Probíhá připojení k serveru. Prosím, počkejte.

Nedaří se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Nepodařilo se obnovit spojení se serverem. Načtěte stránku znovu k obnovení spojení. Načíst stránku znovu lze i stiskem klávesy F5.

Otázka - Odpověď z 30.8.2021

Datum: 30.8.2021 | Autor: Pjakin Valerij Viktorovič | Značky: Otázka - Odpověď | Jazyky: Český

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 30.08.2021. Opět tu máme téma Afghánistánu.

Ano, to je teď na dlouho.

A konkrétně Alexandr se ptá: Je podivné, že u vás není ani jedna otázka, má na mysli na webu, na ty teroristické útoky v Kábulu. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím, s jakým cílem byly provedeny. A jak vešlo ve známost, tak po tom teroristickém útoku, Američané... Kvůli kterému zahynulo více než 200 lidí, včetně třinácti amerických vojáků, Američané provedli odvetný útok. A podle informací TASS počet obětí tohoto raketového útoku amerického letectva v Kábulu vzrostl na 12. Mezi oběťmi je sedm dětí!!! Valeriji Viktoroviči, co to všechno znamená? Ty výbuchy. Jak zapadají do globální politiky?

No skutečně, úvahy o tom, že se takový teroristický útok odehrál a že za něj… Mám na mysli to kábulské letiště, a že odpovědnost za něj na sebe vzal ISIL, fakticky se to nehodnotí jako jeden z řídících kroků. Ale vždyť pokaždé… Pokud v politice k něčemu dojde, znamená to, že to někdo potřeboval. Pokud je takový teroristický čin proveden, jsou pro někoho žádoucí nějaké jeho důsledky. A kdo to může být? Nu, nám říkají, že tu máme bílé neviňátko Tálibán a zlý, špatný ISIL.

Ještě jednou opakuji, nenechte se mýlit těmi řečmi o bílém neviňátku Tálibánu. Obzvláště na východě a v centrální Asii… Mám na mysli východ ze západního pohledu, Francie a Velké Británie. To, co je pro nás Střední Asií a to, co je celou centrální Asií, to je ten východ. Proto ten zavedený pojem, na východě. Stálé dohadování, takové ty sladké řečičky, přesvědčování, jaké jsem bílé neviňátko… To je na východě obvyklá věc. Porušit dohodu je také obvyklá věc. Zcela obvyklá.

Co se týče Afghánistánu a Tálibů, tak jejich situace je nyní prostě katastrofální. Je to totiž tak, že Afghánistán nebyl dobyt proto, že by to nebylo možné, ale proto, že… Většina Paštunů žije v severním Pákistánu, v Afghánistánu jich je méně. Afghánistán je fakticky takovým průchozím územím Velké hedvábné stezky. Je to území osídlené různými národy, vypadá jako deka sešitá z odstřižků, kde se státnost jako taková fakticky nezformovala. Afghánistán nebyl začleněn do britského indického impéria, protože už to nezvládali, neměli na to dost sil, aby převzali území Afghánistánu pořádně pod svou kontrolu stejně jako celé území Hindustánu.

Ruské impérium také nedokázalo vzít Afghánistán pod své řízení. Největších chyb ve státním řízení se v tomto ohledu dopustil Alexandr II. Alexandr III. se přes všechny své pozitivní kvality v globální politice nevyznal, přesto toho takříkajíc pro upevnění Ruska udělal mnoho. Některé věci také prošvihnul, ale Alexandr II. toho prošvihnul velmi mnoho. Takže tam vzniklo určité území... Trochu předběhnu a řeknu rovnou, že otázka vzniku států, formování některých trpasličích států a proč některé z nich obstály a jiné ne, tyto otázky jsou objasněny v práci o státě vydané v sérii O světě křivých zrcadel.

A co je velmi důležité? Ta třetí práce, která se nazývá Válka, nejen doplňuje tu práci stát, je její součástí. Mnohé věci o státu související s válkou jsou tak či onak v té práci o státě, a něco z toho, co se dotýká i státu, je více rozvinuto v té práci o válce. Proto je tam v té práci o válce poznámka, že je třeba si ji přečíst v návaznosti na tu práci o státu, jsou to dvě související práce, které se vzájemně doplňují. Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. To pořadí není náhodné, neboť napřed je zapotřebí zmocnit se těch energetických zdrojů, a dále je válka vedena s cílem zmocnit se přírodních zdrojů… Neboť bez těch energetických zdrojů by se nedalo v té válce pokračovat. Přírodní zdroje jsou cílem té války. A lidské zdroje až podle zbytkového principu, protože v každé válce lidé umírají.

A toho všeho lze dosáhnout, jak obvyklou válkou, tak také metodami kulturní spolupráce. A přijde-li řeč na Velkou hru, tak ta byla popsána prakticky ze všech stran, ale to, že se ve své podstatě jedná o válku, nebylo odhaleno nikde. A pokud se seznámíte s materiálem, který je vyložen ve třetí části té série O světě křivých zrcadel o válce, tak se tyto věci vyjasní. Jak vznikají takové státy jako Afghánistán, v čem spočívala ta Válka stínů aneb Velká hra a jak vůbec probíhá státní řízení a zmocňování se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů, různými způsoby. Není to jen tak, že se jedna armáda sebere dobývat jiný stát a ten se jí brání, té agresi.

Takže ta situace okolo Afghánistánu se poskládala právě takto, že z různých příčin ani jeden ze subjektů uplatňujících svou státní politiku, toto území nedokázal začlenit. Takže tam vznikla kvazi-státnost, která se tak či onak nějak rozvíjela. Jediný stát, který byl na území Afghánistánu více méně funkční, byl ten stát v čele s Nadžíbulláhem. Říkají, že se zhroutil a tak dále, enže proč se zhroutil? Zhroutil se proto, že Rusko, které už bylo samo plně okupované, že ruská loutková vláda v čele s prezidentem Jelcinem a předsedou vlády Gajdarem splnila příkaz USA a Nadžíbulláhovi nic nedodávala. A to byl konec, nic mu nedali a zároveň byly všechny ty různé extrémistické skupiny po zuby vyzbrojeny, vybaveny vším potřebným, a ty tu státní moc svrhly.

Přesto se Nadžíbulláh udržel ještě tři roky a udržel by se déle, kdyby… Tedy přesněji, ne že by se udržel déle, vybudoval by plnohodnotný stát, kdyby měl technické zásobování, protože v Afghánistánu nic není, je to zemědělský stát. Kdyby tedy Nadžíbulláha nepřipravili o technické zásobování… A v daném případě ho prostě připravili o pohonné hmoty. Nejenže mu nedali zbraně, prostě mu nedali pohonné hmoty. Takže tanky, obrněné transportéry a auta se všechny zastavily a Tálibové, různí ti Tálibové vše měli. Měli všechno, Západ je plně zásoboval. A proč by ten jeho stát obstál? Je to totiž tak, že když SSSR vstoupil do Afghánistánu, tak tam začal budovat stát, normální stát. A pro tento normální stát byly stavěny hydroelektrárny, průmyslové podniky, obytné domy, nemocnice, školy… To vše se tam stavělo! Jednalo se o tvůrčí práci.

A v čem spočíval problém? Problém byl v instruktorech ÚV KSSS, kteří tam přijeli a pokoušeli se přeformátovat kulturu národa. Ale takhle to bolševici nedělali. Ti zachovali každou kulturu, řekněme třeba těch středoasijských národů. Do ničeho zásadního nezasahovali. Všechno bylo začleňováno do koncepce řízení a lidé na to přistoupili. Potom ty národy Střední Asie, Kavkazu bojovaly na polích Velké vlastenecké války za svou vlast, protože je nikdo nepřipravoval o jejich kořeny, o jejich kulturu, nikdo je o to nepřipravoval.

A co udělali trockisté z ÚV KSSS pozdního SSSR? Navzdory zkušenostem z trvání Ruska, navzdory zkušenostem z trvání SSSR začali okamžitě přeformátovávat kulturu národa, čímž samozřejmě vyvolávali agresivní odpor. Když odešla sovětská armáda, zůstal tam afghánský stát, neboť společně se sovětskou armádou a ještě přesněji rychleji než ona, odešli ti instruktoři z ÚV KSSS, kteří dokázali jen škodit nic víc. Ti o svou kůži měli velký strach a z Afghánistánu utekli jako první a bylo. Takže zmizel ten dráždivý prvek, který bránil normálnímu formování státu v Afghánistánu, jednoduše zmizel, přičemž zárodek Afghánistánu jako státu už byl vytvořen. A všichni velmi dobře vyhodnotili, že pokud se Nadžíbulláhovi povede udržet, vznikne normální, neutrální a samostatný stát Afghánistán.

Jenže to si globalisté nepřáli, ani mnohým západním státním elitám to nebylo po chuti. Ty přece neustále budují kolonie, koloniální impéria. Takže už jen to pomyšlení, že z bohatství Afghánistánu by mohl mít prospěch afghánský národ, že se naučí ty suroviny zpracovávat a vybuduje si na tomto základě stát, bylo pro ně nepřípustné, něco takového je jim prostě cizí. Oni potřebovali vybít všechny nositele státnosti, která se zrodila díky součinnosti Afghánistánu se Sovětským svazem, a potom díky přítomnosti uskupení sovětských vojsk v Afghánistánu, toho omezeného kontingentu. Tehdy byly zformovány zárodky toho státu, a to opět znehodnotili. Oni potřebovali, aby tam došlo k bratrovražedné válce, aby potom někdo silný, až přijde čas, mohl přijít a využívat bohatství Afghánistánu ve svých cílech, ne v zájmu afghánského národa, ten z toho neměl mít nic.

A aby ti lidé měli alespoň něco, tak je nechali těmi nejbarbarštějšími způsoby těžit alespoň rubíny… Nebo to nebyly rubíny? Tím nejbarbarštějším způsobem těžit drahokamy, prodávat je a nakupovat za to zbraně. A vzájemně se zabíjet, zabíjet, zabíjet... „My potom přijdeme a začneme s normální těžbou. Všechny ty haldy průmyslově zpracujeme a bude.“ Takovým způsobem s nimi jednali.

A proč to všechno vykládám? Ten teroristický útok, ke kterému došlo v Kábulu, je v první řadě zaměřen na absolutní diskreditaci USA v rámci jejich odstavování jako světového četníka. Aby se všechny více méně zformované řídící struktury z místního obyvatelstva kdekoliv po světě začaly odpoutávat od USA a odstřihávat je. Já opakuji, že jak ISIL, tak Tálibán jsou produktem Spojených států, stejně jako ta svržená vláda, která utekla, i ta byla produktem USA. Zrovna tak jako ta afghánská armáda, která se sesypala prakticky bez boje pod tlakem Tálibánu, ta je také produktem USA. Ten problém je jen v tom, že i když je to celková práce USA, tak byly vlastně vytvářeny různé instituce, a přestože to bylo zdánlivě pro jeden stát, mělo to fungovat metodou „rozděl a panuj“. Ale ve skutečnosti to dopadlo tak, že jedny ty nástroje řídí státní elita a ty druhé zase globalisté. Otázkou totiž je, kdo co kde, v jakém okamžiku převzal do svého řízení a tak dále.

Jen si to vezměte, kdo se dostal do čela tálibánské vlády? Prakticky všichni ti, kteří seděli v Guantánamu. Dokážete si představit takovou situaci, kdy máte nějaký objekt pod svou kontrolou a víte, že ten člověk je pro vás nebezpečný z hlediska udržení vaší kontroly nad tím objektem, že je pro vás kriticky nebezpečný. Pustíte ho ze svého vězení? ždyť přece nemůžete mít zájem na tom, aby s velkou nenávistí k vám ten člověk s určitými znalostmi a návyky začal s novou silou organizovat odpor proti vám, proti vaší kontrole toho objektu.

A USA se této „chyby“ dopustily. Vzaly více než osm set lidí z Guantánama, z nichž jich vybraly několik desítek a pustily je. A oni se potom všichni do jednoho ocitli v řadách Tálibánu a začali bojovat proti USA. Jak to? To znamená jen jedno, že ti, kteří si uvědomovali, že tohle dělat je kontraproduktivní, proti tomu nic nezmohli. A ti druzí je pustili kvůli tomu, aby výslovně tato síla, Tálibán, byla připravena v okamžiku, kdy USA budou muset tak či onak z Afghánistánu odejít. Jednoduše je připravili. Může to vypadat jako schizofrenie, jenže je to tak, že každý stát tak či onak řídí dvě, mám na mysli hrubý pohled, dvě klanově korporativní skupiny. Jednou je z toho hrubého pohledu státní elita a tou druhou globální elita, tedy ti, kteří se orientují na nadnárodní řízení.

Ve vztahu k USA to platí v čisté podobě, a také k Velké Británii. A ve vztahu k ostatním státům tam existuje ještě určitý mezičlánek, kdy je nadnárodní řízení vnímáno čistě jako řízení daného státu jiným státem, kterým jsou USA nebo Velká Británie. Kdy je fakticky státní elita těchto států vnímána jako nadnárodní řízení. Takže státní elita má zájem na tom, aby mohla rabovat Afghánistán. A globální elita potřebuje zformovat určitý obraz, určité uspořádání světa, které by umožňovalo zavést takovou zdrojovou spotřebu na planetě Zemi, aby byl prodloužen život civilizace na této planetě co nejdéle. Protože to, jak to funguje doposud, způsobilo, že byla planeta téměř sežrána. Evropa už je celá prázdná, USA jsou prakticky vyčerpány, tu planetu už tak vybílili, že zbyla jen nepřístupná místa.

Do Afghánistánu neměli sílu dosáhnout, tak tam něco zbylo. Rusko nedokázali dostat pod svou kontrolu, tak tam také něco zbylo. Jenže je toho už málo. Samozřejmě, že spolknout Rusko by bylo lepší, jak se jim to jednou povedlo v devadesátých letech, jenže se jim to zatím nedaří. Teď mám na mysli státní elitu. A v Afghánistánu se to zdánlivě dařilo, ale najednou přišly problémy. Tak či onak už jsou podlomeni. Ta přítomnost USA v celém světě vede k tomu, že už nejsou schopny vydržet to napětí z rozmístění svých vojenských základen po celém světě. Budou se muset stáhnout. Naděje, že jejich nástroje v podobě různých teroristických organizací, jako jsou ISIL a další, budou dále pracovat, taje v míře toho, jak se ukazuje, že se tyto nástroje obrací proti nim, proti státní elitě. A aby místní národy ztratily chuť domlouvat se s USA, v jakékoliv podobě, napřed jim ukázali, jak utíkají: „Jen se podívejte! Vy se chytáte podvozku letadla, padáte z něj, chytáte se za křídla. Snažíte se ze všech sil, ale oni na vás kašlou. Ta letadla odlétají poloprázdná. Raději odvážejí pivo! Odvážejí kočičky a pejsky! A na vás kašlou!“

Ukázali jim to? Ukázali. Kdo to zařídil? Ten, kdo věděl… My máme o USA příliš dobré mínění, že jsou to velice schopní organizátoři. Ale globalisté velmi dobře vědí, jaká je reálná organizační schopnost USA. Mají bohaté zkušenosti. A proto věděli, že pokud se do toho nevloží a nedají to do pořádku, tak ten útěk z Afghánistánu bude vypadat úplně stejně jako ten ze Saigonu. A proto také v prvních chvílích ti, kteří to uměli a mohli by zvnějšku udělat na letišti hned pořádek, nechali schválně USA předvést svoji skutečnou tvář. Jak se chovají ke všem těm místním domorodcům. Ať se toho letadla chytají, padají, umírají, podvozek ať je rozmačkává… Aby to tak dopadlo a všem to ukázali.

Potom udělali pořádek, nicméně s odvážením místního obyvatelstva nijak nepospíchají. Hlásí ohromná čísla, kolik prý jich už odvezli. A přitom všichni říkají, že jich nebyli schopní odvézt tolik a tolik... Přitom ten počet odvezených je udáván obrovský. A já se ptám, kam je rozmístili? Kam je rozmístili? Kde jsou ty tábory s tím obrovským počtem lidí, které měli odvézt? Vždyť se snažili dohodnout s různými středoasijskými republikami, s našimi postsovětskými republikami, aby přijali 5, 10 tisíc lidí. A prý jich odvezli stovky… A kde tedy jsou? No a na pozadí toho všeho došlo k teroristickému útoku. A potom jsme se dozvěděli, že přitom teroristickém útoku se o většinu raněných a mrtvých, a jen těch zraněných tam bylo 1 200... Kdo to způsobil? Ukazuje se, že američtí vojáci začali střílet do lidí! „To jsou pomluvy! To by přece američtí vojáci přinášející demokracii nikdy neudělali. Aby poté, co uslyší ránu, začali okamžitě střílet do davu lidí?!“

Tak se pojďme podívat, jak to v reálu v takových situacích vypadá v samotných USA. V USA, pokud policie použije zbraň a dojde k zabití náhodného člověka, tak je to jeho problém. Je to jeho problém. Není to o tom, že ten policista střílel jako zběsilý kdo ví kam. Ve všech amerických filmech můžete neustále vidět: „Pojďme je pokropit palbou…!“ A to přece na mentalitu lidí působí. Ti vojáci se přece také na ty filmy dívají, nejen ti Afghánci, kteří se chytali křídla letadla, aby odlétli stejně jako Tom Cruise, který se držel letadla ve výšce 10 km při teplotě mínus 50 stupňů a rychlosti 900 km/hod. A byl v pohodě, tak proč by to nemohli udělat stejně? Tak proč by ty filmy nemohly působit i na americké vojáky? A jak je učí střílet? Jaké jsou vzdálenosti? A najednou se ukazuje, že hustota střelby pro ně vždy byla přednostním faktorem, ať už šlo o Vietnam… Všude! Nejdůležitější je spustit uragán střel kvůli každému zašramocení. A tak došlo k tomuto teroristickému útoku.

Nu, připusťme, že se jedná o pomluvu těch statečných amerických vojáků. A co ten raketový útok, kterým zlikvidovali toho takzvaného teroristu? Který je jejich dílem? To přece není žádná pomluva! Oni sami o tom informovali! Oni sami o tom informovali!!! A jak to tedy bylo s tím jejich raketovým útokem? Ten raketový útok byl veden na auto v kábulské obytné čtvrti. Zahynulo 12 lidí, ze kterých bylo sedm dětí! Sedm dětí zemřelo!!! To oni provedli raketový útok! Ať už tam ten terorista byl či nebyl… Pokud tam i byl a vy jste to věděli, tak jste ho měli zlikvidovat zcela jinak. Teď díky vašemu útoku zemřely děti! To přece jsou už z podstaty věci civilisté! Žádní žoldáci! Kvůli vašemu útoku zemřely děti!

A jakou mají ti Američané mentalitu? „Za každého zabitého vojáka, je nutné v Afghánistánu zničit celé město!“ A to říká americký novinář z televizní obrazovky! Co to má být? A pokud to otočíme a Afghánci by měli za každého zabitého Afghánce zničit jedno americké město? V Americe by nezůstal kámen na kameni! A kde jste našli tolik měst v Afghánistánu za každého amerického vojáka? A víte vy vůbec, co tam ti vaši američtí vojáci provádějí? To jsou to taková neškodná neviňátka? Jen si připomeňme mučení ve vězení Abú Ghrajb, Guantánamu. Jak se obecně chovají k zajatcům! Jak si američtí vojáci vyšli zastřílet po civilistech. Jak americké drony likvidovaly celé svatby, a potom byli ti lidé označeni za teroristy. Kde je záruka toho, že Američané nezaútočili jen tak na nějaké auto, aby mohli potom prohlásit, že zlikvidovali teroristy? Oni přece museli vykázat nějakou akci, že někoho potrestali. A tak nějakou akci podnikli a zabili afghánské děti! Ale takto jednají Američané všude, po celém světě!

A teď si představte tu situaci. Jaký asi všichni ti Afghánci, kteří tak či onak nemají nic společného s vojensko-policejní složkou afghánského státu a vůbec s celým tím afghánským státním aparátem fungujícím pod křídlem Američanů, mají vztah k těm, kteří fungování takového státu zajišťovali? Jaký?! Odpověď je jen jedna, mají chuť jim zakroutit krkem. Vždyť to jsou spolupracující kolaboranti! Stejně jako ti kolaboranti, kteří utíkali v patách hitlerovské armády, jako všichni ti starostové, policajti a další utíkali v patách hitlerovské armády, neboť si uvědomovali, že ta zvěrstva, kterých se dopouštěli na lidech, i kdyby je sami osobně nepáchali… Tedy předpokládejme, že ne, neboť kdyby se na tom nepodíleli, tak by neutíkali. Ale sloužili těm, kteří ty lidi zabíjeli, a tak také vzali nohy na ramena. A tady je teď stejná situace.

Takže se ptám, jak se ocitla ta bomba na letišti? Jak ji pronesli přes ochranný kordón Tálibánu, jak se dostala k těm vratům? Protože ji přinesli z letiště, bez účasti Tálibánu, protože tento teroristický útok potřebovala i americká státní elita. A proč to potřebovala? Aby se lidé zalekli Tálibánu a vlna prchajícího obyvatelstva smetla středoasijské republiky, Pákistán… To, co se děje na pákistánské hranici, to je katastrofa. Na tom mají zájem.

Ale tohle se dá ustát. Pro ty lidi v Afghánistánu takové výbuchy nejsou totiž ničím novým. Ale s konečnou platností setřít ten obrázek Američanů přinášejících demokracii a svobodu tento teroristický útok může. Neboť okamžitě vyvolal reakci amerických vojáků, kteří začali střílet na ženy, děti, prostě na všechny. Prý chtěli hned zlikvidovat toho teroristu, přitom se sami třásli strachy. Říkají, že to není pravda. A co ten raketový útok v tom Kábulu, kde zahynuly děti? Ten také nebyl? A to už vůbec nemluvím o tom, jak likvidovali ty svatby. Možná se tohle také nestalo? Vždyť to sami oznámili! Sami to ukázali! Prý zlikvidovali teroristy. Ty děti byly těmi teroristy?

Takže americká státní elita nechápe, čeho se to účastní. Oni sami to podněcují a odhalují situaci… Tedy přesněji odhalují celému světu, že mít něco s USA se nevyplácí. Je to ukazatel pro celou tu rossionskou opozici, pro ukrajinskou, jakoukoliv… Všem těm podpindosníkům v celém světě bylo dáno najevo, jak se doopravdy Američané chovají ke všem ostatním národům. Ti lidé jsou jim ukradení, chtějí jen bohatství dané země. Dokud jim nějak sloužíte, tak vás využijí, ale jakmile něco nevyjde: „Táhněte k čertu, ještě s vámi se tu budeme zdržovat! Někam vás odvážet… Nu, někoho odvezeme, jen tak pro formu. A zbytek ať tu klidně podříznou. Takového spotřebního materiálu si můžeme kdykoliv nakoupit kvanta!“ O tom je ten teroristický útok.

Když se na to podíváme z širšího hlediska. V Afghánistánu se toho teď děje mnoho, různorodého. Přenechali Kábul Tálibánu, že? A najednou naši novináři z RT učinili „objev“ a hned se o to podělili. Ukazuje se, že běhat po horách se zbraněmi a postarat se o fungování státu jsou dvě velice odlišné věci! Jsou to dvě neporovnatelné věci. Můžete efektivně vést partyzánský boj v horách, ale k zajištění funkčnost státu potřebujete zcela jiné znalosti a dovednosti. Navíc k tomu potřebujete určitý počet lidí. A Tálibové na to nemají dost svých lidí, jednoduše jich nemají dost. Takže přestože do Kábulu přesunují stále více svých jednotek, tak těch lidí není dost a stále chodí chronicky nevyspalí se zarudlýma očima.

A když vyhodnotili svá pozorování a několik vyjádření, která Tálibové napsali, tak jeden ze závěrů, který si z toho učinili, byl ten, že Tálibán vůbec nebyl připraven, aby se toho státu zmocnil právě teď. Byl jim prostě předán a oni na to nebyli připraveni. Skutečně na to nebyli připraveni. Přesně jak jsem říkal, že jak snadno se do toho Kábulu dostali, tak snadno z něj mohou být zase vyvedeni. Neboť Afghánistán teď vypadá jako ementál, ve kterém je velké množství děr. Tálibové nemají zdaleka všechno pod kontrolou. Mají pod kontrolou některé, takříkajíc... ...cesty strategického významu, mají pod kontrolou strategické body, ale není to tak všude v plné míře a také ne úplně všude. Není jich prostě dost.

I když přistoupíme na to, že jich už není jen 60-65 tisíc, ale 70-80 tisíc, tak stejně ta více méně bojeschopná armáda stojící proti nim, pokud by začala s bojovými akcemi, by postavila přinejmenším 120-150 tisíc lidí, z té 300-tisícové armády. Jak už jsem říkal, část jí byla jen papírová, aby si někdo mohl nakrást. Část lidí do ní vstoupila jen kvůli výplatě, aby měla z čeho žít, ale ve skutečnosti to byli... Nu třeba přímo patřili i k Tálibánu, aby vyzvídali informace, kradli munici a tak podobně.

Takže na to nejsou připraveni. A pokud teď tato otázka nebude vyřešena diplomatickou cestou, tak to pro Tálibán skončí katastrofou. A právě proto Tálibové přišli za jedním jediným reálným hráčem, o kterém historicky vědí, že má dobrý vztah k Afghánistánu, mám na mysli globálního hráče, a tím je Rusko. Když požádali našeho velvyslance, aby přečetl vzkaz Pandžšíru, Pandžšírskému údolí a posloužil jako prostředník k vyjednávání s těmi, kteří moc Tálibánu nechtějí přijmout a se kterými bude nutné sestavit nějakou tu koaliční vládu.

Žádná koaliční vláda ale nebude. Tu variantu státu, která by byla možná, fakticky znemožnili ve chvíli, kdy se zbavili Nadžíbulláha a ten řídicí sbor, který se povedlo vychovat sovětské moci, když v Afghánistánu působil omezený kontingent sovětských vojsk. Těch se zbavili. Zase se pokoušejí začít se sjednocováním rodů a plemen, takže se v této podobě jednoduše nebudou schopni stát reálným státem. A žádné pozvání nějakých odborníků tento problém nevyřeší. Musíte mít obraz státu, který chcete vybudovat, pro nějž najdete odborníky, které budete řídit. Tálibán stále nebyl schopen tento obraz zformovat. Návrat k šaríe a kamenování žen… Nu, dobře. I kdyby se ta žena provinila. Ale představte si toho člověka, co asi tak musí mít v hlavě, jakou úroveň mravnosti, aby vzal ten kámen a hodil ho po bezbranném člověku. A ne jen jeden kámen. Navíc jich to provádí celý dav. To je celá ta úroveň rozvoje státu.

Takže ten Pandžšír. To je pro Afghánistán velice závažná věc. A teď se dostáváme k tomu, že nedávno Sergej Kužugetovič Šojgu poskytnul rozhovor, ve kterém oznámil, že Tálibánu bylo zanecháno velké množství zbraní, vysoce přesných zbraní. Na Západě už vyčíslili, že těch zbraní je za 85 miliard dolarů. Na Ukrajině jsou všichni připraveni podlézat Američanům za jediný milión dolarů, svléknout se a udělat jim pomyšlení. Za možnost koupit si… Ožebračí vlastní národ kvůli nákupu nějaké staré kocábky, která se stejně brzy bude poroučet ke dnu. Jen aby je páníček pochválil. A tady jim dali tolik zbraní, že většina států na světě nemá tolik moderních zbraní v přepočtu na počet obyvatel a velikost armády. Tálibán má nyní celé moře zbraní, prostě celé moře.

Jenže nestačí ty zbraně mít, je také nutné umět je využít. Mezi zbraněmi, kterých se zmocnili, tedy přesněji, které tam Američané prostě nechali, jsou přenosné protiletadlové a protitankové raketové systémy. Řeknou: "To přece není nic tak pozoruhodného". Zopakuji, přenosné protiletadlové raketové systémy! A protitankové raketové systémy! Včetně Javelinů. Já tomu rozumím tak, že to Američané asi potřebovali dovézt do Afghánistánu, protože Tálibové měli tak „silné letectvo“, včetně nízkoletícího, ne? Nu, frontové útočné letouny, tak aby jim je těmito protileteckými systémy sestřelovali. A také asi měli Tálibové tak „obrovské množství tanků“, že bylo nutné tam dovézt stovky protitankových raketových systémů.

Takže se ptám na důvod, proč to tam vůbec bylo dovezeno? Když dokonce ani sami Američané tam žádné tanky neměli?! Nu, dobrá, tak si to tam pro každý případ dovezli. Někdo vymyslel, že by ty protiletadlové systémy mohli používat proti dronům. Nu, proti nějakým těm na koleně vyrobeným dronům, nebo jaké se tam vyskytnou. I když dobře vědí, že čím Tálibán vybaví, to bude mít. Přesto se rozhodli, že se pojistí a vyzbrojili se protiletadlovými systémy. A protitankové systémy se zase budou hodit proti sebevražedným autům džihádistů. Nu dobrá, tak se ptám, jak to, že to tam nechali? Nu ano, vy jste v rychlosti opouštěli všechny základny, utíkali… Ale vaše letadla odlétala poloprázdná! Vaši spojenci odváželi z Afghánistánu pivo! Odváželi kočičky a pejsky. Pro to všechno se místo v letadlech našlo. A ty raketové systémy odvezeny nebyly! To znamená, že to tak někdo chtěl.

A kdopak to asi tak mohl být? Ahmad Masúd, který navázal na dílo svého stejnojmenného otce, se společně se Sálihem, samozvanou hlavu státu, opevnil v Pandžšíru. Nic proti tomu, ale v tom údolí by bylo možné takto přežívat řekněme v 19. století. Uzavřete průsmyky, klíčové body a bude problém vás vykouřit. I když, jak předvedl sovětský omezený armádní kontingent v Afghánistánu, tak Pandžšír bylo možné dobýt a to celkem efektivně. To až potom byla tato vojenská vítězství úmyslně znehodnocována, to už ale nebyla vina vojáků. Takže dobýt se to tam dalo, nebyl to takový problém. A udělali by to ještě efektivněji, pokud by ve vedení SSSR nepůsobily různé ty trockistické síly, které vše znehodnocovaly, prozrazovaly informace o operacích a tak podobně.

Takže pro Tálibán je ten problém Pandžšíru jedním z nejvýznamnějších a vyřešit se v podstatě dá s využitím, no to se podívejme, právě těch protileteckých a protitankových systémů. Z těch horských vrcholů díky nim může být plně znemožněno jakékoliv letecké spojení s Pandžšírem a tam je možná jen ta letecká doprava.

Takže jak ta situace vypadá? Ahmad Masúd vykřikuje: „Poskytněte nám pomoc, bez vás to neustojíme, neudržíme se!“ A tak dále. A jak jim to tam mají dodat? Když každé letadlo, které tam přiletí, bude vystaveno přenosnému protileteckému systému? A někdy bude možné ho sundat i tím protitankovým systémem. A pokud těmi protitankovými raketovými systémy pokryjí všechny východy, tak se z toho údolí ani neprobojují. A těch bojovníků, kteří se tam shromáždili, je tam více, než to území může uživit. Nakonec budou mít nedostatek potravin, munice a dalších zásob, jako vojenský oděv a výstroj... To bude opravdu velký problém. A mnoho sil na to Tálibán potřebovat nebude. To si uvědomuje Masúd, Sálih i Tálibové, stejně jako jejich západní „partneři“. Uvědomují si to úplně všichni.

A jak je možné tuto otázku vyřešit? Je to velice jednoduché. Je tam takový maršál Dostum, etnický Uzbek, a využije-li se stávající absolutní dezorganizace státu a ta skutečnost, že Tálibové kontrolují fakticky jen opěrné body, bude možné v oblasti Termizu směrem k Pandžšíru zajistit území tak, aby ho měl pod kontrolou maršál Dostum raz dva. On sám bude mít za zády Uzbekistán, což je velmi spolehlivý týl. A spojit to… Nu, zmocnit se toho severu Afghánistánu teď není vůbec žádný problém. Válka je nežádoucí. A ta skutečnost, že k této organizaci tak či onak, organizaci státu tak či onak postupně dojdou všechny vnitřní afghánské síly, je objektivním faktem. V důsledku stavu jejich kultury, v důsledku toho jaký model státu, jakou úroveň rozvoje státu dokážou zajistit na základě vlastní národní kultury.

Vždyť proč prohlásili, že budují emirát Afghánistán? Emirát je částí chalífátu. Obrazně řečeno svou úrovní státnosti je jakýkoliv emirát, a dokonce i Spojené arabské emiráty, když se na ně podíváme z hlediska úrovně rozvoje státnosti, je to jen něco jako oblast nebo kraj uvnitř Ruska. To znamená, že bez vnějšího řízení, bez vnější síly ze strany chalífátu, není emirát jako takový životaschopný. Jak teď žije Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Kuvajt a tak dále? Žijí díky vnějšímu řízení chalífátu pod názvem Velká Británie. A Tálibové hned od počátku tím, že prohlašují, že budují emirát, hned dávají najevo, že jejich stát není vůbec samostatně způsobilý, že potřebují vnější sílu.

A situace v Afghánistánu bude vypadat podle toho, co to bude za vnější sílu. Bude-li to Rusko, nastoupí mír mezi národy, nebude tam válka a postupně bude vybudován stát, který na základě symbiózy kultur… Nu, v podstatě dokážou zformovat plně funkční stát současné úrovně. Ale bez vnějšího řízení, bez vnějšího deštníku to udělat nedokážou. Je potřeba projít tu cestu, kterou prošli tehdy v sovětské době, počínaje dvacátými léty v Afghánistánu, a potom tím desetiletím, kdy byl v Afghánistánu kontingent sovětské armády. Aby dokázali vzájemně spolupracovat, aby se díky vlastním zkušenostem učili řídit, naučili se způsobům organizace sociálního řízení, jak funguje stát. Když k tomu dostanou možnost, podaří se to.

Nikdo z těch dalších hráčů mimo Ruska nechce, aby tam byl vybudován normální funkční stát. Pro ty je výhodné, aby ty nesváry mezi plemeny nikdy nekončily, aby se tam mezi sebou rvali a nedokázali vybudovat stát, aby nebyli schopni využít vlastní bohaté zdroje pro svůj národ. A vnější řízení už tam je, je jím Írán, který si vezme pod křídlo emirát Afghánistán a poskytne všechny potřebné kompetence pro existenci státu. A vše bude klapat. I při všech těch rozdílech mezi sunnity a šíity, to nehraje roli. Stejně jako je teď sunnitská Saúdská Arábie lídrem islámského světa, stane se tím lídrem šíitský Írán a nebude to nic tak nezvyklého.









A ještě jedno upřesnění. Na minulé upoutávce-koláži na začátku pořadu Otázka-odpověď z 23.08.2021, jsme měli fotografii letadla na kábulském letišti, okolo kterého běželi Afghánci. Toto letadlo mělo palubní číslo 1109. To asi nebyla náhoda, že? Valeriji Viktoroviči.

Samozřejmě. A není důležité, jak k tomu došlo, zda toto letadlo bylo na tom záběru schválně, že bylo vyfoceno, nebo to byla náhoda. Ve světě nic není náhodou, neboť náhoda je mocný nástroj prozřetelnosti. To číslo 1109, je velice, velice vypovídající. Tak především je to vypovídající pro nás. Přečteme-li ho běžně, je to 1109. U nás tradičně píšeme 11. září v pořadí 11.09. A 11.09.2001 došlo k útoku na Světové obchodní centrum, což se stalo záminkou pro odvetný útok na Afghánistán.

To vyvolává otázku, a proč zaútočili na Afghánistán? Cožpak za to mohli Afghánci? Ne. Dnes už na to mnozí zapomněli, ale na začátku byl plánován útok proti Iráku. Ten útok byl připravován proti Iráku a všichni velmi dobře věděli, že se hledá nějaká záminka pro útok proti Iráku. A ten útok byl proveden, ale v roce 2003 mezinárodní koalicí. Takže všechny ty připravené akce jen trochu posunuli geograficky i z hlediska funkčnosti a provedli útok proti Afghánistánu. A co teď předvádí? Předvádí absolutní rozklad všech řídících snah… Nedokázali zformovat stát, vůbec nic. A zbylo jim jen jedno, odletět. Takže USA jako takové jsou připravovány k tomu, aby se samy rozložily. Je to symbol toho, že ta destrukce se vrací do USA.

Ale takto to tradičně píšeme my a pro Anglii i USA z hlediska jejich tradice bude 1109 znamenat jiné datum, 9. listopadu. 9. listopadu A my známe jedno velice důležité datum 9. listopadu ve 20. století v roce 1918. Kdy prý bylo podepsáno příměří, které z Německa, na jehož území nevstoupil ani jeden cizí voják, udělalo stát, který prohrál válku. A ty podmínky příměří byly takové, že muselo platit obrovské kontribuce. Udělali z něj stát, který podepsáním toho příměří plně kapituloval. Takže toho 11. listopadu… Ano, oj 9. listopadu, omlouvám se, přeřekl jsem se. Takže ten 9. listopad se stal zárodkem budoucí katastrofy pro západní svět. Připravovali další etapu, nejednalo se o uzavření míru, jen příměří v době trvání dvaceti let. Takto hodnotili všichni podmínky uzavření toho míru.

A tak vzniká otázka, jak rychle nastoupí ta katastrofa v USA? Když tohle letí k nim. Na území USA nevstoupil ani jeden cizí voják, a přesto 9. listopad roku 1918 letí k nim. To je velice závažný matriční stav pro USA a velice závažné poselství Shora prostřednictvím znaků. Pokud to samozřejmě nezorganizovali lidé. A pokud ano, tak to byli stejně ti, co připravují rozklad USA.









Další otázky. Přichází jich hodně k Ukrajině, neustále. Přečteme tedy některé z nich. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím summit Krymské platformy zorganizovaný Kyjevem, jehož se účastnili zástupci více než čtyřiceti států, píše Alisa. Jaké budou následky daného "sletu čarodějnic" pro Ukrajinu, Rusko a další zúčastněné státy?

Víte, ta situace taková. Co se týče Ukrajiny, tak podobné akce, jako byla ta Krymská platforma, by měli všichni ignorovat, jednoduše všichni. Všichni teď říkají, že tato akce skončila plnou katastrofou pro Ukrajinu, pro Zelenského, že tam klíčové hlavy států vůbec nepřijely. V lepším případě tam byli vysláni ministři zahraničí a někdo tam poslal i ministra energetiky. Měl snad udělit Ukrajině důtku kvůli jejímu chování okolo plynovodu, nebo co? Nu, proto se tam také sjeli, aby dali co proto nemehlu, které nic neumí. A většina svou účast omezila na velvyslance. To znamená, že to bylo prázdné plácnutí do vody.

A ti co přijeli? Jedna (estonská prezidentka) rovnou prohlásila: „Já vůbec svým podnikatelům nedoporučuji obchodovat s Ukrajinou, je to totiž o strach. Jednorázové rychlé obchody, to prosím, ale uvazovat se k nějakým rozsáhlejším projektům na Ukrajině by bylo riskantní.“ Druhý tam přijel (maďarský prezident) a řekl: „Co si to dovolujete, provádět tu etnocidu národů, které jsou na daném území původním obyvatelstvem? To ti podivní Ukrajinci s tou svou rakousko-polskou novořečí/neolektem se tu vzali kdo ví odkud. A teď se tu vy, uměle vytvoření pokoušíte dělat ramena.“

Pro ně by bylo lepší, kdyby tam vůbec nejezdili. Jenže ten problém je jinde, proč se tohle všechno pořádá? Aby to u nás vyvolalo ohlas. Jak dlouho už přesvědčujeme, že to má být ponecháno bez reakce. Dokud na to reagujeme, budou pořádat podobné platformy, protože to je tím cílem. Proč bychom měli reagovat jako býk, který se vrhá proti každému takovému hadru. Kdyby si všechny oficiální osoby Ruska, všechny politické síly Ruska ani nepovšimly přípravy té platformy, tak by ani nemělo smysl ji pořádat a ona by se nekonala. Jednoduše nekonala. Uspořádali ji jen proto, aby tady u nás pobíhali s vyvalenýma očima a vykládali, jaká to bude katastrofa. Jaká katastrofa? Přesvědčili jste se? A kdybyste mlčeli, nebylo by ani tohle. Je přece třeba vědět, jak probíhá řízení složitých sociálních supersystémů.

A já zopakuji, že tady jsou opět v plné míře zapotřebí znalosti vyložené v druhé knize ze série O světě křivých zrcadel o státu, a ve třetí knize Válka. Protože se jedná o jeden celek, ty knihy tvoří jeden celek. Kdybyste si přečetli tu Válku a o zobecněných prostředcích řízení, hned byste tomu lépe porozuměli. Proč na tohle reagovat? Když vás cíleně provokují? Budete reagovat na každou provokaci? Nu to mi promiňte, a jak potom budete řídit stát? Nebo je pro vás ta provokace důležitější než stát? Takové pitomosti, ty kulaté stoly a další… To nemáte nic lepšího na práci? Ohlásili pořádání jakési platformy, tak ať se tam ti marginálové zabaví. My musíme dělat svou práci a nerozptylovat se Krymskými platformami. Vůbec by se o tom nemluvilo, kdyby na to stále nereagovali.









Další otázka je od Jakova. Valeriji Viktoroviči, osvětlete prosím trochu tu situaci na Ukrajině. Podle mne se připravuje další převzetí řízení a ten scénář není úplně jasný. Proč Zelenskému umožňují stát se diktátorem? Aby na to v potřebném okamžiku poukázali?

Ne, je to tam všechno jinak. Je takový pojem „přeexponování“, kdy… Nu, teď nemám na mysli ten druhý význam, ale umělé udržení situace. Jak to tam vypadá? Spojeným státům zosobněným státní elitou USA… Ty státní elity se tam do sebe pustily neskutečným způsobem. Kamala Harrisová, aby zůstala stát mimo ty šarvátky a nehodili jí na triko ten Afghánistán a další věci, odletěla jako turistka do Afghánistánu, oj omlouvám se, do Vietnamu. Vietnam je přece super důležitý stát, aby tam musela trávit tolik času a rozesílala své fotky u různých památníků a byst. V USA došlo ke katastrofální situaci se stahováním vojsk, mají tam katastrofu na hranicích, katastrofu s uragánem, katastrofu s požáry a ona zatím tráví čas v „klíčovém státě světa“. Nu, ta návštěva tam byla prostě ohromně důležitá! To se nedalo odložit. A hlavně, jak už je tam dlouho?

Oni se mezi sebou žerou. Státní elita se mezi sebou žere. Co z celkového pohledu ta státní elita potřebuje? Aby v té Evropě a Rusku konečně začala válka. A chce Evropa válku? Nechce! Proto Merkelová letěla do USA, kde dostala instrukce, a potom letěla k Putinovi, kde to s ním projednala.

Potom si znovu promluvila telefonicky a zrekapitulovala všechny ty informace, které tak získala. S tím, co jí bylo řečeno ve Washingtonu, přiletěla za Putinem, ten k tomu řekl své, ona to znovu, tentokrát telefonicky probrala s Washingtonem, a až potom jela za Zelenským, aby ho vytahala za uši.

Tam je to vůbec… To jen ukrajinská diplomacie byla schopná trvat… Bylo jim řečeno: „Nebudeme pokládat věnce banderovcům!“ „Ne, pojďme je tam položit!“ Jsou to tupouni. Bylo jim jasně řečeno, že k tomu nedojde. Jenže to nacistické jádro banderovské Ukrajiny nemůže zkousnout, aby se věnce pokládaly vojákům osvoboditelům, vojákům Rudé armády, kteří zachránili svět před hnědým morem a vyhnali tenkrát v roce 1945 tu banderovskou havěť z Ukrajiny. Někdo se ukryl do bunkrů, a většina se jich skryla v Kanadě a jinde.

Takže ta situace v Afghánistánu, tam to opět americké státní elitě nevyšlo. Tu vlnu běženců, kterou chtějí nasměrovat na Rusko, se jim vyvolat nedaří. Tálibánu byl rychle postoupen celý Afghánistán, diplomatickou cestou probíhají jednání mezi všemi politickými skupinami, aby i přes nutnost spojení různých plemen v tomto formátu nějak fungovalo něco podobného státu. Jako jsou ty státy například někde v Africe, kde je velké množství různých plemen, ale je tam nějaký střed, který je zastupuje. Přibližně něco takového. Nejdůležitější je, aby mezi sebou neválčili. A tohle všechno se teď rýsuje. Takže státní elitě se nedaří.

A co s tou Ukrajinou? Kam s ní? Nechat ji zatím u ledu, přenechat ji Evropě? Ta si ji nevezme. Nemá na to dost sil. Přenechat to území Rusku? Rusko si ho vezme, jenže to se jim zase nechce. Musí tedy něco vymyslet, najít nějaké východisko z této situace. A jak ho nalézt? Na to je potřebný čas. Jenže čas není: „Máme snad litovat Zelenského? Ten ať klidně zařve, je to pro nás jen spotřební materiál. Udělej to, to a to!“ Aby tu situaci teď za každou cenu nějak ustáli, potom bude možné ho obětovat a opět nějak tu situaci stabilizovat. Tohle se tam děje. Nikdo z něj diktátora nedělá. Prostě to drží z posledních sil, je to už přeexponované, dokud se nezformuje rovnováha sil a rovnováha zájmů u klíčových hráčů v globální politice.









A ještě jedna otázka z ukrajinského bloku od Antona. Valeriji Viktoroviči, vy neustále říkáte, že Donbas musí rozšířit svou jurisdikci na zbytek Ukrajiny.

Není jiná možnost, není to jen varianta, je to výhledově nevyhnutelné.

S ohledem na destrukční činnost vnitřních zrádců typu Pušilina a účelové rozdělení republik kurátory takříkajíc na rudý a bílý projekt a tak dále… Je na místě dívat se na to tak, že prohraje ten, kdo se dříve zhroutí? Kyjev nebo Donbas? Ano, kyjevské bandě se také právě nedaří, ale jejich zdrojová stabilita je neporovnatelně vyšší než u republik a v dostatečné míře kompenzuje jejich nízkou kvalitu řízení. Nakolik je tedy pravděpodobné, že způsobilost republik bude nahlodána zevnitř a budou tak položeny kyjevské bandě k nohám?

Takový pohled na věc tu samozřejmě může být, ale… Tak zaprvé ty republiky neexistují jen tak samy o sobě. Nebýt podpory Ruska, už by tu dávno nebyly. A zdrojová stabilita tamté Ukrajiny, kterou měla v roce 2014, byla několikanásobně vyšší, než rodící se státnost a zdrojová stabilita republik LLR a DLR. A když někdo tvrdí, že mohly být větší… Kolik tehdy dokázali udržet, tolik také udrželi. Nešlo o žádné kšeftíky, ale o reálnou rovnováhu sil, jak se tehdy zformovala. A republiky teď mají silný týl v podobě Ruska.

Že jsou tam provokatéři? To ano. Ale opět, proč? Protože u nás je mezi naší řídící elitou velmi mnoho podpindosníků. Zatvrzelých! Kteří jsou připraveni zaprodat Rusko se vším všudy, kterým na něm vůbec nezáleží. Ano, jsou připraveni se chytat podvozku letadla, budou-li odlétat Američané a Rusko oni z duše nenávidí. Stačí, když si zapnete Echo Moskvy, Dožď a další. Ta nenávist k Rusku a Rusům z nich přímo odkapává. Ti se modlí k USA, pro ně slunce vychází ve Washingtonu. Bílý sáhib je pro ně vším.

A když říkají té ukrajinské kyjevské bandě nebo naší podpindosnické rossionské elitě: „Podívejte se na Afghánistán, vy dopadnete stejně! Jenže život je ničemu neučí. Oni si myslí, že je takto nikdo nepodrazí. Někteří už si to uvědomují a říkají: „Jsme na tom stejně, také poběžíme za podvozkem…“ Vědí, jak tehdy museli utíkat v patách hitlerovské armády. Tohle všechno vědí, také si uvědomují, že nad Ruskem vyhrát nelze. Jenže ta zvířecí nenávist k Rusku, ta psí oddanost svému páníčkovi… Oni vědí, jak to dopadne, ale přesto doufají, že právě oni se stačí toho kola letadla nebo jeho křídla chytit a odletět do Washingtonu, kde je uvítají s otevřenou náručí.

Takže ten zdrojový potenciál Ukrajiny v tomhle nehraje roli. My si musíme uvědomovat, co tvoří zdrojový potenciál kyjevské bandy. A ten zdrojový potenciál kyjevské bandy tvoří jen marginálové, banderovci a ti nedokáží vybudovat normální stát. Jediné co ti umí, je krást. Ukrajina byla prosperujícím státem, jehož ekonomika byla na úrovni Německa a do jakého stavu ho přivedli?! Cožpak dokázali využít potenciálu národa? Přírodního potenciálu Ukrajiny? Vůbec ne. Oni to neumí využít. Umí jen krást to, co vytvořili jiní. Nedokážou zformovat práceschopnou státní strukturu. Takže sami mohou fungovat pouze za přítomnosti vnějšího řízení, na rozdíl od republik LLR a DLR, kde je základem státního řízení iniciativa lidí.

U kyjevské bandy je tím základem výlučně vnější řízení. Jakmile vnější řízení odpadne, tak se neudrží ani oni a nezbyde jim potom než vzít nohy na ramena. Oni už si samozřejmě závěry učinili a postarali se, aby na ně někde čekal nějaký ten vrtulníček či letadélko na letišti v Borispolu, aby mohli okamžitě odletět ze státu. To znamená, že přece jen si závěr z Afghánistánu učinili. Chápou, že budou muset nakonec utíkat, a že to bude v blízké době, nemají se jak udržet. A ta situace je taková, že jediným legitimním právním nástupcem ukrajinské státnosti v jakémkoliv jejím stavu jsou republiky LLR a DLR. Jen ony mohou obrodit ukrajinskou státnost.

A sama Ukrajina ještě nějakou dobu bude muset být odděleným státem, neutrálním. Nemůže se nyní stát součástí Ruska. Tak či onak se musí vyléčit a musí tam být zlikvidována veškerá ta banderovská havěť. Nesmí jim být poskytnuta další záminka: „To Rusko opět zabránilo zformování našeho státu!“ Je zapotřebí, aby lidé sami svou životní zkušeností došli k tomu, že jiná možnost není, že žádnou jinou možnost nemají. Buď svévole kyjevské bandy, která všechno vede k vymírání, nebo normální rozvoj v rámci jednotného Ruska. Ale to napřed musí Ukrajina jako stát, sice jako projektově zkonstruovaný stát, ale nějakou dobu takto existovat. A tuto státnost mohou poskytnout pouze Luhanská a Doněcká republika. Jen tato varianta přinese mír na celé území Ukrajiny i Ruska a obzvláště pro Doněckou a Luhanskou republiku.

Jakýkoliv zárodek banderovštiny nebo jakýkoliv přízračný základ pro prohlášení, že Rusko opět zabránilo zformování ukrajinské státnosti, bude důvodem ke zmaření míru, bude to znamenat válku. A tuto válku proti Rusku už Západ vede celé tisíciletí. To ukrajinství není nic jiného než projekt marginalizace ruských lidí, aby bojovali proti svým, ruským lidem. Aby Rusové zabíjeli Rusy.

Tak taková je ta situace. Takže ta kyjevská banda nemá žádný jiný výhled, prostě vůbec žádný. Využít ukrajinské zdroje nejsou schopni a ty banderovské zdroje jsou nezpůsobilé. Ti umí leda tak zabíjet bezbranné, to ano, ale vytvořit něco pozitivního, to neumí. A ti se zhroutí hned poté, kdy odejde jejich páníček. A ten jejich páníček odejde, jen se podívejte na USA, které se sypou. A v míře rozkladu USA bude zlikvidována i podpindosnická vrstva všech těch zmetků, kteří jsou tu u nás, a to i přímo ve vládě. A kolik jich jen je v té takzvané „elitě“, je jich spousta. A na Ukrajině? Tam se to jimi hemží, celá kyjevská banda se může rovnou sebrat a odletět. Tam žádný vyšší řídící sbor vůbec nemají. Zbývá tedy jen LLR a DLR, nu a ti, kteří jsou tady, kteří odjeli do Ruska, političtí emigranti.

To byly pro dnešek všechny otázky.

My pracujeme s otázkami, které pokládají naši diváci. S tím, co je zajímá a čemu nerozumí. Těchto otázek by ale bylo daleko méně, kdyby bylo více lidí se znalostmi Koncepce sociální bezpečnosti, včetně její složky Dostatečně všeobecné teorie řízení. Potom by mohlo být vytvořeno zcela jiné informační pole. Lidé v dnešní době prostě musí vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Dnes jsme hodně mluvili o druhé knize ze série o Světě křivých zrcadel o státu a o třetí knize z této série o válce, které tvoří jeden celek. Znalost teoretických základů, které jsou v těchto dvou knihách, je dostatečná, abyste se vyznali ve všech propletencích politiky na Ukrajině, v Afghánistánu i v jiné části světa. Protože stát a válka jsou spolu nerozlučně spojeny.

Aby bylo možné překonat krizové situace, ubránit zájmy své i své rodiny, je nutné mít znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. Potom každý člověk na svém místě bude vědět, co má udělat, aby zajistil bezkrizovou existenci svého státu, mírové nebe nad hlavou a šťastnou budoucnost svých dětí. Proto studujte práce vnitřního prediktoru SSSR, stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do příštích setkání.


An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙