutné vyměnit!" Nejednou jste ode mne slyšeli, že mluvím o vlasovských generálech, ale ani jednou jste neslyšeli, že by bylo zapotřebí vyměnit velení!

Celou dobu říkám, že nesmíme překážet naší armádě, která si s těmi vlasovci poradí sama a vyhraje! My jí musíme zajistit týl! A u nás tady rádoby vlastenci začali připravovat vlnu: "Musíme vyměnit armádu!" Tedy přesněji ne armádu, ale její velení! Musíme tam vnést pořádný zmatek, abychom velení armády dezorganizovali. A dezorganizace velení armády znamená jasnou porážku, důsledkem by byla její porážka.

To je to, oč se snaží ti naši rádoby vlastenci, kteří zařazují takové body do ankety. To prý je jen anketa! Nejedná se o formování veřejné mínění. Ale my to formování veřejného mínění, že za všechno mohou generálové, že špatně bojují, pozorujeme i u různých vlasteneckých blogerů a dalších. Tento názor je přece formován, cílevědomě formován, a také samozřejmě zjišťují, kolik lidí jim to potvrdí.

Bylo by možné tu anketu akceptovat jako zjišťování veřejného mínění, kdyby všech pět bodů, které tam to dost velké médium uvedlo, nebylo zavádějících. A zavádějící jsou všechny. Je tam volba mezi lží číslo jedna, lží číslo dva a lží číslo tři. Zvolte si, jaký způsob porážky Ruska vám vyhovuje! A my se podíváme, kde je zapotřebí co akcentovat.

Naší armádě je nutné zajistit vyšší početní stavy. Pojďme se na to podívat. Jen jeden náš guvernér se samo-mobilizoval. Hlava Čečenska Ramzan Kadyrov. Ten ideologickou a ekonomickou práci svého regionu nastavil podle zásady: "Všechno pro frontu. Všechno pro vítězství!" A co dělají ostatní guvernéři? Složili ruce do klína, ta speciální vojenská operace se jich jako netýká.

Ano, k něčemu je dokopali z Moskvy, takže byli nuceni se někde účastnit obnovy infrastruktury zničeného Donbasu. Jak ta jejich účast vypadá, to je otázka. Nicméně, oni se do toho pustili až po těch kopancích. A v samotné Moskvě také probíhá totální sabotáž toho, aby náš stát fungoval, aby byl spolehlivým týlem, pro naše vojenské uskupení účastnící se speciální vojenské operace na Ukrajině. Je to snad tajemství, že náš vyšetřovací výbor a prokuratura likvidovaly! Likvidovaly!

Výrobu dronů, které jsou na frontě tak strašně potřebné. Oni tu výrobu blokovaly cíleně i s tím vědomím, že se jedná o vojenskou výrobu! Jednalo se o diverzi proti suverenitě státu! Kvůli takovým diverzím za Velké vlastenecké války speciálně vysílali diverzanty. A ti lidé to tu udělali sami! Ty výroby zastavili! Abychom neměli drony. Je to snad náhoda, že nemáme možnost dodávat drony, komerční drony, aby byla alespoň nějak vybavena domobrana, první a druhý Luhanský sbor, tedy Luhanský a Doněcký sbor? Naše Státní duma nebyla za šest měsíců schopná změnit celní zákon?! Aby se to dalo normálně řešit?!

Na Ukrajině je jakékoliv rozhodnutí přijato do hodiny. Je třeba to udělat? Tak vydáme příslušné státní rozhodnutí, i když tam není stát, jen státnost. Nicméně tam pracují s vědomím, že běží válka a je třeba zajišťovat armádu. A u nás Státní duma dělá všechno pro to, aby uškodila armádě. Šest měsíců nejsou schopni přijmout zákon, na jehož základě by alespoň komerční drony mohly být dodávány armádě a Luhanskému a Doněckému sboru prostřednictvím volontérů. Musí hledat různé pokoutní cestičky. Záškodnictví běží v plném rozsahu. Všude a na této úrovni.

A to vyvolává otázku, proč máme tak málo dobrovolníků? Já například velice často slyším od lidí na ulici, prostě jen když poslouchám, jak se baví mezi sebou, že by mnozí z nich chtěli jít jako dobrovolníci, ale nemohou se probít přes vojenský odvodový úřad. A proč to nejde? A kam by je měli posílat, když máme jen jedno jediné výcvikové přípravné středisko? V Čečensku! A kdyby jich bylo pět? Tak by odtud nevycházelo jen 3 000 připravených bojovníků měsíčně, ale 15 000! A proč tohle není i v jiných regionech? Taková střediska? Nemají snad možnost je založit?

Vůbec ne, určitě tu možnost mají! To vzdorování guvernérů tu hraje určitou roli, ale vážnější je to vzdorování na vyšších politických úrovních ve státě, vzdorování na ministerstvu obrany a na generálním štábu, těch vlasovských generálů. A proto nezbývá než bojovat v tak malém počtu. A kdyby těch přípravných středisek udělali pět? Kdyby přijímali všechny zájemce, co se chtějí stát dobrovolníky, stát se smluvními vojáky a jít bojovat? Tak už by žádný problém dávno nebyl.

Jenže to je ten problém, že naši podpindosníci nestojí o vítězství na Ukrajině a přejí si, aby tam umírali naši vojáci a důstojníci, aby se tam mrzačili. Chtějí je tam posílat jen postupně, aby byli postupně likvidováni. Aby tam nemohla vzniknout taková kádrová rezerva, kádrový sbor, který by mohl nahradit podpindosníky v Rusku.

Podpindosníci na vyšších řídících úrovních v Rusku pracují na tom, aby zlikvidovali jakékoliv nebezpečí, které by snad mohlo ohrozit jejich vlastní "maličkost" a Rusko zůstalo satelitem USA, jejich zdrojovým přívěškem, surovinovým. Jen v této situaci budou sami způsobilí. Oni nic neumí a neznají, prostě vůbec nic. Neumí vůbec nic, dokážou jen ničit.

A jednání našeho finančně-ekonomického bloku je toho jen dalším důkazem. Ten nový rozpočet, který teď přijímají, je rozpočet likvidační pro naši ekonomiku a obzvláště vojensko-průmyslový komplex. "My je přece teď nepotřebujeme a chceme ušetřit peníze!" My máme přebytkový rozpočet, nevíme kam s těmi penězi a oni nám navrhují, abychom buď investovali do dolarů či v krajním případě do jüanů: "Ale v žádném případě nebudeme vkládat peníze do ekonomiky státu! Aby pracovaly závody, aby se vyráběl dostatek zboží. Vy, Rusové, musíte být neustále závislí na dovozu!"

Nabiullinova o půl procenta snížila úrokovou sazbu, už prostě musela ustoupit, zmáčkli ji. Nicméně nesnížila ji dostatečně, protože stále doufá, že ten státní převrat bude. A ona pracuje na tom, aby se naše ekonomika zhroutila, aby se ta ekonomika zhroutila. Ona přece zcela přímo prohlašuje, že ji v žádném případě nebude financovat! "Když do naší ekonomiky nebudou investovat ze západu, ta tu nebude žádná! My ty peníze nedovolíme vkládat do ekonomiky!" Siluanov říká to samé!

A nyní je to ukotveno v tom novém návrhu rozpočtu. Je to tam ukotveno, že mají v úmyslu snižovat vojenskou výrobu a vůbec výrobu zboží ve státě. Nestojí o to, aby tu byly fungující podniky. A co na to Státní duma? Státní duma ve své většině ten rozpočet odhlasuje, protože už jim zatelefonovali z Washingtonu a řekli: "Proč ještě neproběhl státní převrat? Proč už se Rusko nerozpadlo? Proč se v něm nerozhořela občanská válka?" Tito podpindosníci doufají, že... ...Západ stejně vyhraje. Jenže nevyhraje!

A to nejzajímavější, obzvlášť tento týden začalo všude zaznívat slovní spojení "putinovská inflace", protože doufali, že dosáhnou toho vítězství, že v našem státě proběhne státní převrat, že podepíše kapitulaci, že bude podepsán Chasavjurt dva. A zase nám vnucují, jak už to dělají ti rádoby vlastenci, kteří tvrdili: "Musíte hlasovat za Zelenského!" Teď ti samí "vlastenci" vykládají: "Řekněme ne, Minsku tři!" Oni potřebují pošpinit samotný pojem Minských dohod. Je tu správný příměr kapitulace Ruska a tím je Chasavjurt. A teď nám vnucují Chasavjurt dva!

Minské dohody byly diplomatickým vítězstvím Ruska. A je ještě možné díky nim dosáhnout mnohého. Západ si to uvědomuje, a proto potřebuje ty Minské dohody pošpinit, aby je nemohla využít naše diplomacie pro ochranu ruských zájmů, proto je špiní. Tento týden najednou začali mluvit o tom... Tedy přesněji tak, vždy tam hodně rozviřovali: "putinovská inflace, putinovská inflace... Ale najednou to získalo zcela nový zvuk, a prakticky v jeden den předsedkyně Evropské komise a řecký premiér Mitsotakis řekli jednu a tu samou větu. Hned je vidět, že se řídí stejnou metodickou příručkou: "Účty za elektřinu posílejte Putinovi. Za vaše potíže může Putin!"

A oč jde? Nám vyprávěli pohádky, že SSSR nic nedokáže, že má mizernou ekonomiku a tak dále, a pěkně mlčeli o té věci, kterou řekl už Ronald Reagan, že krizi ustojí právě jen ekonomika SSSR a socialistických států, zatímco ta západní se zhroutí. Říkali nám: "Podívejte se, jak si na tom Západě žijou! A vy máte tolik zdrojů a nedokážete zajistit stejný život u nás." A zamlčovali, že Západ, stejně jako dřív, okrádá bývalé koloniální státy, které těmi koloniemi zůstaly. Ale mlčeli i o tom, co bylo očividné, že ještě v sovětské době jsme dodávali plyn na Západ, umožňovali jim tak, aby rozvíjeli svou ekonomiku, aniž bychom rozvíjeli tu svoji.

Naše Sibiř například vůbec není plynofikovaná a mnoho dalšího. Už tenkrát jsme pracovali na jejich rozvoji a dávali jim všechny zdroje, už SSSR jim je dával. Od roku 1968, kdy byla podepsána kapitulace SSSR! Napsali jsme o tom v knize Stát, což je první díl naší třídílné knihy. Nebo druhý díl ze série O světě křivých zrcadel. Dodávali jsme jim své zdroje a cílevědomě vytvářeli u sebe deficit. A dováželi jsme importní zboží, aby tu vzrůstal obdiv k nim: "To je ze Západu, věc z dovozu!" Starší pokolení si to pamatuje. "Ó, to je z dovozu!" a tak podobně. Je takový film, Nejkouzelnější a nejpřitažlivější, kde je taková fráze. Já si to nepamatuji doslova, ale to není podstatné, říká tam asi tohle: "Ó, to je importní věc, takové jsou jen jedna nebo dvě...", že ji nemá prakticky nikdo kromě ní v celé Moskvě a možná v celém SSSR. Je to věc z dovozu!

Tohle všechno se lidem neustále vštěpovalo. A ve skutečnosti už teď, kdy ruské zdroje alespoň o něco méně proudí na Západ, se ukázalo, že celý ten západní blahobyt je založen jen na vykrádání Ruska. Když jsme svůj stát budovali podle západních šablon, odměnou nám byly devadesátky, příšerné devadesátky! Ale pro řadu podpindosníků to byla svatá léta. Rusové vymírali, průmysl byl likvidován, Rusko bylo připravováno na celkovou likvidaci, a jeho zdroje měly být položeny Západu k nohám. Jenže jim to nějak nevyšlo.

A proč? Protože jsme budovali normální ekonomiku, kde má všechno nějakou cenu. A oni, kteří bezplatně dostávali naše zdroje, budovali vlastní ekonomiku. My jsme jim sami dali vyrůst. A teď se jim tam všechno hroutí. Myslíte, že to lidé na Západě nevidí? Vidí, a proto jim jejich mocenští lídři říkají: "Podívejte, kdo je tím vinen, to Putin! Nebýt jeho, tak bychom stejně jako dřív vykrádali Rusko a vy byste se měli dobře. A proto teď proti Rusku bojuje Ukrajina, a když vyhraje, tak budeme znovu Rusko drancovat a zase si budeme žít na velké noze. Proto si teď musíme utáhnout opasky a pomoci Ukrajině, aby bojovala proti Rusku, a to muselo kapitulovat." O tom jsou ta jejich prohlášení, aby lidé posílali účty Putinovi. Putin odmítá dovolit, aby Rusko bylo vykrádáno, aby bylo koloniálním státem.

A to bez ohledu na to, že nad Ruskem stále vlaje koloniální vlajka, kterou mnozí tak milují, mám na mysli vlasovce. A také mnozí v rossionské "elitě", kteří Rusko nenávidí a dávno přestali být Rusy. A nejvíce na ně zaúčinkoval ten postih, kdy jim zakázali jezdit do Evropy, protože to je privilegium: "Chceš si ho vysloužit? Tak zlikviduj Rusko, proveď státní převrat, dej nám své zdroje a my ti potom dovolíme, alespoň se dotknout páníčkova světa."

Díky tomu všechna ta rossionská "elita" tak úpí! Jiné sankce na ruskou ekonomiku je tak nepálí. Oni přímo říkají svým lidem: "Ukrajina bojuje za vaše zájmy, až zvítězí, tak budeme znovu Rusko drancovat. Ať Rusové chcípají a vy si budete stejně jako dřív žít, jako to bylo v devadesátkách, kdy Rusové chcípali a vy jste si díky jejich zdrojům žili na velké noze. Tak to bude znovu, proto posílejte své účty Putinovi." Jinými slovy: "Podporujte válku Ukrajiny proti Rusku!" Protože to nebojuje Ukrajina, to bojuje kolektivní Západ. Už o tom všichni mluví zcela otevřeně.

Kromě některých našich debilních polithňupů, kteří si příliš pospíšili a hodili to na papír, že NATO nikdy nebude bojovat proti Rusku za ukrajinské zájmy. Vždyť oni nebojují za ukrajinské zájmy. A my válčíme s NATO se vším všudy. Naposlouchali se v televizi polithňupů, a pak to vydávají za svou analytiku. Debilové. Jenže jim nic nevychází a nic jim nevyjde.

Münnich řekl: "Rusko je řízeno přímo Bohem, není jiného vysvětlení pro tu skutečnost, že stále ještě existuje." Že se zformovalo takové ohromné území. Proč se tam, kam přišel Rus, šířil ruský stát? Protože tam přišel člověk, který byl nositelem ruské státní kultury, která okamžitě umožňovala i jiným národům rozvíjet se a využívat svůj lidský potenciál. Proto se rádi připojovali k Moskvě. Rusko to ustojí!

Díky své ruské kultuře, to proto na Západě tak nenávidí právě ruskou kulturu, to proto se ji snaží totálně zničit. Jenže se jim to nepovede, jednoduše nepovede. A ten summit ŠOS velmi dobře ukázal, že lidé v podstatě chápou naše potíže, a obcházejíce, obcházejíce naši rossionskou "elitu" s námi budou spolupracovat. Budou! A rossionská "elita" si fakticky podepsala rozsudek, tou svou záškodnickou činností.

Zaprvé ji podrazí sám páníček. Budou-li mít Američané i tu nejmenší naději, že nebude následovat odvetný útok, jaderný, tak okamžitě na celý náš stát zaútočí všeničícím jaderným útokem. Budou-li si myslet, že žádná odveta nebude, že to Západu zaručí. A přesně to je nyní vidět z toho, jak reagujeme na útoky na Belgorodskou, Kurskou a Brjanskou oblast.

Vždyť oč tu jde? Já jsem mluvil o červených čárách. Znovu zazněla červená čára. Zacharova z ministerstva zahraničí řekla: "Pokud dodáte rakety dlouhého doletu, kterými bude možné útočit proti Rusku, bude to znamenat překročení červené čáry." Čtěte to správně. Zacharova oznámila za rossionskou "elitu": "Všechno je připraveno. Můžete dodávat tyto rakety a útočit na ruské území. Žádná odveta následovat nebude." Jestliže nebude žádná odveta, tak v tom jaderném požáru, ve kterém zahyne mnoho občanů Ruska, zdechnou i všichni ti podpindosníci, protože je nikdo nepotřebuje. Nikdo je na nic nepotřebuje! Nikdo je varovat nebude! Jednoduše nebude! Pro ně je důležité, aby umožnili útok proti Rusku, aby nenásledoval odvetný útok na Západ. Musíme si tedy uvědomovat, že rossionská "elita", to jsou zrádci.

Když se na ně díváte v televizi, na ta vystoupení různých politických činitelů a tak dále, tak vidíte absolutní zradu ruských zájmů. A proto se musíme stát spolehlivým týlem pro naši armádu! Dejte ruce pryč od naší armády! Nejvyšší velitel se s těmi dalšími veliteli vypořádá sám tak, jak to bude považovat za potřebné. A jestliže někdo nebude něco zvládat, bude odvolán a dosadí tam toho, kdo to zvládne. Ale rozhoduje o tom on a ne dav, který organizuje ankety a všude přes své blogery lidem vnucuje: "Naši generálové to nezvládají, musíme je vyměnit!"

Naši generálové to zvládají, velmi dobře to zvládají s těmi silami a s těmi možnostmi, které mají. A není to jejich vina, když je nutné někde ustupovat. Je to vina rossionské podpindosnické "elity", která nedává naší armádě dostatek vojáků a vojenského vybavení. Takže nezbývá než pracovat s našimi partnery v zahraničí. Když náš Vyšetřovací výbor a prokuratura neustále dělají problémy našemu vojensko-průmyslovému komplexu.

Teď se samozřejmě stáhly. A co dělaly první měsíce? Dávaly těm lidem zabrat! My máme podnikateli přeplněny všechny vyšetřovací vazby. Lidé tam sedí celé roky na základě pochybných obvinění. protože s takovým obviněním si nemůžou dovolit jít k soudu. A zatím jim kradou jejich podnikání, A co znamená, když podnikatelé sedí? Že je likvidována ekonomika! Všichni ti vyšetřovatelé, kteří tohle dělají, si to velmi dobře uvědomují! Jenže myslí na dolary a na to, jak jim bude dobře, až sem zase přijde americký páníček a všechno bude řídit.

Tak taková je ta situace. Jenže se nedočkají! Nikdy nikdo nedokázal vyhrát nad Ruskem, nevyhrají ani teď. Lid, armáda a nejvyšší velitel, ruský gosudar Putin jsou jednotní! Ať už si udělají anket, kolik chtějí, různé ty průzkumné sociologické firmy, které tohle ukazují. To znamená, že ta podpindosnická mezivrstva vyletí.

A je třeba si pamatovat, že Rusko vždy bojuje za spravedlivou věc a nikdy kvůli svému obohacení. A je-li naše věc spravedlivá, bude nepřítel poražen. A vítězství bude naše!!! Jinak to být nemůže. Takže žádnou paniku, žádnou sklíčenost, jen chladný vztek a vědomí, kde jsou zrádci, a kde je naše armáda, která potřebuje spolehlivý týl. Potom se nám všechno podaří s malým krveprolitím a na cizím území. Vítězství bude dosaženo. To je fakticky všechno o ŠOS.



Tato jedna otázka trvala více než hodinu 40 min.

A to bylo všechno jen letem světem, neprobrali jsme zdaleka všechny otázky související se ŠOS. A to nás navádí k tomu úkolu, že se musíte vy sami umět vyznat v procesech, které probíhají ve společnosti, tj. rozumět procesům řízení ve složitých sociálních supersystémech. Znalosti o tom naleznete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Čtěte je, stávejte se konceptuálně mocnými, a pamatujte, že Rusko vždy dokázalo najít své východisko z krizových situací díky ruskému bolševismu.

Minin a Požarskij, to byli bolševici, je to jev ruské kultury ten ruský bolševismus. To právě proto všichni nepřátelé Ruska tak útočí proti bolševikům. O bolševismu je celý náš třetí díl. A mimochodem, je k dispozici další vydání té části o bolševismu v sérii O světě křivých zrcadel, pokud by si někdo ten čtvrtý díl chtěl doplnit. Je v prodeji, vydali ho naši partneři.

Když se stanete konceptuálně mocní, když pochopíte, jak probíhá řízení složitých sociálních supersystémů a kde je východisko z té příšerné situace, jak se Rusko vždy dostávalo z krizových situací, že vždy východisko nalézalo v bolševismu, tak jako konceptuálně mocní dokážete ubránit zájmy své i své rodiny, nasměrovat rozvoj ve svém státě potřebným směrem, podpořit ho a snížit míru krvavosti nadcházejících událostí, stejně jako těch probíhajících. Proto studujte práce vnitřního prediktoru, stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do nových setkání!


An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙