Probíhá připojení k serveru. Prosím, počkejte.

Nedaří se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Nepodařilo se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Otázka - Odpověď z 26.9.2022

Datum: 26.9.2022 | Autor: Pjakin Valerij Viktorovič | Značky: Otázka - Odpověď | Jazyky: Český

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 26.09.2022. Dnešní pořad zahájíme oznámením.

Ano, máme pro vás zprávu. Konečně vám můžeme oznámit, že jsme splnili svůj slib a kniha o státní symbolice, o vlajkách byla nejen napsána, byla i vydána a už je v prodeji. Zatím jsme ji neumístili ve volně dostupném pdf formátu na webu, ale to souvisí s technickými příčinami. Jakmile to vyřešíme, tak bude okamžitě tato kniha v bezplatné elektronické podobě na webu umístěna a dodatečně vám to oznámíme. Pokud sledujete naše kanály na Telegramu a VKontaktu, a díváte se na náš web, tak tam se to oznámení objeví hned, jak bude možné si tu knihu i stáhnout.

Takže o čem je ta kniha? Je to o tom, jak je možné prostřednictvím vlajek a dalších státních symbolů porozumět roli a místu, jaké zaujímá stát v hierarchii států, ve světové hierarchii států, roli a místu toho či onoho státu. Jsou to ty nejskrývanější informace o heraldice a vexilologii. Různí znalci heraldiky předpokládají a často to i tvrdí, že různé druhy vlajek jsou vytvářeny podle určitých pravidel, zatímco vlajky státní si lidé prostě vymýšlí, jak je napadne. Prostě se jim zalíbila taková vlajka, tak ji takovou přijali.

To ale vyvolává otázku, čím se vlastně zabývají různé heraldické rady, které působí prakticky při všech hlavách států? Proč jednu vlajku odsouhlasí a jinou ne? Kde berou argumenty, proč by vlajka měla vypadat tak a nemůže vypadat jinak? Na základě čeho to všechno dělají? Když se podíváme do nějakých veřejně přístupných publikací o heraldice a vexilologii, tak tam odpovědi nenajdeme. Abychom mohli tuto odpověď dát, museli jsme zpracovat velké množství odborné literatury, ujasnit si různé školy, dát si jejich informace dohromady, probrat velké množství doprovodné literatury, což v podstatě zahrnovalo i nutnost studovat dějiny. Globální historický proces, to je velice závažná věc. Je nutné ho studovat.

A jen díky tomu, že ovládáme teorii Koncepce sociální bezpečnosti a využíváme aparát Dostatečně všeobecné teorie řízení, jsme dokázali odhalit tu podstatu. Jak vznikají vlajky států, jak jsou státům vnucovány, jak je státní činitelé „sami“ přijímají, schvalují. Kde berou příslušné ideje. Například na to, aby Brazílie přijala potřebnou vlajku, potřebovali čtyři dny. Na to, aby v Rusku schválili bílo-modro-červenou trikolóru, potřebovali čtyři století! Ale někdo přece tohle dělá, někdo tohle prosazuje?! A právě tomu všemu je posvěcena naše kniha. Ale je to svého druhu zjednodušená verze, light verze. Má za cíl poskytnout lidem základní znalosti, vyložit je. Pokud bychom to měli rozebrat podrobněji, kdo ví, kdy bychom byli hotoví.

Tato kniha je však ve své podobě postačující. Abychom jí sepsali v této zkrácené podobě, tak v některých zásadních otázkách jednoduše uvádíme: „Tuhle věc o státu si přečtěte tam a tam.“ A odkazujeme na různé zdroje. V podstatě je nutné tu knihu číst společně s naší předchozí třídílnou knihou Válka, Stát a Bolševismus. Protože ty informace v nich fakticky rozvíjí, takže to, co je vyloženo v té třídílné knize, přímo souvisí s tou knihou o vlajkách. Velkou knihu, ve které by mnohé otázky byly rozepsány, zatím v plánu nemáme. A zda bude napsána v blízké době nebo zda vůbec, to je otázka našeho vytížení a účasti v politickém procesu, kolik toho budeme mít.

Takže ta kniha, kterou jsme vydali, je v daném okamžiku ve své finální verzi. Ale opakuji, že je v dostatečné podobě. A co je možné podrobněji zjistit z jiných zdrojů, na to jsme odkázali. Tam, kde je nutné z určitého úhlu pohledu porozumět dějinám toho či onoho jevu a není to nikde popsáno, přestože to leží přímo na povrchu, stačí na to poukázat, jsme to zkoncentrovali a některé věci rozepsali. Byli jsme například nuceni tam uvést určitý úsek dějin Holandska/Nizozemí. A takto je to tam i u jiných věcí. Máme v knize přílohy, kde jsou základní krátké informace o vexilologii a heraldice.

Takový sborník, krátký ale obsažný, nikde jinde nenajdete. Museli byste hledat v různých zdrojích, v různých knihách a dávat si dohromady kde co je, a proč to do sebe nezapadá. Proč je to tak a ne jinak. V těchto krátkých přehledech si to můžete v klidu ujasnit, a přistupovat ke čtení jakékoliv odborné literatury už s celkovým porozuměním, co, jak a proč. Je tam samostatně popsáno i schéma řízení/ovládání lídra, které vždy bylo pouze ve formě schématu. A text k němu, který by napomohl jeho pochopení, popis těch procesů tam nebyl. To jsme také udělali.

A potřeba této knihy, která nyní vyšla, je velice výrazně vidět, je velice plasticky vidět na události z tohoto týdne. A konkrétně 22. září 2022 bylo uděleno vyznamenání Hrdiny Ruska hrdinovi Mladé gardy Viktorovi Treťjakevičovi. Zdálo by se, spravedlnost nakonec zvítězila, je to správě, vždyť je to hrdina. A on je skutečně hrdinou! Ale podíváme-li se na to z hlediska symboliky, tak horší rouhání prostě nevymyslíte. V naší knize je krátká exkurze, taková krátká poznámka k vyznamenání Hrdina Sovětského svazu a Hrdina Ruska (Ruské federace).

A proč mluvím o rouhání? Nestačí, že jméno tohoto důstojného člověka fašisté pomluvili, a po dlouhou dobu zůstávalo pro lidi pošpiněné touto lží. Už ho očistili, dávno ho očistili, ale z různých politických důvodů mu to vyznamenání hrdiny neudělovali, Hrdiny Sovětského svazu! A my víme proč! Protože partajní sovětská nomenklatura se již připravovala k likvidaci SSSR, k jeho rozčlenění na republiky bez suverenity, aby ho položila jako kořist k nohám svého západního páníčka a sama získala postavení vlasovců. Proto tuto otázku přecházeli. Ale k samotné podstatě, hrdinové z Mladé gardy bojovali pod rudou vlajkou! Na závěsu medaile Hrdiny Sovětského svazu je rudá vlajka! Jednou z akcí hrdinů Mladé gardy bylo, že z útržků látky sešívali vlajku, barvili ji rudou barvou a vyvěšovali. A vlasovští policajti bojovali pod bílo-modro-červenou vlajkou, pod tou vlajkou, která je nyní státní vlajkou státu! Našeho státu!

Když Viktora Treťjakeviče shazovali do 58 metrové šachty, tak zeslabený mučením, od nelidského věznění, se pokusil vzít sebou dolů jednoho z těch zrádců, vlasovců! Toho vlasovce, který bojoval pod bílo-modro- červenou vlajkou! Který pod ní sloužil Hitlerovi! Nepovedlo se mu to, byl příliš vysílený, takže se mu toho vlasovce sebou do šachty vzít nepovedlo. Je to hrdina! Ale místo ruské, odvěké ruské rudé vlajky, má teď na vyznamenání, přestože posmrtném, vlajku, triumf Třetí říše, její vítězství nad Ruskem, vlajku, pod kterou bojoval vlasovec, který shodil Viktora Treťjakeviče do té šachty!

Uvědomujete si tu úroveň cynizmu a hnusu?! To je důvod, proč je nutné měnit tu symboliku! A toho, co ta symbolika sebou nese! Tak tomu všemu se věnuje ta kniha, kterou jsme konečně dokončili a nabízíme ji vaší pozornosti, abyste si ji prostudovali a porozuměli těmto otázkám, které prý heraldici neřeší. A čím se tedy zabývají? Když o vlajkách nějaké organizační úrovně vědí všechno, jaká vlajka musí být kde u vojenských jednotek, proč někde je nápis a jinde… To všechno má nějaký smysl, zatímco státní vlajky prý jsou přijímány jen tak náhodně. Vznikají jen tak „samy o sobě“!

Jak je to možné? Tvrdí nám, že to je přece logické, protože žádné nadnárodní řízení neexistuje. Ale teď už úplně všichni vidí, že tu nějaké nadnárodní řízení je! A když se na to podíváme prostřednictvím vlajek, tak uvidíme, že tu je nadnárodní řízení, a že ten systém státních vlajek ve světě nevznikal jen tak náhodně, „sám o sobě“! Ale pod vlivem jakýchsi záhadných sil. A my vidíme, že se ty síly projevily při tvorbě vlajky USA a vybraly ji podle určité koncepce, a že stejná koncepce byla uplatněna i při tvorbě vlajky Evropské unie. To všechno najdete v té knize. Přečtěte si ji, ujasněte si to a pamatujte si, že symboly jsou nositelé významů, jejichž smysl určuje náš život.

A Rusko vždy vítězilo pod rudou vlajkou a bílo-modro-červená vlajka nám přinášela jen hoře a neštěstí! I na tom osudu Viktora Treťjakeviče je vidět ten střet, konceptuální střet těchto dvou vlajek! Musíte si vybrat, s kým chcete být, zda s Mladou gardou, potom musíte mít rudou vlajku, nebo s vlasovci, kteří mladogvardějce mučili a házeli je živé do šachet! Potom je vaší vlajkou bílo-modro-červená!

A ještě jedna poznámka. Proč by někdo nemohl být dvakrát, třikrát Hrdinou Sovětského svazu? Ne, je dobře, že s tou bílo-modro-červenou trikolórou můžete být tím hrdinou jen jednou a dost. Jeden člověk, ani v případě, že mu to okolnosti umožní, není schopen provést hrdinský čin a stát se hrdinou. A jiný člověk, i když je všechno proti němu, zas a znova provede hrdinský čin, který může být všem ostatním příkladem. A každá hvězda, každé vyznamenání, kdy bude dvakrát, třikrát, čtyřikrát hrdinou, je určitý mezník, je to vodítko, nač je zapotřebí se orientovat, na jakou sílu vlastenectví a hloubku sebeobětování se pro vlast. A oni nám dávají najevo, že už vyznamenání dostal, je z něj hrdina, udělal jeden hrdinský čin.

A jestliže těch činů vykonal víc, a každý z nich je takový, že by ho většina lidí nebyla schopná? Ta většina, která žije na základě principu „nehas, co tě nepálí“, „nějak už to dopadne“. Vždyť to, že se můžete hrdinou stát jen jednou, to je filosofie sytého, ustrašeného omezeného měšťáka, žádného bojovníka! Není to filosofie bojovníka, vlastence ani vojáka, ti jdou do boje zas a znovu. Už tím konají hrdinský čin. A pokud vykonají něco takového, co se může stát příkladem pro všechny ostatní, tak je zapotřebí pokaždé to ocenit! Protože jednomu se to povede jedenkrát v životě a druhému čtyřikrát. Je třeba ukázat, na koho je třeba se orientovat. A také ukázat, že se člověk nesmí spokojit s jedním takovým činem, když může udělat víc.

Ale je to výtka i všem těm rusofobům, všemu tomu měšťanstvu a šosáctví, že oni osobně nejsou hrdinství schopni, a proto snižují hodnotu cizího hrdinství: „Ne, ty můžeš něco takového význačného provést jen jednou. Protože já osobně dřepím na gauči a nic podobného dělat nehodlám! A aby tak nebil do očí ten můj šosácký úpadek, tak ti dovolím takovou slávu jen jednou. Vždyť jak bych vypadal, kdybych se musel postavit vedle někoho, kdo má taková vyznamenání dvě, tři? Dvě tři taková vyznamenání? Potom by se mohli začít ptát, proč já ležím na divanu?!“

Takže aby takové otázky nezněly, postarali se o to, abyste se Hrdinou Ruska mohli stát jen jednou. A kdo jím je, určují lidé, hrdinou Ruska se můžete stát z různých příčin. Jednou člověk provedl nějaký hrdinský čin, v jedné situaci, udělal něco mimořádného a předvedl lidem, co je možné udělat. Podruhé se jeho hrdinský čin může zcela lišit od toho prvního a bude to další příklad, čeho je člověk schopen, jiná úroveň vlastenectví. Nespokojil se s tím prvním a neposadil se na ten gauč, opět šel bránit svou vlast. Stejné je to s Hrdiny socialistické práce, s Hrdiny práce. Je přece třeba uvědomovat si ty rozdíly a chápat úroveň vlastenectví a lokajské podlézavosti.

Takže teď máte k dispozici tu knihu, o kterou se můžete opřít. Jsou tam ve zkratce soustředěny všechny potřebné informace, od kterých se můžete odrazit. Heraldici nad ní budou lomit rukama: „To jsou hlouposti, nic takového není…“ a tak dále. Když však porozumíte tomu, co je v této knize, porozumíte i tomu, co vykládají různí ti odborníci, heraldici. Čtěte, stávejte se konceptuálně mocnými, ujasněte si to nadnárodní řízení a pamatujte na to, že vlajky států jsou jako vojenské výložky, všichni mají určité postavení ve služebním žebříčku.

My jsme měli rudou vlajku a suverénní stát. Ruský jazyk se začali učit po celém světě, letěli jsmedo vesmíru a postavili první jadernou elektrárnu. A odpusťte si ty řeči o USA. Měli jsme první ponorku a první loď s jaderným pohonem. Letěli jsme do vesmíru, všude jsme byli jako první s rudou, historickou, ruskou vlajkou. A jak jsme dopadli pak? V co jsme se proměnili s tou bílo-modro-červenou vlajkou? S vlajkou, která vyjadřuje naše postavení jako postavení KOLONIE! Možná někdo pochybuje o tom, že jsme doposud kolonií? Teď teprve bojujeme, abychom se stali suverénním státem! Teď na bojištích speciální vojenské operace na Ukrajině! Čtěte knihy, stávejte se konceptuálně mocnými, abyste porozuměli těm procesům.

Státní symboly a státní suverenita, takto se jmenuje nová kniha vnitřního prediktoru SSSR. Jen doplním, že koupit si tu knihu můžete v on-line obchodu OZON.ru Odkaz najdete v popisu k tomuto videu. Příslušné oznámení už jsme zveřejnili v našich sociálních sítích, kde je také uveden odkaz na tuto knihu a konkrétně v Telegramu, Vkontaktu a Odnoklassnikach.

Také to musíme uvést na webu. Ano, zatím…









Takže přejdeme k hlavní otázce, která všechny zajímá. Počínaje 21. zářím gosudar Ruska Vladimir Vladimirovič Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Jak to všechno okomentujete?

Ano, to bylo velice významné a symbolické sdělení gosudara určené Rusku i světu. Je možné to shrnout jedním slovem: Dohráli! A kdo dohrál? To rossionské podpindosnické „elity“ dohrály. Potřebujeme vlastně vůbec tu mobilizaci? Ne, fakticky ji nepotřebujeme. Kdyby probíhala správně práce s kontingentem lidí, kteří chtějí být dobrovolníky a bránit vlast, bojovat proti fašismu a dodělat tu práci na zničení fašismu, kterou začali naši otcové, dědové a pradědové, bylo by těch dobrovolníků dost. Ale organizace těchto dobrovolníků do bojových jednotek, jejich nábor do ozbrojených sil, do armády, byl nastaven tak na levačku, zcela cílevědomě byl organizován tak špatně, že to všechno vedlo k tomu, že máme jednoduše fyzicky nedostatek vojáků.

Mobilizace nepředpokládala, že by se ti lidé, kteří nyní byli na jejím základě povoláni, hned dostali, ba ani po měsíční přípravě po absolvování kurzů, do bojových jednotek našeho omezeného kontingentu vojsk bojujícího ve speciální vojenské operaci. Všichni si velmi dobře uvědomují, že člověk povolaný ze zálohy, nežil vojenským životem, žil uvolněně, pil a kouřil, vedl uvolněný způsob života a dříve, než se stane vojákem, musí normalizovat svůj fyziologický stav. Aby se do tohoto stavu dostal, potřebuje čas a často je pro něj měsíc málo. Navíc si musí obnovit vojenské dovednosti.

Takže jinou věcí je, budou-li tito mobilizovaní po přípravném kurzu převeleni do vnitřních jednotek, a uvolní tak profesionální vojáky, kteří nastoupí na bojiště speciální vojenské operace. To je ten nejlepší způsob, protože toho půl roku mohou zkušení vojáci, kteří projdou tím kurzem, předávat své znalosti brancům sloužícím v armádě, kteří byli normálně povoláni a obnovovat si zatím svou fyzičku. Bude se tak zvyšovat jejich celkový bojový duch.

Jednou věcí je člověk, který nesportoval, pil a kouřil. Tomu měsíc nepomůže do potřebné formy, aby se vyrovnal vojákovi, který byl celou tu dobu ve vojenské službě, neustále trénoval, prostě nemá stejnou fyzičku ani úroveň přípravy. Proč posílat takového člověka na jatka? Nebylo by to dobré. Jenže co na papíře rovinka, v praxi samá roklinka. Když gosudar ohlásil svůj příkaz, všechno bylo od začátku jasné. Ale když odvodové úřady začaly tento příkaz realizovat, tak se ukázalo, že v našem státě fakticky existuje organizace vlasovců a zrádců v řadách ruských ozbrojených sil, v řadách ministerstva obrany a generálního štábu.

Jak začali povolávat? Všechno navzdory příkazu! Nepovolávali potřebné vojenské odbornosti, neohlíželi se na věk, zcela účelově popouzeli lidi ve všech směrech, kdy například z jedné vesnice povolali všechny muže, kdy s povolávacími rozkazy přicházeli za studenty, na obranné závody, kde mají mít automaticky výjimku. To znamená, že začalo probíhat absolutní narušování úplně všeho. A když to probíhalo tímto způsobem, tak se absolutně nejednalo o něčí hloupost či zkostnatělost. Z toho všeho je velmi dobře vidět, přesnou organizaci s cílem zmaření mobilizace a vyvolání nespokojenosti u lidí.

Ale bylo to vidět i přímo, když pracovníci odvodového úřadu říkali těm, které povolávali: „Stát nemá možnost… Armáda vás nemůže vybavit uniformami, běžte támhle do obchodu a všechno si tam sami kupte! Všechno vybavení, ve kterém budete sloužit. Tři dny nebudete mít přiděleno stravování, proto si na tuto adresu zajděte nakoupit konzervované potravinové balíčky.“ Co to má být? A když říkají: „Zvolili jste si cara, který jen tak ze svého plezíru rozpoutal válku, tak teď běžte a bojujte za něj s těmito rezavými samopaly!“ Člověk přijede k jednotce a oni mu vydají rezavý samopal. Co to má být?

Jsou to vlasovci, zrádci, kteří se pevně usadili v týlu. Sedí na velmi symbolickém místě, a jmenovitě mají v rukou mobilizaci, kde mají za úkol doplňovat potřebnou živou sílu v armádě, která brání samotný život Ruska, samotný život! Teď už jde o to, že Rusko jako takové přestane existovat, pokud prohrajeme tu speciální vojenskou operaci. Nebude žádné Rusko, nikdo se tím vůbec netají! A jak se ukazuje, tak absolutní většina odvodových úřadů bojuje na straně našeho potenciálního, vlastně už žádného potenciálního, ale reálného protivníka!

Je snad pro někoho tajemstvím, že teď na ukrajinských bojištích bojují americké, britské a francouzské speciální jednotky?! Ti tam teď přímo válčí! A už ani ne pod nějakou cizí vlajkou, bojují pod svou vlajkou. Všichni západní činitelé nám vykládají, že Rusko nemá právo na existenci, že ho hodlají rozčlenit! A ukazuje se, že naše vojenské odvodové úřady plně pracují na našeho protivníka, který nás chce zničit. Povolávají jinou věkovou kategorii, lidi bez potřebných vojenských odborností. Vybírají lidi tak, aby nám zasolili co nejvíc. Jen si vezměte, co se děje. Zdálo by se, že mají všechny podmínky, aby provedli mobilizaci přesně, aby bez jakýchkoliv zádrhelů povolali potřebný kontingent v potřebném věku. Neměl by to být problém, protože se to shoduje s těmi cvičeními záložáků, jaká jsou obvykle prováděna v Rusku kvůli udržování mobilizačních zdrojů, rezerv v akceschopném stavu.

Takže jste fakticky měli všechno připraveno! A co provádíte? Co to provádíte?! A jaký je za tím ideologický základ? „Zvolili jste si cara, tak za něj běžte bojovat rezavými samopaly! Vytáhli jsme všechny chlapy a časem se vypořádáme i s těmi ostatními! Budete muset jít bojovat za cara! Všichni tam zaklepete bačkorama!“ To je prohlášení pracovníků těch odvodových úřadů! Takto pracují s mobilizačním kontingentem.

Cožpak to naše FSB neví? Velmi dobře to ví! Jenže uvnitř FSB jedni kluci bojují za vlast a slouží státu a druzí jsou zmetci, kteří opovrhují těmi, co slouží státu. Ti tam nalezli kvůli tomu, aby mohli lidem krást majetek, měli pod palcem ty obchody, kde prodávají vojenské uniformy a vybavení a mnoho dalšího. Slouží svému páníčkovi. Jen si vzpomeňte na ty jejich jízdy na terénních mercedesech! Ti snad chtějí sloužit své vlasti?! Nebo přímo řekli svému americkému páníčkovi: „Pane, Raška je tvou kolonií a my jsme tu tvými policajty!“ Ten skandál zametli pod koberec. Zametli!

A vzpomeňte si na jiný skandál, s opravdovým ruským vlastencem. Pracovník amerického velvyslanectví mu ze svého pracovního telefonu zavolal na jeho pracovní telefon a povídá mu: „Já tady pročítám váš spis, a když se dohodneme a vy se dáte k nám, tak z vás rychle uděláme generála FSB a budete pracovat na nás!“ A v průběhu tohoto verbování ho zatkli, toho Američana. Nu, a potom v tichosti všichni odjeli. Došlo snad poté k nějakému vytřídění? FSB snad začala pracovat? Jak ta FSB pracuje, jak dobře slouží vlasti, když všichni, koho bylo v této souvislosti zapotřebí zatknout a uvěznit v klidu odjeli do zahraničí?

Všem byly poskytnuty volné koridory. Jiní nesmí letět do zahraničí, kvůli jakési kopějkové pokutě a tihle měli tři sta tisíc dluhů u bank a nic se nedělo, nikdo je na hranicích nezadržel. Odjeli a dále tam agitují proti Rusku. A nechte si ty řeči, že se jednalo o speciální operaci, že někoho museli pustit. Praxe ukazuje, že se nejedná o žádné speciální operace, že je tím zakrývána protistátní činnost na přípravě státního převratu v Rusku a přinejmenším polovina FSB se toho účastní! A druhá polovina se s vyplazeným jazykem honí v ulicích za různými zrádci.

Takže FSB není jednotná! Jsou tam vlastenci! Jsou tam lidé, kteří Rusku slouží, ale jsou tam i takoví, jejichž duchovní rodiče a spolubratři pořádali ty divoké jízdy, kteří přišli do FSB kvůli tomu, aby vybírali výpalné a odebírali byznys, aby zastřešovali svůj byznys a silou odebírali cizí. Aby přes své obchody legalizovali to, co potřebuje armáda a mnoho dalšího.

Ta mobilizace by nebyla potřebná, jednoduše by nebyla vůbec potřebná, kdyby tu nebylo jedno ALE, které spočívá v tom, že tu byla absolutní sabotáž zajištění, zákonodárného zajištění činnosti ruských ozbrojených sil v průběhu speciální vojenské operace. Absolutně to sabotovali! Nejenže nebyl vyčleněn dostatek vojáků, ale nebyla zajištěna ani činnost při zakládání vojensko-civilních organizací, tedy správ. Jak je možné, že diverzně-výzvědné skupiny z Ukrajiny pronikají na dané území, jsou ozbrojené a zabíjejí ty, kteří spolupracují s naší ruskou armádou a tyto lidi, kteří s naší armádou spolupracují a nastolují normální řád na osvobozených územích, není dokonce možné ani vyzbrojit!

Převážet přes hranice drony je zakázáno, všechno je zakázáno! Proto bylo nutno tu situaci v základu zvrátit! A za této situaci, která se zásadně musela změnit, už bylo zapotřebí provést tu mobilizaci. A k čemu byla především potřebná?! Dovedete si představit, co by bylo, kdyby Rusko bylo nuceno provést totální mobilizaci? A nyní je to tak, že Rusko bojuje na ukrajinských bojištích, na bojištích speciální vojenské operace se souhrnným Západem! S celou jeho ekonomickou a vojensko-politickou mocí. Už to nejsou jen ukrajinská vojska, která nám čelí! Ale třeba ty systémy HIMARS mají obsluhu plně z řad NATO. Hlavní rádiové vysílání na vyšší velitelské úrovni se vede výlučně v angličtině. Přičemž, jak říkají, výlučně nositeli jazyka. A to i směrem k nižším úrovním, až k družstvům se teď používá angličtina, která je v rádiovém vysílání dominantní. To znamená, že dokonce i ukrajinským jednotkám velí anglicky mluvící velitelé.

Takže co odhalila ta částečná mobilizace? Odhalila vlasovskou skupinu, která se usadila na ministerstvu obrany a v generálním štábu a byla odpovědná za provedení mobilizace. A nyní je ten správný čas, aby FSB a další orgány činné v trestním řízení obrátily svou plnou pozornost na práci těchto odvodových úřadů a jejich pracovníky! Aby se vyladil mobilizační systém, aby až nastoupí čas, fungoval jako hodinky. Ta současná mobilizace byla cvičná, proto také bylo zapotřebí ji provést. Protože jinak tu máme zcela postačující kontingent dobrovolníků. A jestliže správně naladíme organizaci příjmu dobrovolníků, tak jejich zdroj bude fakticky nevyčerpatelný.

A vůbec, u nás se banky, prý na základě okřiknutí ze strany centrální banky, rozhodly: „Tak dobře, když na tom tak trváte, tak my jim ty úvěry zmrazíme…“ Ti hajzlíci, kteří parazitují na práci lidí, aniž by cokoliv produkovali. Bankovní lichvářský úrok je okrádání těch, kteří pracují! Nejednou jsem o tom mluvil. Oni říkají: „Zatímco se teď bavíme po restauracích, a žijeme si z peněz, které jsme ti ukradli, tak běž a zajisti nám mír. A až se vrátíš, tak nám všechny ty úroky pěkně zaplatíš a zatím ti zařídíme ty prázdniny.“

Co je to za hnus? Všechny hypotéky, všechny úvěry všech, kteří bojují na bojišti speciální vojenské operace, musí být bezpodmínečně smazány, jednoduše smazány! Ty banky kvůli tomu vůbec nezchudnou, ty si toho ani nepovšimnou. Jenže pro ně je to princip, protože to jsou zloději! Nikdy nepracovali! Parazitují na cizí práci. A že by je měli odepsat? To ať raději padne stát, než aby pro něj tito zloději hnuli prstem.

Ukrajinští oligarchové se všichni účastní na tom, aby zajišťovali vše potřebné ukrajinské ozbrojené sebrance, těm ukrajinským ozbrojeným formacím a co naši oligarchové? Ti rossionští? Ani jeden nedal ani kopějku! Nic nedali, vůbec nic. Jen si vzpomeňte, co o tom napsal Prigožin: „Dejte alespoň něco státu, který okrádáte! Nikdy jste nic nedali a nikdo z vás si své bohatství nevydělal. Všechno jste ukradli! Bylo vám to přiděleno Američany, kteří v Čubajsově úřadu určovali, kdo bude jakým oligarchou! Nikdo z vás si ten majetek nevydělal! Rozkrádáte národní majetek, okrádáte lidi!“

A proč nedávají? Protože doufají, že se vrátí páníček, a potom budou dál okrádat Rusko, bude je k tomu zase potřebovat. Jenže nebude! Ale oni to nechápou! Neslyší, jak jim páníček říká: „To je konec. Teď vás už zničíme všechny! Protože nastal čas. Tenkrát jsme vás potřebovali, protože v devadesátkách se nám nepodařilo vypořádat se s Ruskem. Proto jsme potřebovali vás, oligarchy! Berany, kteří budou likvidovat vlastní stát. Ale teď už ne.“ Teď už ta otázka stojí tak, že zůstane jen jeden, buď západní svět nebo ruský svět! Buď bude globalizace probíhat podle jednoho projektu, nebo podle toho druhého. Buď bude dominovat západní svět a všechny ostatní budou devastované kolonie nebo ruský svět, kde si každý národ najde své místo v jednotné rodině národů, kde se bude rozvíjet jeho kultura a nezmizí.

Jenže s přáním posloužit svému americkému páníčkovi a vůbec Západu zorganizovali totální sabotáž. Takže byl nutný tah koněm. A proto bylo nutné urychleně provést referendum na osvobozených územích, v Luhanské a Doněcké republice. Protože kvůli zákonům není možné zabezpečovat provedení speciální vojenské operace. Zkuste pomoci armádě, třeba provézt přes celnici drony! Není to možné, je to jiný stát. A jakmile se ta území stanou územím Ruska, tak ta celnice odpadne sama o sobě a armádě bude možné pomáhat přímo, bez všech těch nesnází. A takových věcí je spousta.

Ale to vyvolává otázku o budoucnosti Ukrajiny. Pravidlo Dostatečně všeobecné teorie řízení. Při dosahování cíle se nekorigují jen způsoby jeho dosahování, někdy dochází ke korekci samotného cíle. Takže když… Nu, například letí pilot a potřebuje sestřelit nějaký letící objekt. Je jich… Nu, třeba jen jeden. Jednak letí podle toho, jak proti němu zasahuje protiletecká obrana nepřítele,

podle aktuálního počasí, je toho hodně, co jeho let ovlivňuje. A tak neustále podle okolností koriguje způsob dosažení cíle. Řídí letadlo. A když se přiblíží k cíli, tak najednou uvidí, že ten cíl, ke kterému letěl, je falešný, je to jeho imitace a skutečný cíl je tedy někde jinde. Takže nespotřebuje raketu na tento falešný cíl a letí dál, aby sestřelil ten skutečný cíl.

V dané situaci se musíme rozhodnout, co bylo pro Rusko cílem. Pro Rusko tím konečným cílem v rámci ruského světa bezesporu byl návrat celé Ukrajiny k Rusku, k velkému Rusku. Ale průběžným cílem bylo vytvoření takového státu, který by se nějakou dobu ustaloval a zlikvidoval v sobě veškerou tu banderovskou pakáž. To byl průběžný cíl. Kvůli dějinám Ukrajiny často vyčítají bolševikům: „Proč tenkrát ten Donbas připojili k Ukrajině? Takoví byli špatní ti bolševici!“ Čteme první díl Válka, Stát, Bolševismus...

Bývají takové epochy, kdy řízení končí tam, kam dosáhne ostří tvého meče, obrazně řečeno. Tím se vysvětluje existence 39ti německých států v 19. století, dokud je nespojil Bismarck. A v našich dějinách máme období občanské války, kdy bylo na území Ruského impéria vytvořeno ohromné množství různých republik, a to včetně Doněcko-krivorožské republiky. Takže každý se zmocnil menšího objektu, nakolik vystačil potenciál jeho ideologie, aby toto území dokázal uřídit. A až po vytvoření jednotného státu bylo zapotřebí, tedy přesněji vznikla možnost znovu všechny ty republiky zlikvidovat a vytvořit jednotný stát, po občanské válce.

Ale jen si vzpomeňte, že i poté, kdy u nás zdánlivě občanská válka skončila evakuací wrangelovských vojsk z Krymu, stále ještě existovala Dálně-východní republika. A mnohé horké hlavy říkaly: „Musíme ji rychle zařadit do sestavy Ruska.“ Jenže Rusko tehdy nebylo ve stavu, aby pojalo tuto republiku do své sestavy, aniž by riskovalo vstoupit do rozsáhlé konfrontace s Japonskem a dalšími státy. Mohli jsme to území Dálně-východní republiky… Celého Ruska se interventi zmocnit nemohli. Ale toto území Dálně-východní republiky by odtrhnout od Ruska mohli, kdyby byla politická linie zvolena špatně. A proto dokud to bylo nutné, tak centrální vedení manévrovalo. Dokud nevznikla situace, kdy mohli jedním výpadem vytlačit interventy a začlenit tuto Dálně-východní republiku do sestavy jednotného Ruska.

Takové momenty v politice existují. Uvedl jsem příklad z ruských dějin. A aby úplně nepřišli o Ukrajinu, museli ji něčím udržet, a udržet ji mohli jen pomocí Donbasu. Jinak by nepřátelé byli až u Kyjeva. Jen si vzpomeňte, jak vypadala sovětská republika. Západní Ukrajina a západní Bělorusko byly do roku 1939 součástí Polska. A mohli jsme přijít o víc. Ale dokonce i v okamžiku, kdy došlo k obnovení územní celistvosti, někdo musel držet tu ideologickou laťku jednotného státu, musela to být nějaká síla! Nebyli to přece bolševici, kdo si vymyslel tu hru „Právo národů na sebeurčení“, až k úplnému odtržení. A kdo to vypracoval? Proč asi tak všechny nitky této teorie směřují do Londýna? Už v 19. století k takovým spolkům jako We, Circle, takzvaná Milnerova školka, ale ta až později. Což byla mimochodem všechno jedna organizace.

Takže bylo nutné Ukrajinu udržet různými způsoby, těmi politickými a vojenskými jsme je přehrávali a Ukrajinu jsme v sestavě Ruska, Sovětského svazu dokázali udržet tímto způsobem. To přece neznamená, že ta ostatní území jsou nyní ztracena. U nás neustále vykládají: „Tolik let je tam zpracovávali. Pro nás jsou ztracení!“ A jak jsi na tom ty? S takovým názory jsi slaboch. A pokud to tak není, musíš uplatňovat vlastní politiku. Ruští kozáci, ruští mužici šli na Dálný východ a přicházeli tam k různým národům, přinášeli jim tam ruskou kulturu státního řízení. Ty národy to viděly a řekly si: „To je dobré, připojíme se k bílému carovi.“ Takto se poskládalo celé území Ruska.

A tihle nám navrhují, abychom přímo Rusy ponechali jejich osudu, ty Rusy ze západní Ukrajiny, které ze strany Západu terorizují už několik století a vyrábějí tam z Rusů Ne-Rusy, ne-lidi, banderovce/benderovce z nich dělají. Jak je možné nazvat takové lidi, kteří říkají: „To území je nám k ničemu, protože ti lidé jsou nám cizí. Nejsou to naši, mají jinou kulturu.“ A co kultura Kalmyků, kultura Burjatů, kultura Tuvinců, ta snad byla stejná jako ruská kultura? Nezachovaly si snad doposud svou národní svébytnost? Tam si ta kultura zachovala mnoho z ruské kultury a oni vykládají: „Ne, to není nic, co bychom chtěli. A bolševici byli pěkní zmetci!“ Ten, kdo nadává bolševikům, se okamžitě řadí mezi ty, kteří vystupují proti zájmům Ruska. Bolševiky nenávidí za to, že Rusko zachránili.

V kataklyzmatu na začátku 20. století, kdy všichni řekli, že Rusko už nikdo nezachrání, tak jen Lenin vystoupil a řekl: „Taková strana tu je, je tu síla, která Rusko zachrání!“ A všichni se mu svorně smáli, protože bolševici byla jedna z nejméně početných politických stran. Ale právě tato málopočetná strana dokázala dát přes všechny jejich podmínky dohromady všechny, co mohli nějak pomoci a Rusko bylo zachráněno! A to zakořeňování národů a všechny ty věci s jejich osamostatňováním, to byla práce trockistů. Nu dobrá, mluvili jsme o tom nejednou.

Takže tu vzniká otázka. Ti lidé, naše státní orgány nezabezpečily, naše zákonodárné orgány, potřebnou právní úpravu pro provedení speciální vojenské operace. Byl zapotřebí tah koněm. A Putin ho učinil. Ta území vstoupila do sestavy Ruska. Lidé to odhlasují, chtějí se vrátit do Ruska za každou cenu. Chtějí se vrátit! A stanou se součástí Ruska, potom se vyřeší všechno. Při útoku na Rusko tu už veškerou potřebnou právní úpravu máme. A řešit se to může všechno na zcela jiném základu.

To zase vyvolává otázku, co bude s tím mezičlánkem? Je to velice jednoduché. Jak to bude s právním nástupnictvím ukrajinské státnosti Luhanské a Doněcké republiky? Je to velice jednoduché. Jen si to vezměte, je to jednoduché. Na Ukrajině došlo ke státnímu převratu. V hlavním městě Ukrajiny Kyjevě není legitimní vláda, a z toho vyplývá, že právním nástupcem ukrajinské státnosti jsou jen ty subjekty Ukrajiny, které nepodpořily státní převrat a násilnou výměnu moci. Těmi fakticky jsou Luhanská a Doněcká republika. A tyto republiky nyní vstupují do sestavy Ruska.

Z toho vyplývá jednoduchá věc, že celá Ukrajina se stává součástí Ruska. A referendum v Záporožské a Chersonské oblasti bylo už jakoby přebytečným prvkem. Byla to přebytečná hra na demokracii. Mohlo se to provést později, ale provádějí ho teď z politických příčin. Správně ho provádějí. Aby ukázali, že dokonce i pod létajícími bombami a raketami si lidé volí svobodu, že volí suverenitu! Že nechtějí být lokaji zahraničních pánů!

Ale ten problém je jinde. Za všech variant jsou těmi právními nástupci ukrajinské státnosti Luhanská a Doněcká republika, a tím že se staly součástí Ruska, vedou s sebou celý zbytek Ukrajiny až k jejím západním hranicím do sestavy Ruska. A tato otázka nepodléhá žádné diskusi. O této otázce se může diskutovat a jednat o ní jen za podmínky, že uznáváme, že na Ukrajině je nějaká státní moc v Kyjevě. A pokud pevně stojíme za tím, co řekl gosudar, že jejich moc byla založena na státním převratu a za tím, že u nás soud rozhodl, že tam k tomu státnímu převratu došlo, tak je rozhodnuto.

Dva subjekty, které se staly právními nástupci ukrajinské státnosti, Luhanská a Doněcká republika se stávají součástí Ruska, a to nás zbavuje budoucího problému, abychom řešili, v jaké podobě bude dále existovat Ukrajina. Protože Luhanská a Doněcká republika jsou fakticky různými ideologickými projekty. Jejich přičlenění k Rusku tuto otázku řeší, protože tak spadají pod celostátní, všeruskou úroveň, stejně jako v případě veškerého zbylého území Ukrajiny. A otázka toho, jak budou řízena další území Ruska, ta bývalá území Ukrajiny, která mimochodem moc dohod s Ruskem nepodepsala s ohledem na delimitaci hranic a tak dále. Oni mimochodem už dávno přišli o svou subjektnost dokonce i v podobě státu, státnosti. Referendum v Luhanské a Doněcké republice tuto otázku zcela řeší.

Fakta, to jsou konkrétní fakta. Pro někoho, pro Západ je státní převrat správný. U nich to z nějakého důvodu možné není, tam si ještě hrají na demokracii, ale pokud se nějaký jejich čubčí syn dostane na Ukrajině k moci v důsledku státního převratu, tak je to OK! Jenže lidé to za správné nepovažují. Nyní je na Ukrajině nacistický teror, jednoduše teror, a to na všech územích, včetně západní Ukrajiny. Západní Ukrajina před tím terorem mávala rudou vlajkou, pochodovala se svatojiřskou stuhou. Všechno tam bylo normální, je třeba ty lidi osvobodit od nacismu. Uvedu konkrétní příklad, vzpomeňte si, jak bylo osvobozeno Německo od nacismu, a jak vypadala NDR? Jaký to byl skvělý stát!

Lidem je třeba umožnit žít lidsky, potom se ten západní vliv rozplyne. Ale pokud se před ním skláníte a myslíte si, že je třeba něco oddělit, tak nikdy nedokážete vybudovat nic, nemluvě o státu, protože jste se hned na začátku vzdali a sklonili hlavu před protivníkem. „Oni to dokážou!“ A co tobě brání, abys také mohl a dělal to tak, jak je zapotřebí? Zatímco v obyčejné válce vítězí ten, kdo má lepší pušku, obrazně řečeno, a kdo ji lépe umí používat, tak v informační, ideologické válce vítězí ten, kdo má lepší informace a ideologii a kdo je lépe umí používat. Osvojujte si nové informace, naučte se je používat a budete vítězit. A ty nové informace, které jsou schopné přinést Rusku vítězství, tu jsou a už dokazují svou funkčnost více než třicet let, je to Koncepce sociální bezpečnosti,

Osvojujte si ji a bojujte za ruskou suverenitu! Bojujte za osvobození Ruska a všech ruských území. Za obnovení územní celistvosti Ruska, Velkého Ruska, včetně všech těch republik bez suverenity, které nyní jednoduše degradují a sténají pod útlakem svých elitářů. Bajů, kteří chtějí sloužit zahraničnímu pánovi a vlastní národ je jim ukradený. Musíme ty lidi osvobodit, ale se znalostmi, jak se to dělá. Takže se nic tak zvláštního neděje, co by se nedalo vyřešit. Ale tohle si přece uvědomují i nepřátelé. Nepřátelé našeho Ruska si tohle všechno uvědomují. Putin říká: „My použijeme veškerý arzenál prostředků pro obranu Ruska.“ Zdálo by se, že by se měl svět vyděsit, a pochopit, že stojíme na prahu… To už ani není práh jaderné války, už to není ani konfrontace, jako byla Karibská krize, které se všichni tak lekli. Už dávno visíme jen na tenoulinkém vlásečku!

A kdo to sem dovedl? Západ, který neustále zvyšoval sázky. A proč přivedl celý svět až sem? Protože vidí chování naší rossionské „elity“, která neustále zaprodává zájmy Ruska. A zde je zajímavá ta výměna. Je nutné se podívat, jak ta výměna vypadala. To první a nejdůležitější, my vedeme speciální vojenskou operaci a nezávisle na tom, zda se ta bývalá ukrajinská území přičlení k Rusku nebo ne, tak ta speciální vojenská operace bude trvat. Tenkrát v Čečensku to také byla speciální vojenská operace, kde jsme bojovali proti mezinárodnímu terorismu. Nyní s ním bojujeme na ukrajinském území. A i když to lidé nazývají válkou, tak terminologicky i politicky je to speciální vojenská operace. A začlenění ukrajinských oblastí do Ruska její podstatu nemění, jen to ještě více zdůrazní, že nyní bojujeme s mezinárodním terorismem na svém území.

A zde je v podstatě stejně jako ve válce velice důležité, aby všichni vojáci a velitelé věděli, že na ně jejich vlast nezapomíná a neopustí je. Příliš často toto kapitalistické zřízení Ruska opouštělo ruské vlastence jen tak, jako nepotřebné, jako použitý materiál, když pro něj něco udělali. Všude to bylo jako za Gorbačova. Vilnius poslal speciální jednotky, a potom oficiálně prohlásil: „My nikam nikoho neposílali.“ Nebo ve vztahu k vojákům bojujícím v Afghánistánu: „My vás tam neposílali!“ a bylo. "Vy jste za vlast bojovali a my ji drancujeme."

A za těchto podmínek musí vědět, že vlast stojí za každým vojákem i velitelem. Dostat odtamtud naše zajatce, to je správné! To je správné! A jaký byl přitom výměnný kurs, nehraje žádnou roli, a to tím spíše, že nyní na základě dohod, na základě podmínek té výměny, musí Erdogan u sebe internovat všechny vyměněné. A až Rusko obnoví svou územní celistvost a celá Ukrajina se stane součástí Ruska, budeme dál pracovat ve vztahu k těm lidem. To je jeden aspekt. Ale je tu i druhý aspekt. Jak vůbec ta jednání probíhala. A není to o tom, že by to nemělo být v tichosti, to ne, já mluvím o tom aspektu, o kterém se dozvěděli lidé.

Napřed nás informovali, že bude vyměněno 87 lidí, našich vojáků a důstojníků, a potom nám jich vydali 55 a řekli, že zbylých 32 až někdy později… Co to má být za výměnu, jestli to tak bylo? Oni tam snad jsou jako na dovolené? Ukrajinci, banderovci jsou poctiví lidé a nemučí zajatce? Co to má být, ponechat ty lidi tam?! A přitom pouštět z rukou trumfy, zcela jasné trumfy? Například těch 10 zahraničních žoldáků, kteří, jak se ukazuje, nebyli žádnými žoldáky. Jak mohli ponechat těch 32 lidí tam?! „Ukrajinci jsou přece poctiví, oni je tam nemučí a řekli, že někdy později nám je vydají.“

Já si přeji, aby to byla lež, aby to tak nebylo. Ale potom je třeba vysvětlit proč 87, a potom 55! Kde je těch zbylých 32?! A když se ptáme, kde je těch 32 lidí, tak to vyvolává otázku, za jakých podmínek proběhla tato výměna? Zda si tak někdo neřešil své konjunkturní úkoly? Své kořistnické zájmy?! Aby mu například odblokovali účet v bance?! A on zase zaprodal Rusko! Máme totiž takovou „elitu“, která Rusko zrazuje. Třeba tou cílenou akcí, kdy prohlašujeme něco o červených čarách: „Když uděláte tohle, tak zaútočíme na řídící centra, na klíčové body!“ A oni to dělají a my ničím neodpovídáme! My zase vymezíme červenou čáru, oni ji opět překročí a zase nic neuděláme. Zase ji vyznačíme, zase ji překročí a my nic. Kam si zastrčili jazyk o těch svinstvech, která provádějí ty tři pobaltské vymiráty s památníky našim osvoboditelům?! Státní duma nenašla dostatek síly, aby v tomto ohledu prohlásila něco, co by dávalo smysl! To přece není nic natolik významného!

A ta situace se Státní dumou vyvolává ještě jednu otázku. Šest poslanců odešlo ze Státní dumy na ukrajinské bojiště. Můžeme se tedy domnívat, že tam riskovat svůj život, nebudou-li si samozřejmě hrát na vojáka někde v týlu, odešli lidé oddaní své vlasti. A takových je ve Státní dumě velice málo! Katastrofálně málo. Pokud jich napočítáte 50, těch ruských vlastenců, bude to zázrak! Všechno ostatní je neřádstvo, zmetci, kteří jsou připraveni zradit stát! A místo toho, aby dávali zabrat těmto zrádcům ve Státní dumě, kde je jejich bojová fronta! Tam musí brát ty zmetky pod krkem a nutit pracovat na zájmy Ruska a ne našich nepřátel, jak to Státní duma udělala ve vztahu k jednání těch třech pobaltských vymirátů. Já ty vlastence chápu. Oni tam zasedají, zasedají a nic z toho! A tak si řekli: "Raději půjdu válčit, než tady sedět s těmi zmetky." Jenže ve výsledku tak těm zmetkům osvobozují pole, uvolňují ruce!

Putin řekl, že on neblufuje. Oni ho citovali, že použijeme jaderné zbraně, strategické. A všichni odborníci si uvědomují, že nám to Západ nevěří! Jednoduše nám to nevěří! Dokonce i Borrell řekl, že Putin neblufuje. Ale Západ nám to nevěří a neustále zvyšuje sázky, protože nám to nevěří! A také nám to neuvěří, dokud my, dokud my nebudeme rozhodní alespoň při vedení speciální vojenské operace. Vysvětlete mi, jak je možné vést válku, aniž bychom svému protivníkovi likvidovali týl? Ukrajina střílí po Belgorodské a Kurské oblasti. Útočí tam, kam dosáhne. My jsme schopní absolutně jim dezorganizovat týl, těm ukrajinským ozbrojeným formacím, té ukrajinské ozbrojené sebrance, tomu mezinárodnímu terorismu, jsme schopní dezorganizovat jim týl, ale ani jedna raketa tam neletí!

Vzpomeňte si, jak to vypadalo na začátku speciální vojenské operace, když postupovali správně. Kdy jsme v jediném okamžiku odrovnali 1000 žoldáků na Javorovském polygonu, a byly mnohé další operace. Oni se poschovávali do škvír a fňukali. Vysílali z bunkrů, báli se a všechno se jim sypalo a teď to všechno zase staví na nohy, jejich státní řízení se obnovuje, obnovují svoji protileteckou obranu. Úplně všechno a jejich týly jsou ponechány v klidu. Proč? Protože je taková dohoda!!! Existuje zcela konkrétní dohoda!!! Na jejímž základě má ruská armáda umírat, pomalu umírat. Nikdy nesmí mít dost sil, aby se jí povedl prudký skok, aby uštědřila strategickou porážku té kyjevské bandě. To právě proto blokovali nábor dobrovolníků na Ukrajinu. To kvůli tomu maří mobilizaci! Aby ruská armáda neměla dost sil vyhrát, aby krvácela, aby bylo vidět, že ruská armáda nemůže vyhrát dokonce ani nad ozbrojenou ukrajinskou sebrankou.

A na této houpačce se na jednu stranu vybíjí ukrajinské obyvatelstvo a na druhé straně kádrová armáda Ruska! Která tam neustále krvácí a nedosahuje velkých strategických vítězství. To je cílem jednání těch odvodových úřadů! Nevidět ten systém, to už musíte být opravdu slepí!!! Vždyť je to zcela očividné! S těmi úředníky je nutné se vypořádat! Je nutné se vypořádat s tím, jak vůbec byla zorganizována tato částečná mobilizace! Přece vidíte, jak schválně rozčilují veškeré obyvatelstvo. Jak zcela cílevědomě armádě nechtějí dodat vojáky potřebných odborností, jaké potřebuje. Místo toho širokým záběrem povolávají samé nepotřebné lidi. Vždyť, jak se říká, vše má svůj pravý čas, a každý má být na svém místě. A když potřebuješ mechanika řidiče a oni ti pošlou kuchaře, nebo houslistu, co to má být?

A Západ vidí, jak nás tady zrazují! Že nás ruská „elita“ zase zaprodává, zrazuje, a nevěří, že tato „elita“ připustí, sebeméně připustí vítězství ruské armády na bojištích speciální vojenské operace. Že všichni ti zmetci zařídí, aby ruská armáda krvácela, že maří mobilizaci a zvyšují napětí ve státě. Dnes u nás došlo ke dvěma teroristickým útokům, ke dvěma teroristickým útokům! V Usť Ilimsku jeden zmetek postřelil odvodového úředníka. Očividně se jednalo o dobrého člověk, když stříleli právě na něj! Jeho úřad pracoval zřejmě správně, když na něj stříleli! Na vlasovce by nestříleli. A nejedná se o žádný exces osamoceného jedince. Je to zcela konkrétní politická akce. Za tímto teroristickým činem stojí konkrétní člověk a organizátor. Byla tím provedena politická akce individuálního teroru proti státní politice! Kdyby to byl osamocený člověk, tak by tak nejednal, takoví lidé jednají zcela jinak. A tohle byl plánovaný útok.

Další takový připravený teroristický čin byl v Iževsku, ve škole číslo 88!!! To byl také jasně naplánovaný teroristický čin! A je třeba dobře vyšetřit, jak a proč se ten terorista sám zabil, protože se také nejedná o žádného osamoceného střelce. Rozhodně nebyl osamocený, šlo o plánovaný teroristický čin provedený na pokyn kurátora. Jak se to dělá? Podívejte se na film Spáči. Vždyť abyste provedli teroristický čin, musí proběhnout předem příprava a někdo potom na konci za ní udělá tu finální tečku.

A západní „elita“ se dívá, jak naše rossionská „elita“ za své bankovní účty, za možnost vycestovat... Nejvíce na ně účinkuje ta sankce, která je připraví o privilegium jezdit na Západ a přičichnout tak k páníčkovu světu. „To privilegium si musíte zasloužit! Zlikvidujte stát!“ A oni poslouchají a likvidují stát všemi jim dostupnými způsoby. A zde se právě ukrývá to nebezpečí, že na Západě mohou dojít k přesvědčení… Zatím jde ještě jen o předpoklady, jistotu nemají. Už jsem o tom mluvil, budou-li sebeméně moci věřit, že Rusko nepodnikne odvetný útok, tak na něj okamžitě zaútočí jadernými zbraněmi, na celé Rusko. A všichni ti zrádci zdechnou, shoří v ohni jaderného požáru! Ano, my se dostaneme do ráje, a oni jednoduše zdechnou, ale to nám to nijak neulehčí.

A abychom se vyhnuli tomuto jadernému požáru, musí stát prodemonstrovat svou rozhodnost. Není nutné kvůli tomu provádět nějaké krkolomné kousky, ale když něco řeknou, tak tomu musí potom dostát. A ještě lépe vůbec neříkat, že červená čára znamená to a to. Jak jsem už říkal, lepší je napřed pohlavek, pěstí do zubů, a potom teprve vysvětlení, že to bylo za překročení červené čáry! Ať všichni pokaždé musí přemýšlet: „Nepřekročím tím tu červenou čáru? Nedostanu za to do zubů?“ Napřed do zubů a potom vysvětlení: „To bylo za tu červenou čáru!“ A ne naopak!!! Takto to nefunguje, už se o tom všichni přesvědčili.

Tak proč tato prohlášení dělají? To prohlášení… Zacharova přece nemůže sama za sebe mluvit o takových červených čarách. To znamená, že jí někdo tuto červenou čáru poručil ohlásit. A to znamená, že určité mocenské „elity“ tím říkají: „Pojďte střílet raketami s dlouhým doletem po Kurské jaderné elektrárně. Žádná odveta nebude, my to zaručujeme! Stejně jako jsme vám zaručili beztrestnost útoků proti Belgorodu, Záporožské JE i ty další.“ To je to, oč jde. Kdybychom pořádně projevili svou rozhodnost, tak by je to zastavilo, neriskovali by. Jestliže projevíme rozhodnost na bojištích speciální vojenské operace, tak pochopí, že to skutečně není žádný bluf. Teď si pořád myslí: „A kdo by to z Putinova okolí mohl udělat? Vždyť jsou to fakticky všechno naši lidé!“ Jen z těch řečí Peskova vyplývá, že úplně všichni. Vzpomínáte, jak jednou Putin řekl: „Peskov někdy mele tak, že jen sedím a přemýšlím, KDO mu NAŘÍDIL tohle říci?“

Ta situace je taková, s takovým týlem jsme vstoupili do války. Chceme-li přežít, musí následovat rozhodné kroky naší armády po ukončení referend a přičlenění území osvobozených od nacismu k Rusku, a také při přípravě potřebných kádrových rezerv. Zatím armáda prostě nemá dost zdrojů, aby mohla nanést strategickou porážku. Ale útočit na týly je možné už teď! A je otázkou, proč se to nedělá! Buď je to nějaký strategický plán, nebo něčí konkrétní zrada, budoucnost to ukáže. A já opakuji, že Rusko od jaderného útoku proti němu dělí jen tenounký vláseček. Může k tomu dojít kdykoliv, jakmile nabydou byť i tu nejmenší jistotu… Ano, jistotu. Neustále na to sázejí, myslí si: „Všechno běží jako na drátkách, blížíme se k tomu.“ Ale stále nemají tu jistotu. Borrell říká: „Putin neblufuje, má něco v ruce. A když zaútočíme předčasně, můžeme se také dočkat odvety.“ To je to, o čem mluví Borrell. Ne o tom, že Rusko nemá být zničeno. Oni si to teď musí ujasnit, ale nebudou to dělat dlouho, nijak dlouho!

Takže máme jen krátkou časovou mezeru, buď předvedeme své možnosti a svou rozhodnost, nebo nebudeme. A v tomto všem velkou roli hraje chování veškerého ruského obyvatelstva. Musíme zajistit spolehlivý týl naší armádě! Musíme odhalovat a poukazovat na jednání všech zrádců naší vlastí. Musíme podporovat naše dobrovolníky. Musíme podporovat naši ekonomiku. Nesmíme jim umožnit, aby tu něco ničili. Jen se podívejte, jaký Siluanov s Nabiullinovou vypracovali nový rozpočet! Napřed všechny naše příjmy, prý aby nevyvolali inflaci, na základě rozpočtového pravidla opět dají na záchranu dolarů, a potom v důsledku toho, že nebude čím financovat rozvoj ekonomiky, budeme vyrovnávat deficitní rozpočet a omezovat i vysoce technologická odvětví, a v první řadě vojensko-průmyslový komplex.

A ti poslanci to stoprocentně zase odhlasují! Odhlasují to! Protože je tam čtyři sta ničemných zmetků nenávidějících Rusko, kteří jen sní o tom, jak budou sloužit svému zaoceánskému páníčkovi a lízat mu zadek. V tom spočívá celý smysl jejich života. inak si svůj život představit nedokážou. Nenávidí Rusko za to, že odmítáme zdechnout na příkaz jejich páníčka. Tak taková je ta situace a aby se to nestalo, musíme dobře vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy a vědět, jak si počínat na svém konkrétním místě.

Stále píší: „Napovězte to a to!“ Já vám to napovím se svou mírou chápání a vy uděláte jeden krok, čímž změníte situaci, a potom se budete muset rozhodnout, jak dál. A když nevíte, jak ten následující krok udělat, tak se pravděpodobnostně předurčeně dopustíte chyby. Aby to tak nebylo, musíte sami vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, a potom dokážete ubránit zájmy své i své rodiny. Dokážete ovlivňovat všechny procesy, ale jen díky SVÝM znalostem! My vám tyto znalosti poskytli. Práce vnitřního prediktoru SSSR, to jsou znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů, čtěte je, osvojujte si je, stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny! A mně už nezbývá než se s vámi rozloučit a popřát vám jen to nejlepší, štěstí a mírové nebe nad hlavou!

Do příštích setkání!


An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙